Manon Meurt: Indie scéna není o penězích, ale o důvěře

Karel Veselý
1. 3. 2014 19:50
Rozhovor s kapelou Manon Meurt, vítězi ankety Aktuálně.cz o objev domácí nezávislé scény pro rok 2014. Jako úplně neznámá kapela loni předskakovali na pražském koncertu My Bloody Valentine.
Manon Meurt.
Manon Meurt. | Foto: Manon Meurt

Rozhovor - Když vloni v červnu dostali šanci předskakovat legendám My Bloody Valentine, byla rakovnická čtveřice Manon Meurt ještě v podstatě neznámá kapela. Jejich suverénní vystoupení v Divadle Archa ale následně odstartovalo šeptandu, že právě oni by mohli po dvaceti letech navázat na vlnu českého shoegaze, která kapely jako Ecstasy of Saint Theresa nebo Toyen dostala i do povědomí zahraničních fanoušků.

Teď jejich pozici velkých nadějí domácí nezávislé scény potvrdili i odborníci oslovení v anketě Aktuálně.cz. Manon Meurt ale pořád stojí pevně nohama na zemi a svoji kariéru budují krůček po krůčku. Tím dalším je debutové, šestiskladbové minialbum, které vydali v polovině února jako vinyl a download zdarma. Nahrávka vznikala ve studiu Borise Carloffa pod dohledem producenta Šmityho (ex-Prostitutes, Luno) a ukazuje, že škatulka shoegaze je Manon Meurt už těsná. Jejich náladové skladby plné rozostřených kytarových ploch mají stejně daleko k post-rocku či dream popu.

Poslechněte si píseň To Forget od Manon Meurt.
Poslechněte si píseň To Forget od Manon Meurt. | Video: Manon Meurt

Stejně jako na starých deskách EOST vévodí hudbě Manon Meurt stěny kytarových vazeb, do nichž zní andělský hlas zpěvačky - devatenáctileté Kateřiny Elznicové, k níž se v některých písních přidá druhý kytarista Vojtěch Pejša. Na baskytaru hraje Simona Kuchárová a za bicími sedí Jiří Bendl. Při koncertech obmotají svoje nástroje a reproduktory bílými světýlky z vánočního stromečku a ponoří tak pódium do zasněné nálady. Při hlučnějších pasážích a kytarovém vazbení z nich ale zároveň sálá obrovská energie. V souladu s pravidly žánru na sobě nedávají zdát žádné emoce - během hraní působí zcela soustředěně, až odtažitě.

Manon Meurt
Manon Meurt | Foto: Jakub Plíhal

Koncertně už dnes Manon Meurt patří mezi absolutní domácí špičku a plánované minialbum by je mohlo dostat do širšího povědomí. Ostatně jejich sound ideálně zapadá do současného návratu shoegaze - My Bloody Valentine vydali desku, nedávno comeback ohlásili Slowdive a velkých ovací se vloni 2013 dočkaly desky od Deafheaven, Jesu či No Joy, které kytarové vazby fúzují s dalším příbuznými žánry.

Aktuálně.cz: Jak jste se vůbec dostali k shoegaze? Vzhledem k vašemu věku předpokládám, že vás původní vlna minula?

Síma: Vojta viděl film Ztraceno v překladu, ke kterému skládal soundtrack Kevin Shields a kde zazněla i písnička Sometimes od My Bloody Valentine a propadl tomu zvuku. Studovali jsme spolu v Českých Budějovicích a když jsme jezdili vlakem do školy, tak mi dával na MP3kách desky a mezi nimi byli i MBV. Vojta s tím začal a nakazil mě.

Manon meurt
Manon meurt | Foto: Aktuálně.cz

Jiří: Já jsem vyrůstal v devadesátkách, ale na něčem jiným - na grunge - Nirvaně, Pearl Jam...

Káťa: Jedna z mála kapel, která nás ovlivnila všechny, jsou Sigur Rós.

Vojta: My taky nehrajeme úplně čistý shoegaze, právě ten post rock je tam také hodně slyšet.

A.cz: A co česká vlna shoegaze - Extáze, Toyen, Naked Souls a spol.? V repertoáru máte dokonce skladbu, která se jmenuje 94. Je to odkaz na rok, kdy Extáze vydala svoje nejslavnější desky?

Káťa: To je odkaz na rok, kdy jsem se narodila!

Vojta: Já jsem zpětně objevil staré desky Ecstasy of Saint Theresa. Nejvíce mě baví to třískladbové EP ...Fluidtrance Centauri..., které nahráli v Anglii u Johna Peela. To je podle mě to nejlepší, co „u nás“ kdy vzniklo.

A.cz: Předpokládám, že jste před Manon Meurt měli i jiné kapely? Kde jste se vůbec potkali?

Vojta: Všichni jsme ze stejné střední školy. A s Jirkou jsem se potkal v kapele, která hrála coververze ze šedesátých let.

