Lidi děsí vyrovnanost. Pro mě je nezbytná, říká český hudebník Lazer Viking

Jiří Špičák Jiří Špičák
11. 4. 2019 14:22
Koncertní senzací, pravidelným nominandem na hudební ceny a výraznou postavou české kytarové scény je muž, který si říká Lazer Viking. Má hodně fanoušků a jen o něco méně lidí ho naopak nemůže vystát. Je teatrální, provokuje, cituje starý rock’n’roll a zároveň se často tváří, že dělá něco úplně nového.
Lazer Viking je hudební projekt Jakuba Kaifosze.
Lazer Viking je hudební projekt Jakuba Kaifosze. | Foto: Michal Budinský

Na aktuální desce Drag ale představuje i jinou tvář - osekal hrany, působí rozvážněji a z každého jeho slova je zjevné, jak moc přemýšlí o vlastní tvorbě. Proč se lidé bojí vyrovnanosti a průměru?

Lazer Viking na předloňském předávání cen Apollo.
Lazer Viking na předloňském předávání cen Apollo. | Foto: ČTK

Abychom našli odpověď, s Lazer Vikingem alias Jakubem Kaifoszem se potkáváme v pražské redakci Radia Wave, kde nově pracuje jako hudební dramaturg. Po jeho nástupu někdo možná čekal, že v denním proudu začne pouštět padesátkový rock’n’roll, The Beach Boys, Bruce Springsteena a další relikty hudby, která už dnes zoufale "není cool". Nic z toho se nestalo.

Historka jen potvrzuje, jak je Kaifosz zapsaný u fanoušků: jako blázen s tygrovanou kytarou, který vystupuje ve slipech, libuje si ve svých dlouhých peroxidových vlasech a coby zásadní úkol si vytyčil renesanci amerického kytarového zvuku.

Teatrální kytarová fosilie a nástrojový podivín se zálibou ve wrestlingu? Asi se to tak dá říct. Na aktuální desce Drag svého projektu Lazer Viking je ale Kaifosz jiný. "Drag jsem začal psát, když před třemi a půl lety odjela moje holka do New Yorku s tím, že se někdy vrátí. Není ale úplně jasné, kdy to bude," říká o základním tématu alba.

"Neumím nic moc jiného než psát naivní písničky. Začal jsem hned ten den, kdy odjela. Nepřemýšlel jsem o tom tak, že píšu album. Byl to pro mě způsob komunikace. Způsob, jak říct, že všechno bude fajn. Na tom albu je spousta citací a střípků z našich konverzací, jsou ale překlopené tak, aby fungovaly ve formě písňového textu. Není to zase tak osobní, aby to nikdo nechápal," tvrdí.

Album však není ani tak přímočaré, aby ho každý pochopil. První píseň, bezmála sedmiminutová The Last Waltz, názvem odkazuje na legendární poslední koncert americké skupiny The Band z roku 1976 a opravdu působí spíš jako pohřební "zavírák". Drhnoucí kytara, bicí jako z jeskyně a saxofon evokující poslední nonstop na nočním tahu mohou na první poslech zapůsobit jako skleněná stěna, která posluchače zastaví, sotva desku zkusí.

"Už nechci nikomu nic dokazovat," vysvětluje Kaifosz. "Moje předešlé desky řvaly: Hej, podívej se na mě, tohle teď dělám! Ale tahle ne. Vyloží ti karty na stůl způsobem, který nečekáš. A ty se buď zamyslíš nad tím, proč to album začíná takhle, nebo tu úvodní písničku prostě přeskočíš."

The Last Waltz je ale paradoxně jedinou skladbou, která posluchače něčím rozhodí. Dál už se jede po bezpečné cestě, dlážděné zálibou v docela jednoduchém písničkářství - cestě, která výrazněji nevyhazuje ze sedla.

Skladba Less Than Three z nového alba projektu Lazer Viking jménem Drag. | Video: Biggboss

Takový přístup je pro projekt Lazer Viking programový. "Je to ukročení od všech extrémů do středu, což je pro mě ta nejnebezpečnější kreativní zóna," vysvětluje Kaifosz. "Strašně moc knížek, filmů, umění je o extrémech, protože ty se jednoduše zpracovávají. Pro mě je ale zajímavější udělat svědectví o vyrovnanosti, o tom, že se vlastně nic zvláštního neděje," míní.

Podle Kaifosze taková činnost ale vyžaduje, aby člověk opravdu poslouchal. "Deska říká jednu věc: Tady jsou docela tradičně napsané písničky, nehrajou si na žádnou velkou ekvilibristiku a nejsou o ničem, co by bylo extrémní. Je to takový deník průměrnosti, kterou často vnímáme jako děsivou věc. Nechceme žít blízko středu, vybalancovaný život a vyrovnanost je pro nás něco hrozně nudného. Já ale potřebuju být vyrovnaný, jednoduše proto, abych přežil," vysvětluje.

