Na jevišti tříhodinového koncertního maratonu by se oslavenec měl setkat s pozvanými kolegy, jejichž jména pořadatelé postupně oznámí. V průběhu večera Merta představí své písně v akustické podobě i bohatší instrumentaci s hosty.
"Koncert je určen Mertovým příznivcům a nebude se opakovat. Kapacita sálu je bohužel s ohledem na současnou složitou situaci omezena, navýšení bude možné pouze v případě optimální epidemiologické situace," avizuje za pořadatele Lenka Příhonská z nakladatelství Galén.
K Mertovým pětasedmdesátinám vyjde edice domácích záznamů z počátku 90. let minulého století. Komplet tří CD nabídne téměř čtyři desítky nahrávek méně známých písní nebo těch, které Merta napsal pro Vladimíra Mišíka či skupinu České srdce. Trojalbum bude divákům poprvé představeno na koncertě v Arše.
Vladimír Merta byl koncem 60. let jedním z nejrespektovanějších hudebníků tehdejšího Československa. Patřil k polooficiálním autorům, jimž režim výrazně bránil v koncertování i natáčení.
Československé debutové album P.S. směl vydat až v roce 1978, další desky teprve po sametové revoluci.
Písničkář působí také jako novinář, spisovatel, fotograf a filmový režisér. Je rovněž autorem hudby k několika snímkům.
Pro mnoho lidí Merta ztělesňuje odpor proti komunistickému režimu. Na festivalu Porta v roce 1986 dostal Zlatou Portu a ve stejné době i dvouletý zákaz za píseň Praha magická.
Právě v Mertově bytě také roku 1978 vznikla slavná nahrávka Audience s Václavem Havlem a Pavlem Landovským.
"Snažili jsme se jako krasobruslaři, dělali jsme povinné cviky, ale sem tam jsme skočili přes ten mantinel. I když z dnešního pohledu ani mé děti nechápou, proč mě zakazovali," řekl před časem.
"Jsem rád, že mám tuhle roli za sebou a my můžeme brnkat a všichni ti punkeři to udělají za nás. Nejsem žádný Pussy Riot. My jsme si jen přiložili polínko, na kterém shořel bolševik," dodal.
Na konci 60. let Merta ve Francii nahrál písničkářské album Ballades de Prague, které u loňského 50. výročí vzniku vyšlo na vinylu. Byl členem folkového sdružení Šafrán.
V 80. letech psal a režíroval animované filmy. Je zakládajícím členem Evropského kulturního klubu a aktivním členem OSA.