Manon Meurt (Live).
Manon Meurt (Live). | Video: Manon Meurt

Jirka: Měli jsme a máme i další kapely. Já hraju ještě v kapele Mara Jade, Vojta v kapele Amnesia, Síma měla kapelu Operation G Point a Káťa měla sólo projekt. Spolu s Vojtou hrajeme už skoro deset let a to všechno možné – šedesátý léta, underground atd. Hodně let jsme plánovali, že budeme dělat něco vlastního, ale nakonec to přišlo, až když Vojta objevil shoegaze. Začal skládat vlastní věci a do toho se seznámil s Káťou, zafungovala nějaká chemie a vznikla kapela. Tohle všechno se v naší hudbě odráží. Nejsou to ale jen vlivy hudební, ale i knihy nebo filmy.

Vojta: Oficiálně existujeme od září 2012, ale předtím jsme rok a půl hráli Kátiny písničky pod jiným názvem. Dá se říct, že ve zkušebně se scházíme třetím rokem.

A.cz: Jaká byla v úplných začátcích cesta k fanouškům? Přece jen shoegaze není u nás úplně běžná věc.

Vojta: Nikdy jsme neměli problémy sehnat koncert. První jsme odehráli v Plzni a pak nás vždycky někdo kontaktoval s tím, že nás předtím někde viděl. Asi jsme měli od začátku štěstí...

Manon Meurt
Manon Meurt | Foto: Jakub Plíhal

Jirka: Síma je fanynka nezávislý scény v Plzni a Budějovicích. Já jsem znal nějaké lidi díky hraní s dalšími kapelami, ukázali jsme se na soutěži Múza v Plzni a postupně jsme nabírali kontakty. Takhle to funguje – chodíš na koncerty, podporuješ jiný lidi a oni pak nemají problém ti to oplatit. Není to nic komerčního, nejsou v tom žádné peníze, jen důvěra.

A.cz: Je důležité být aktivní na sociálních sítích nebo sbírat fanoušky třeba na Bandzone?

Síma: Podle mě jsou důležitější kontakty mezi lidmi v reálném světě. Hodně nám třeba pomohlo hraní na hardcoreovém FluffFestu v Rokycanech, kde nás slyšelo i hodně cizinců a nasbírali jsme kontakty na Francii nebo Chorvatsko.

Jirka: Vždycky jsou za tím malé detaily a trocha náhody. Jako s tím hraním před My Bloody Valentine...

A.cz: U toho se samozřejmě zastavíme. Předskakování My Bloody Valentine v Divadle Archa loni v létě je velký milník ve vaší kariéře. Jak jste se vůbec před takovou legendou ocitli na pódiu skoro neznámá kapela?

Síma: Ne skoro, úplně neznámá. (smích)

Manon Meurt: Glowing Cityscape
Manon Meurt: Glowing Cityscape | Video:

Vojta: Někdy v lednu jsme hráli v kladenském klubu Autodafé, jehož majitel Petr Dočekal má rád shoegaze a dal se s námi do řeči. Taky jsme se tam vyfotili u velkého plakátu My Bloody Valentine, který tam visí na zdi. Pár dní na to jsme se dozvěděli, že MBV znovu koncertují a že dokonce přijedou do Prahy. Nejdříve jsme vtipkovali, že možná budou potřebovat předkapelu, ale později jsme to začali brát vážně. Bylo nám hloupé se nabízet přímo, tak jsme požádali Petra Dočekala, jestli by se nezeptal Charm Music, kteří ten koncert pořádali.

Jirka: Dlouho se nic nedělo a pak najednou přišla od Charm Music zpráva, že OK a že to posílají My Bloody Valentine na schválení. A nakonec to klaplo.

Vojta: Dodnes nevíme, jestli nás skutečně schválili MBV nebo jen někdo z jejich managementu.

A.cz: Byli jste nervózní? Na pódiu jste tak vůbec nepůsobili.

Káťa: Jo. Byli.

Manon Meurt
Manon Meurt | Foto: Jakub Plíhal

Vojtěch: Já jsem byl nervózní strašně těch deset minut před nástupem. V sále byla rozsvícená světla, takže bylo vidět, že tam skoro nikdo není. Když je v malém klubu pár lidí, tak to nevadí, když je ale prázdná Archa, vypadá to vážně blbě. Naštěstí se během prvních skladeb prostor docela zaplnil a lidi začali reagovat.

A.cz: Setkali jste se s My Bloody Valentine?

Káťa: My jsme se s nimi samozřejmě chtěli vyfotit, takže jsme čekali, až nás za nimi pustí do backstage.

Vojta: Jejich manažer nás zavolal, že můžeme přijít. Vlezli jsme do šatny úplně nepřipravení na to, že se s nimi máme bavit.

Síma: Dost nás vykolejil ten jejich irský přízvuk. Jiří měl aspoň pokus zeptat se bubeníka, jak starý jsou jeho bicí a vymáčkl ze sebe: „How old are your drums?“.

