Letní slavnosti staré hudby lákají na mytické postavy i netradiční nástroje

Letní slavnosti staré hudby letos ve svém 27. ročníku s podtitulem Mýty a legendy nabídnou na různých místech v Praze zpodobnění postav antické mytologie. Na sedmi koncertech vystoupí světové špičky v interpretaci staré hudby.

Při koncertních večerech se posluchači vydají například na cestu za nesmrtelnými antickými příběhy olympských bohů, pěvce Orfea a jeho milované Eurydiky, Argonauta Iásóna a jeho osudové lásky a zrady vůči Médee.

„Mytologie je kolektivní pamětí a duší civilizace, z níž pramení naše představy o světě, životě i lidských hodnotách. Mýty a legendy nás od počátků provázejí jako univerzální příběhy, které inspirují umění napříč staletími - hudbu nevyjímaje. Na letošním festivalu se k nim vracíme jako k živému zdroji imaginace, objevování i sdílené paměti,“ uvedla hlavní dramaturgyně festivalu Jana Semerádová.

Zahajovací koncert 27. ročníku zazní v nadpozemské akustice kostela Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství. O nezapomenutelný zážitek se postará fenomenální londýnský soubor Stile Antico, jenž v České republice vystoupí úplně poprvé, informovala Samerádová. Program s názvem Legendae sanctorum bude reflektovat úctu ke světcům a světicím, včetně svatého Františka z Assissi, od jehož úmrtí letos uplyne rovných 800 let.

Tajná skladba, kterou „ukradl“ Mozart

Zazní také některá díla opředená legendami, například Miserere mei italského kněze a skladatele Gregoria Allegriho. O ní se traduje, že šlo o tajnou skladbu určenou pouze pro exkluzivní provádění v Sixtinské kapli. Porušení tohoto tajemství mělo být potrestáno exkomunikací.

Přesto se o to mnozí skladatelé pokusili. Jeden z opisů pořídil například český barokní skladatel Jan Dismas Zelenka a při své návštěvě Itálie také tehdy čtrnáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart, který si skladbu při poslechu zapamatoval a poté ji zapsal do partitury. Z církve však vyobcován nebyl ani jeden z nich.

Emblémem festivalu Letní slavnosti staré hudby je ohnivý pták Fénix. „Zpěv tohoto mírumilovného stvoření působí magicky a jeho slzy mají léčivé účinky. Na jeho kouzelných křídlech se festival vydá za poklady nejen evropské hudební historie,“ podotkla ředitelka festivalu Josefína Matyášová.

Rozličné neznámé nástroje

Druhý koncert nabídne 20. července na zámku Troja nadčasový příběh bájného pěvce Orfea v podání vlámského souboru Scherzi Musicali pod vedením Nicolase Achtena, který se představí nejen jako pěvec, ale i instrumentalista na rozmanité dobové drnkací nástroje, jako je teorba, chitarrone, harfa či colascione. Instrumentář proslulého vlámského souboru je však ještě pestřejší – posluchači uslyší i další méně známé nástroje (lirone, chitarrino) užívané pro doprovod zpěvu kolem roku 1600.

S německým souborem I Zefirelli se posluchači vydají na bájnou výpravu a vystoupají z Letního refektáře Strahovského kláštera přímo na palubu legendární lodi Argó, s níž argonauti pátrali po zlatém rounu. Příběh o Iásónovi a jeho dobrodružné cestě patří k nejvýznamnějším řeckým mýtům a je symbolem spolupráce, vytrvalosti, lidské touhy po poznání a odhodlání překračovat hranice, jakož i morální nejednoznačnosti či prchavosti pozemské slávy a bohatství…

Program sestavený z instrumentálního repertoáru raného italského baroka, plného působivých hudebních vyjádření rozmanitých citů, vášní a nálad, nabídne neodolatelný zpěv Sirén, ladný tanec nymf, dramatické mořské bouře i obdiv k oslnivému lesku zlatého pokladu.

Následující koncert 24. července v kostele sv. Šimona a Judy bude patřit španělské houslistce Miriam Hontaně a souboru OBNI (Objeto Barroco No Identificado), kteří v programu Violino virtuoso představí vrcholná díla italské houslové školy. Ten přinese například skladbu Ďáblův trylek, sonátu Giuseppa Tartiniho, opředenou mýtem o skladatelově snu, v němž jej hře na housle učil sám ďábel a on se poté pokusil dílo zapsat do not. Dodnes jde o jednu z interpretačně nejsložitějších skladeb houslového repertoáru.

Poprvé se na festivalu objeví i mezinárodní projekt Metamorfosi, jenž 27. července propojí hudební tradice Východu a Západu v dialogu inspirovaném antickými Proměnami a zazní v prostorách Trojského zámku. Interprety večera budou renomovaní hudebníci z různých koutů světa, kteří ve společné symbióze nachází vlastní hudební jazyk a zvukovou „krajinu“. Posluchači uslyší například netradiční kompozici složenou z moravské lidové písně a perské folklorní skladby, které mají téměř totožnou harmonii.

Festivalový program nabídne 30. července návrat do zlatého věku anglické hudby v podání Vittorio Ghielmi Viol Quartet, který v Lobkowiczkém paláci představí repertoár pro gambové consorty včetně děl Henryho Purcella.

Závěrečný koncert festivalu v kostele sv. Šimona a Judy bude 5. srpna tradičně patřit rezidenčnímu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Jeho program propojí operní tvorbu Georga Friedricha Händela a Henryho Purcella se světskými kantátami Johanna Sebastiana Bacha. Sólistou večera bude německý basbarytonista Andreas Wolf.

Letní slavnosti staré hudby také letos nabídnou doprovodné akce. Lektorkou interpretačního semináře pro jednotlivce i ansámbly bude Luise Catenhusenová. V říjnu se uskuteční mezinárodní vokálně - instrumentální kurzy francouzské barokní hudby Akademie Versailles.