Liars se před povrchností zavírají do fantaskního světa

Tomáš Turek, Radio Wave
16. 3. 2010 8:00
Račte vstoupit do Sisterworldu, světa bdělého snění

Recenze - Liars s pátou deskou unikají před nepřátelským okolím do fantazijního šílenství. Hudba z alba Sisterworld protíná dříve objevená teritoria a uzamyká se do sebe.

Račte vstoupit do Sisterworldu. Do světa nabízejícho stav bdělého snění na pomezí psychopatického třeštění. Můžeme tomu říkat sebeklam nebo eskapismus, přesto Liars zůstávají sami sebou. A možná, že až příliš.

Foto: Aktuálně.cz

Když se trio po berlínské anabázi vrátilo do Los Angeles, nečekala je žádná soap opera, ale veskrze nehostinné až hororové prostředí. Kriminalitou a drogami prosáklému L.A. se musíte postavit, jinak vás pozře.

Dnešní L.A. představuje to, čím byl New York v 80. letech: nebezpečné místo, nabízející útěchu v laciné zábavě za spoustu peněz. Ne náhodou se odtud v posledních letech rojí kvanta hudebně i emocionálně rozjitřených kapel.

Ačkoliv se po dvou deskách natočených v Berlíně chtěli vrátit do familiérních míst, jsou dnes Liars spíše vyděděnci. Bezmála deset let od debutu They Threw Us All In A Trench And Stuck A Monument On Top, kdy je ještě kritika zuby nehty zasazovala do škatulky další exhumace post-punku, putovali po cestách, které se nálepkám vymykaly.

Čarodějnické koncepty, temně tribální roztříštěná hra a další obsese zamotaly kritice i publiku hlavu natolik, že je dnes z Liars pro hudební obec jednoduše noise rock; v horším případě art rock. Jenže Liars neexhibují manýrami.

Hudba Liars je - v duchu písně ze Sisterworld - „bezbariérovou legrací". Liars jsou mistři v rozkládání vlastních písní na prvočinitele a v jejich novém sestavování; jeví se ledabyle, ale má naprosto účelný systém. Přestože se v jejich muzice odehrává přehršel proměn a zvratů, její tvar zůstává kompaktní. Liars jsou přece jen už od předchozí desky přímočařejší a  víc než kdy dříve můžeme mluvit o čitelné formě písně.

Foto: Aktuálně.cz

Multiinstrumentalista Aaron Hemphill, bubeník Julian Gross a původem Australan, zpěvák a kytarista Angus Andrew, mají jednu velikou devízu - podobně jako milovaní Einstuerzende Neubauten se stali avantgardně-popovými solitéry. Umělci, kteří se nevztahují k okolní scéně, ale ona se vztahuje k nim. Musí si tedy neustále vytvářet vlastní pole působnosti.

Sisterworld je imaginární prostor, otevřený rámec možností, jak čelit nepřátelské společnosti. Do rámu Sisterworld si sice můžete zasadit vlastní postoje, přesto jsou Liars abstraktní jen do určité míry. Přímočará smršť Scarecrows On A Killer Slant je bezprostřední reakcí Anguse Andrewa po shlédnutí vraždy souseda. Texty a hudební črty k Sisterworld vznikaly v bytě nad „výdejnou" marihuany, kde byl jinak otrlý zpěvák svědkem mnoha velmi ne-hollywoodských situací.

Liars jsou otrávení povrchností společnosti, ve které se osobnostní krize vykupují bezhlavou konzumací nebo tancem v rytmu muzaku. Sisterworld reaguje agresivními zvukovými erupcemi v nestřeženém okamžiku, tedy tak, jak jsme u Liars už dlouho zvyklí.

Foto: Aktuálně.cz

Dokáže nabídnout i chlácholivou tvář. Utěšení ovšem probíhá s nervně cukajícím víčkem a trpkým úsměvem na tváři. Syrovost kytar, elektronických hluků i perkusí ještě více vyniká ve společnosti občasných smyčcových aranží.

Deska Sisterworld neposouvá hranice moderní hudby jako kdysi album Drum´s Not Dead, ale zřetelněji vytyčuje území, které už kapele delší dobu patří. V houfu vědomých nebo podvědomých následovníků jako Health, These New Puritans nebo No Age jsou Liars stále na prvním místě peletonu a hlavně: vyzařuje z nich síla skutečné kapely, ne sezónního povyražení.

Současná podoba Liars se dá sice nahlížet i jako uzavřená až statická, ale vzhledem k vybroušenosti a síle skladeb je příhodnější mluvit o semknutosti. Sisterworld je hudebně známé místo, ale zároveň povzbudivé, byť poněkdu ponuré útočištěm před skeptickým tvrzením, že všichni hrou hru lživou.

 

Právě se děje

Další zprávy