Manon Meurt s My Bloody Valentine.
Manon Meurt s My Bloody Valentine. | Foto: Manon Meurt

Jirka: Všiml jsem si, že má stejnou značku jako já. Zeptal jsem se a on řekl „1967“ a tím náš rozhovor skončil. Nejvtipnější bylo focení. Mysleli jsme si, že oni budou stát a my si pod nimi dřepneme. Vojtěch řekl něco jako „we’ll be small“ a Kevin Shields to pochopil, že si má taky sednout.

Vojta: Je fakt vtipné, že na společné fotce Kevin sedí s námi a zbytek MBV stojí kolem.

A.cz: Tehdy byla v Arše spousta legend domácí nezávislé scény. Oslovil vás někdo z nich přímo po koncertě?

Vojta: Přímo po koncertě ne. Nějaký dopad to ale určitě mělo. Většina lidí, se kterými se bavíme, se o nás dozvěděla až díky tomu koncertu v Arše.

A.cz: Předpokládám, že vám to pomohlo i při kampaní na portálu HitHit, kde jste sháněli peníze na desku...

Vojta: Určitě. Lidi, kteří dali nejvíce peněz, nám psali, že nás znají z koncertů.

A.cz: Nasadili jste celkem vysokou částku – padesát tisíc. Nebáli jste se, že ji nevyberete?

Manon Muert
Manon Muert | Foto: Aktuálně.cz

Jirka: Byli jsme rozhodnutí to doplatit ze svého. Chtěli jsme natočit desku za každou cenu. Stojí za námi fanoušci, koncerty mají ohlas, takže desku s dobrým zvukem jsme chápali, jako další krok. A protože jsme věděli, že by se nám to ve zkušebně asi nepovedlo, chtěli jsme do profesionálního studia. Každá koruna tak pro nás byla dobrá.

A.cz: Proč jste si k natáčení vašeho debutu nepozvali Honzu Muchowa? EPčko s vámi nakonec natáčel Šmity.

Jirka: Jsme neznámá kapela z malého města a už to, že jsem se ozval Šmitymu, který toho má hodně za sebou, bylo dost odvážné. Zkoušet Muchowa nebo Neuwertha nás vůbec nenapadlo.

A.cz: Deska je hotová, vychází v polovině února na vinylu. Vydáte si ji sami?

Síma: Nejsme pod žádným labelem, ale už máme několik nabídek od spřátelených distribučních sítí ze scény, které ji chtějí. A samozřejmě ji budeme sami vozit po koncertech.

Jirka: Nechali jsme udělat pět set vinylů, což je docela hodně, ale nemáme problém ji prodávat i několik let. Třeba ji budeme rozdávat ještě ve čtyřiceti…

Manon Meurt
Manon Meurt | Foto: Jakub Plíhal

Síma: …nebo dávat do tomboly. (smích)

Jirka: Ale to nevadí. Kdo ví, kdy ještě něco natočíme.

A.cz: Láká vás hraní na letních festivalech?

Síma: Jak na kterých...

Vojta: Měli bychom hrát na United Islands a na menším festivalu Coombal. Hraní na open air a na velkém pódiu je pro nás zase nová zkušenost.

Jirka: Ale pořád si myslím, že patříme a vždycky budeme patřit spíše do klubu. Když jsme hráli tehdy v Arše, stáli jsme na pódiu pořád namačkaní na sebe, jako když hrajeme v malém klubu. (smích)

A.cz: Tím se dostáváme k plánům do budoucna? Chcete se s muzikou podívat do zahraničí?

Vojta: Určitě si chceme zahrát venku, zatím jsme byli jenom na Slovensku. Něco se už snad rýsuje.

Síma: Bavíme se se spřátelenými kapelami, že bychom to dali dohromady a vyrazili. Máme chuť to zkusit, vyjet třeba na týden, deset dní...

Jirka: Takové turné po Evropě je docela běžné a ani nemusíš být profík nebo slavný. Jede se za nocleh a benzín, peníze na jídlo se vydělají prodejem vinylů a triček.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Kosovo bude bojkotovat předání Nobelovy ceny Handkemu

Kosovo se rozhodlo bojkotovat slavnostní předání Nobelovy ceny za literaturu Rakušanovi Peteru Handkemu, který je kritizován kvůli prosrbským postojům za války v bývalé Jugoslávii. Ceremoniál se uskuteční příští týden ve Stockholmu a kosovský velvyslanec se nezúčastní "kvůli kontroverznímu Peterovi Handkemu, který je přítelem a stoupencem Miloševičovy politiky", jak informoval kosovský ministr zahraničí. Handke roku 2006 vystoupil na pohřbu bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Toho předtím navštívil ve vězení v Haagu. Kosovo je bývalou jihosrbskou provincií. Právě Miloševičovi je připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní v 90. letech minulého století a rozpoutání několika válek v oblasti bývalé Jugoslávie, mimo jiné právě v Kosovu.

Zdroj: AFP/ČTK
Další zprávy