Album Drag tak podle něj pojednává o něčem, co je ve skutečnosti strašně smutné. "Ta deska mohla jednoduše být dost pasivně agresivní. Mohl jsem (mojí holce) Noně vyčítat, že odjela. Ale proč bych to dělal? Pro mě bylo naopak důležité tyhle věci z desky vyloučit, protože je nechci cítit," objasňuje.

Je tu ale ještě jeden posun. Lazer Viking v minulosti působil jako chodící encyklopedie amerických hudebních žánrů, na tři roky starém debutu aktualizoval vokální žánr doo-wop, o jeho kapele Wild Tides se mluvilo jako o surf rocku z pražské Letné a prakticky v každé jeho písni byla slyšet obsesivní záliba v Bruci Springsteenovi nebo Elvisi Costellovi.

Sám Kaifosz přiznává, že umí dobře krást. Krádež také dlouho bývala jeho hlavním tvůrčím postupem. Citoval často, dokázal vystavět celá alba na odkazech oblíbenců, byl schopný člověku vtlouct do hlavy, odkud pochází konkrétní kytarový riff nebo basová linka a jak toho zvuku docílil.

Teď jako by to pro něj trochu ztratilo na důležitosti. "V minulosti jsem dělal tu chybu, že jsem se soustředil hlavně na to, jak zní kytary. Zpěv byl až na druhém místě. Nikoho ale nezajímá, že jsi kytarový audiofil," říká Kaifosz, který se s aktuální deskou rozhodl vystoupit z kytarového stínu a stejnou měrou se věnovat zpěvu, který dřív zanedbával. Vokál natáčel až v okamžiku, kdy zbytek kapely balil kufry a odcházel ze studia.

Dává to smysl. Na desce Drag, o které se bude psát a mluvit jako o osobní a autentické nahrávce, musí být hlas přednější než kytara. Jde přece o sdělení: Kaifosz se poprvé představuje v roli člověka, který zpívá o sobě.

Sám to úplně tak nevidí. "Autenticitu neřeším. Je to termín, který se okolo mě vždycky hodně používal a je to asi logické. Ale já nevím, jak se dělá neautentická hudba. Umím dvě věci: krást na správných místech a napsat text o tom, co jsem dělal včera," reaguje Kaifosz.

"Miluju Bruce Springsteena, ale nikdy bych nebyl schopný napsat text jako on. Je to fikce a mě fikce strašně omezuje, musím si vymýšlet. Když můžu napsat jenom to, co doopravdy je, a pak jen dál pracovat s jazykem, je to pro mě zajímavější. A pak ti taky nevadí, že budeš tu písničku zpívat dlouho. Když uděláš písničku moc autentickou a musíš ji pak hrát třeba pět let v kuse, je to strašně těžké, protože ty pocity už dávno nemáš," míní.

Na aktuálním albu se podle Kaifosze nic moc neděje. Písně nejsou startovací body pro vyprávění příběhů, spíše posluchače ukotvují v autorově světě.

"Nechodím ven, chodím vlastně jenom do práce a hraju koncerty, takže pořád píšu. Mohl bych přijít domů, sedět, přemýšlet o tom, co si objednám k jídlu, a nadávat na to, že jsem sám. Nebo můžu makat. A když makáš na něčem, co tě baví, tak ten čas ubíhá hrozně rychle, a navíc máš na konci nějaký výsledek. Práce na téhle desce pro mě byla stožár, kterého jsem se mohl držet v té bouřce okolo," přirovnává.

Lazer Viking: Drag
Autor fotografie: BiggBoss

Lazer Viking: Drag

BiggBoss 2019

Album Drag je nakonec především smířené, zbavené teatrálnosti a ve své skromnosti inspirativní - jestli ve výsledku o něčem přece jenom vypráví, jsou to příběhy malých okamžiků, kutání radosti v každodennosti a uvědomování si jejich důležitosti.

Drag je protijedem na velká očekávání, velké okamžiky, velká gesta. To důležité se děje teď, i když to na první pohled důležitě nevypadá. "Tohle je takový odklopený kanál, do kterého můžeš vstoupit se mnou. Hraje tam Lazer Viking a vypráví ti o tom, co zrovna hýbe nebo nehýbe jeho životem, a nakonec ti říká, že to není ani dobře, ale ani špatně. Věci se prostě jenom dějou," dodává Jakub Kaifosz.

Autor je bývalý hudební dramaturg Českého rozhlasu - Radia Wave.

 

Právě se děje

Další zprávy