Dospělost přišla. Kapela Lanugo natočila jednu z nejsilnějších českých desek roku

Honza Vedral Honza Vedral
26. 11. 2019 12:31
Slovní spojení jako „chytrý“ pop nezní moc vábně a může se za ním skrývat ledacos. Dost často také různé technické, muzikantské nebo producentské nedokonalosti. Snaha udělat z průměrného něco zajímavého. Když se v konkurenci nezřídka přechválených, ale v podstatě neposlouchatelných desek však zjeví nahrávka, s jakou teď přišlo pražské Lanugo, je to událost.
Tváří Lanuga je zpěvačka Markéta Foukalová.
Tváří Lanuga je zpěvačka Markéta Foukalová. | Foto: Jan Durina

Kouzlo nové desky nazvané jednoduše Lanugo, 2019 jde popsat jednoduše. Obsahuje silné, výborně vymyšlené a nahrané písničky s přirozenými a srozumitelnými texty. A v jejich středu, v nitru dotažených aranžmá, obklopený promyšleným, až filmovým designem, ční výjimečný hlas a výraz zpěvačky Markéty Foukalové. S lehkostí a přirozeností nabírá takové odstíny, že by zasloužil cenu.

Markéta Foukalová.
Markéta Foukalová. | Foto: Jan Durina

Kapela Lanugo vznikla před více než deseti lety na Vyšší odborné škole Jaroslava Ježka v Praze a dlouho trpěla syndromem talentovaných muzikantů z konzervatoře, kteří se spolu rozhodnou hrát, ale zůstávají zapikaní v bublině svých hudebních dovedností.

Na jejich muzice bylo formálně vždycky všechno až moc správně, a tak tu bublinu nedokázali odfouknout dál než před dveře jazzových klubů.

Novou nahrávkou, na níž pracovali pět let, to konečně prasklo. Ne že by to byl nějaký automatický lapač popularity, pozornému posluchači ale v kontextu české hudební scény skýtá nevšední zážitek.

Přes pozvolný začátek Lanugo až zákeřně rychle vtahují do nenapodobitelného hudebního světa, ve kterém "všechno vzniká a zaniká zároveň". Skladby se vyznačují nepředvídatelným vnitřním životem, gradují a padají ze zběsilých vrcholů do silných refrénů. Melodie mají nebývalou vnitřní sílu, pnutí, nervozitu i nečekaný vývoj. A přestože nahrávka je dramatická, dovede hřejivě obejmout měkkým, pohodlným zvukem, který přináší katarzi i zklidnění.

Velkou roli hrají texty, vztahové, ale vzdálené popovým šablonám a červené, růžové nebo softpornografické knihovně velké části současného popu. Lanugo pracují s odžitou všedností a každodenností. Jejich písničky jsou prosty pubertální limonády zkoušení a hledání. Rezonují s generací, které táhne na čtyřicet a jež si uvědomuje, že dospělost už přišla. Přesto se jí ještě nechce poddat.

"Drobky v peřinách a v deset klid, špína a do pračky, tak to má být. Všichni spí, jen já se probouzím: Kde domov můj?" zpívá Foukalová v singlu Rosetta o klidných nočních běsech.

Videoklip ke skladbě Motýl natočil Pavel Raev, který spolupracuje s hiphopery. | Video: Tranzistor Records

"Malá holka se ptá, holka, co ve mně je schoulená. Jestli ji ještě znám, nebo jsem dávno dospělá," líčí napřímo v Holce. A ten rozpor, neustálý vnitřní souboj, který drží při životě a tak dobře vystihuje hudební i textovou povahu nové desky, potom Lanugo vtělují do refrénu předposlední skladby Motýl. "Hoří, stejně je mi chladno. Hoří, my musíme na dno," ozývá se v rytmu srdečního tepu a naléhavě vystavěné elektronické ambaláži.

Zpod rukou klávesisty Viliama Béreše, který je podepsaný pod většinou kompozic, v rychlé kadenci vybíhají hudební nápady, styly i odkazy a řetězí se do nepředpokládaných směrů. Přesto na sebe kapela tím, co dovede, nestrhává zbytečnou pozornost a nepřestává sloužit písničkám. A opravdu výjimečnému zpěvu Markéty Foukalové, se kterým stojí a padá.

Kapela Lanugo.
Kapela Lanugo. | Foto: Jan Durina

Co do produkce jsou Lanugo dlouhodobě na úrovni nejlepšího, co se děje ve světě chytrého popu. Čtyřicet minut nové desky ukazuje, že nyní k tomu dospěli i skladatelsky. Povedlo se jim svou hudbu zprůhlednit, a přesto v ní zachovat dost záhadného.

Jejich album může docela dobře sloužit k úniku z reality stejným způsobem jako "nikotin a líh, zrcadlo a sníh", o kterých zpívají v písni Tajemství. Místy je v něm možná až příliš hysterie či přehrávání, ale utkané je ze zpochybňování vlastních jistot uprostřed časů zdánlivě dosaženého klidu. K tomu patří i touha všechno to vykřičet a pokračovat, jako by se nic nestalo.

I proto se hudební a textovou výpovědí Lanugu povedla jedna z nejsilnějších českých desek roku.

Autor je šéfredaktorem hudebního časopisu Headliner.

Lanugo, 2019

Tranzistor Records 2019

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy