Recenze - Oracular Spectacular je hudba do mateřské školky. A taky k návštěvě zoo; jo a taky k opékání selete a bitvě historických šermířů. No, i ke kocovině, tripu nebo výpravě k aztéckým pyramidám a krádeži auta. A vlastně i k prvnímu sexu. Ale i druhýmu a třetímu a třeba i ke grupáči.
Duo Ben Goldwasser a Andrew VanWyngarden fungující pod hlavičkou MGMT (má to pochopitelně znamenat Management) ovšem neplodí nějaké univerzální zvuky, jak by mohlo signalizovat výše uvedené.
Kdybychom ještě žili v době, kdy by „míchání stylů" byl opodstatněný a o něčem vypovídající termín, pak se dal skvěle použít. Ovšem když „míchání stylů" už pár let znamená míchání smíchaných stylů a všechna klišé už ztratila své kontexty a konkrétní postupy i zvuky už neodkazují ke svým původním žánrům, protože nesou zcela jiný náboj i perspektivu, spokojme se jen s tím, že MGMT jsou eklektici.
Někdejší studenti hudby na Wesleyan Univesity (Middleton, Connecticut) se vmáčkli do brooklynské scény mezi kapely Yeasayer nebo Vampire Weekend, jejichž aktuální debuty jako kdyby se snažily částečně nahradit a částečně z upřímného obdivu parodovat soundtracky k Bezstarostné jízdě, potažmo k Absolventovi.
S jediným rozdílem, že MGMT se hned v počátcích - ještě než je časopisy Spin, Rolling Stone a posléze BBC označily za horký tip pro rok 2008 - podařilo upsat majoru Sony. Díky němu se - byť s několikaměsíčním zpožděním - dostává i na český trh.
MGMT - Time to Pretend
Ve zvukové naivitě a primitivní melodice je Oracular Spectacular album, které dluží úplně stejně Davidu Bowiemu v době Space Oddity jako dětským nápěvům pro rozšiřování slovní zásoby. Tudíž není úplně jasné, zda na vysokých šteklích nasedáte do vesmírné rakety, nebo si ji s pobrukováním jen plácáte z plastelíny.
To dělá z debutu ironických hipíků (oxymóron) - kteří vítají úplněk tancem kolem ohně na písečné pláži - jednak neskutečně zábavný a také poměrně komplexní rej, jenž frajersky maskuje to, že album je vlastně plné hitů.
Jistě, když se chlapíci, co si říkají management, nechají vyfotit, jak polonazí zapalují stodolarové bankovky, je to spíš stereotypní představa než provokativní gesto - zvlášť při znalosti východoevropského prostředí.
Nicméně je to jen další důkaz toho, jak MGMT s vytlemeným úsměvem rádi napodobují kohokoli, kdo nadhledu nebývá schopen. Lhostejno, jestli dotyčný hromadnému vítání východu slunce u moře říká pospolitost nebo teambuilding.
Oracular Spectacular výsostně potvrzuje, že žijeme v hudebně nejhravějších časech, kdy nenajdete trefnější synonymum pro koncert, než je besídka. A teď už pssst…
MGMT: Oracular Spectacular. CD, 40 minut. Vydala firma Columbia Records, Sony BMG, 2007.
