reklama
 
 

Nové album Lennyho Kravitze: Poselství o lásce, 50 na 50 mezi soulem a rockem

11. 9. 2018 15:52
Americký hudebník Lenny Kravitz vždy zpíval a zřejmě vždy bude zpívat o lásce. Jeho nové album se ale točí také kolem roznícené rasové, sociální, politické či náboženské nenávisti.

Nebývá zvykem, aby během jednoho týdne vyšly tři nové desky významných hudebních osobností starší generace. První zářijový pátek se ale na trhu objevilo album Egypt Station šestasedmdesátiletého Paula McCartneyho, deska In the Blue Light stejně starého Paula Simona a novinka čtyřiapadesátiletého Lennyho Kravitze Raise Vibration.

Každá z nich představuje jistotu. Staré psy novým kouskům nenaučíš. Pánové mají odzkoušené postupy, na něž se věrní posluchači těší. A jejich písně oproti současné produkci zní mile starobylou muzikantskou poctivostí a hodnotami, na které se jinak pop-music běžně neohlíží.

Lenny Kravitz je v této společnosti sice nejmladší, ale jako vůdčí osobnost rockového retra se na nahrávce Raise Vibration už potřinácté hudebně vrací do první poloviny sedmdesátých let, zpět ke svým životním hrdinům - Johnu Lennonovi z Beatles a soulovému králi Marvinu Gayovi. Obvyklá otázka, zda je na nové desce víc Lennona, nebo Gaye, tentokrát směřuje do neurčita. Poměr soulu a rocku je zhruba padesát na padesát.

Legenda, která Kravitzovo nové album obklopuje, tvrdí, že zpěvák a multiinstrumentalista má ve svém domě na Bahamách nahrávací studio, které však nepoužívá. "Jen vím, že tam je," říká. Jednoho dne se prý v noci probudil, zrovna když ho napadla píseň. Nezbylo než běžet dolů do nepoužívaného studia a narychlo natočit alespoň hrubý náčrtek skladby. Druhý den prý se stalo totéž, stejně jako další den. Něco ani Kravitz nestihl zaznamenat do počítače, tak si to jen zabroukal do mobilu. Tak prý vznikl skoro celý základ desky.

Může být. Mnoho významných popových osobností o sobě tvrdí, že jsou jen médiem, přes které lidstvu sděluje hudbu jakási nejvyšší bytost.

Jestli jako médium také Lenny Kravitz sděluje nějaké poselství, pak je to láska. Na obalu Raise Vibration píše: "Od mého debutu Let Love Rule z roku 1989 až po tuto novou kolekci písní zůstává moje poselství stejné. Vždy bylo a vždy bude o lásce."

Přesněji obsah alba ani nemohl definovat, i když pro něj láska v erotickém slova smyslu tentokrát není nejdůležitějším úhlem pohledu. Pokud se takové téma objeví, je to stejné jako od dob biblické Písně písní, v níž čtenář neví, zda neznámý básník oslovuje určitou ženu, nebo Boha.

Kravitzovy písně se ale tentokrát spíš točí kolem situace v dnešním světě, kolem roznícené nenávisti rasové, sociální, politické a náboženské. Nejčastější slovo, které ve dvanácti skladbách zaznívá, je together - spolu. Vše zvládneme spolu, je-li v nás láska.

Singl z nového alba nazvaný Low zveřejnil Kravitz už v červenci, měsíc po vystoupení v pražské O2 areně. | Video: Roxie Records

V tom slova smyslu musíme chápat i název alba. Proti všemu zlu, které se v naší době vynořuje, musíme pozvednout naše vibrace, naši pozitivní energii a "láska nás povede, láska nás spojí, já to vím".

Neslyšeli jsme to už někdy? Samozřejmě, u Johna Lennona. Zvlášť když při poslechu řízného kytarového riffu v Kravitzově titulní písni vzniká pocit, že jde o ztracenou skladbu z Lennonova prvního sólového alba. Kravitz tento dojem umocňuje ještě tím, že ve své retromanii odmítá nejaktuálnější produkční technologie a používá opravdové bicí i autentické syntezátory ze sedmdesátých let VCS3, minimoog, melotron a ARP. Pomáhá mu to znít co nejméně uměle, a tím pádem upřímně. Pokud je ovšem mladší publikum, celý život krmené uměle vyráběnou hudbou, schopné to ještě vnímat.

V jednom rozhovoru Kravitz prozrazuje, že ho přátelé přemlouvali, aby si novou desku nechal produkovat některým současným mistrem v oboru - ale odmítl a zůstal při svých klasických hodnotách.

Zvláštním případem na Raise Vibration je pak pomalá skladba Johnny Cash. Patří do okruhu intimnějších písní o lásce. Je za ní celý příběh jednoho jediného dotyku s legendární countryovou hvězdou: "Drž mě jako Johnny Cash, když jsem ztratil mámu." Kravitz tuto píseň nazval "setkání country s psychedelickým soulem", ale jinak je to v prvním plánu jímavá milostná balada.

Balady jsou Kravitzovou specialitou, jedno z předchozích alb jimi bylo dokonce tak zaneseno, že je kritika do krve strhala. Podobnou charakteristikou, která dělá Kravitze nenapodobitelným, je produkce. Většinu nástrojů si natáčí sám. Včetně bicích! Jeho jediným stálým studiovým spoluhráčem je kytarista a zároveň nahrávací režisér Craig Ross. Jen tu a tam Kravitz někoho přizve k saxofonovému sólu nebo ke klávesám.

Lenny Kravitz: Raise Vibration

Lenny Kravitz: Raise Vibration

Roxie Records 2018

Tentokrát si ke čtyřem skladbám objednal celý orchestr a v závěru písně Here to Love, kterou zpívá víceméně jen za klavírního doprovodu svého dalšího dlouholetého spoluhráče Davida Barona, se k němu připojuje celý sbor.

Kravitzova poselství o všeobecné lásce se v dnešní zjitřené době zdají být naivní, ale stejně tak před skoro padesáti lety působily písně Johna Lennona. "Můžeš říct, že jsem snílek, ale nejsem sám," zpíval tehdy někdejší člen Beatles v Imagine. Je dobře, že takoví snílci existují, i když je po většinu svých životů nebereme vážně. Je to varovný prst, vztyčený za naším zátylkem.

autor: Josef Vlček | 11. 9. 2018 15:52

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama