Mika je rozjuchaný pop beze smyslu

Jan Šprincl
12. 3. 2007 9:00
Recenze - Toho ptáčka označila britská média za objev pro letošní rok. Hitparády i rádia jim dávají za pravdu. Inu, každému co jeho jest.
Foto: www.mikasounds.com

Rozveselený energický pop, který hraje na sladkou strunu a není mu proti srsti být záměrně infantilní, dorazil i k nám. Třiadvacetiletý Mica Penniman zvaný Mika po dlouholeté, ale anonymní kariéře v hudebním průmyslu proráží s debutovým albem Life in Cartoon Motion.

Poslechněte si Mikovy písně na jeho MySpace

Podívejte se na Mikovu oficiální webovou stránku

Foto: Universal Music

Je s ním potíž: podle zvuku i hudebních postupů Mika skvěle zapadá do kategorie současný pop, který se raduje z toho, že symfonický orchestr, syntetizátory, ultramoderní beaty i dětský sbor  dohromady znějí melodicky a že nejvíc trendy je nebýt trendy.

"S rozsahem pěti oktáv a nejednoznačnou sexuální orientací působí Mika jako typicky hermafroditní mokrý sen dívek, gayů a  stařenek," napsal o hudebníkovi britský Independent. Jenže co Mikovi schází do takových jmen jako Robbie Williams nebo Scissor Sisters, ke kterým je přirovnáván, je nadsázka.

Na YouTube jde najít hodně záznamů, na kterých Mika zpívá svůj hit Grace Kelly. Je to nějaké povědomé, okopírované, neživé... a na tom nic není, vždyť bez toho by současná pop music ani nebyla. Bohužel Mika s odkazy hudební minulosti nijak tvůrčím způsobem nepracuje. Retro je pro něj prostředkem - touhou, která je v kurzu a které se chytil.

Foto: www.mikasounds.com

První část desetistopého alba se ještě dá zvesela poslouchat: Lollipop a Love Today jako skladby ke cvičení, My Interpretation při milostných depresích. Kdyby Mika zůstal u těchto písní, asi by se neprovalilo, že je tak trochu podvodník hrající pro první signální.

Relax (Take It Easy) postavené na jeho fistuli pak připomíná zvukově bohatší, ale přece pořád Modern Talking bez jakéhokoliv komentáře - však si taky hlavní linku Mika vzal od kapely Cutting Crew, kterou mají kolotočáři hodně rádi.

Any Other World spustí proudy slz a závěrečná Happy Ending je v patosu silnější než Jacksonova We Are The World. Zbytek tak nějak splývá v jednu rozjuchanou diskotékovou noc, která nemá konce ani smyslu.

"Můžu být hnědý, můžu být modrý, mít barvu nebe, můžu být škodlivý i fialový, můžu být co chceš," zpívá Mika. Možná by mohl být originálnější a poctivější. Dobrá populární hudba potřebuje pevný koncept, Mika ho nemá.

Mika: Life In Cartoon Motion. CD, 45 minut. Vydala firma Universal Music, 2007.

 

Právě se děje

Další zprávy