reklama
 
 

Lady Gaga přijíždí potěšit svá malá monstra

17. 11. 2010 13:50
Americká superstar ve středu poprvé vystoupí v Česku

Profil - Prodala 15 milionů desek a 40 milionů singlů. Je absolutně nejposlouchanějším interpretem roku 2009. Sedm milionů lidí čte její Twitter a Guinessova knihy rekordů o ní píše jako „o nejgooglovannější ženě". Časopis Forbes ji určil jako čtvrtou nejvlivnější celebritu světa a TIME ji dal do stovky nejdůležitějších lidí současnosti.

Od okamžiku, kdy její hit Just Dance vystoupal na číslo jedna amerického žebříčku, jí na to stačily sotva dva roky. Teď Lady Gaga přijíždí poprvé  do České republiky: 17. listopadu vystoupí v O2 Areně.

Řeč statistik je jasná, ale neodpoví na to, co udělalo z Lady Gaga největší popovou hvězdu současnosti. Odpovědi hledají i seriózní anglo-americká média, protože ke všem jejím nej-  patří ještě jedno, nejdiskutovanější. Díky ní je tu zase platforma, ze které se může nahlížet na dnešní společnost.

Schopná manipulátorka

Hity Just Dance a Poker Face, které ovládly žebříčky na začátku roku 2009, byly jen signální střely - skutečná performance Lady Gaga začala v okamžiku, kdy díky nim dostala prostor v médiích a začala hrát roli popové celebrity.

„Gaga je schopná mediální manipulátorka, která pracuje na promyšleném warholovském pop-artovém projektu," napsal v červnu 2009 internetový magazín Slate, který patřil k prvním přímluvcům budoucí megastar. V článku Jak chytrá je Lady Gaga? ji Jonah Weiner srovnával s Britney Spears (pro kterou Gaga v začátku kariéry psala).

Zatímco Spears vstoupila do popového koloběhu jako křehká dívenka provokující nezralou sexualitou, první hit Lady Gaga byl o tom, jak bezvadné je se opít na pláži s celebritami. „Klíčovými prvky při budování její aury jsou intelektuální biografie a kořeny v performativním umění. K dobru jí ale budiž připočteno, že se nepokouší prchnout z kultury celebrit, která zašlapala právě Britney. Gaga se noří do bláta a bojuje s ní," napsal.

„Joanne Angelina Germanotta chce, abyste věřili, že nepřišla jen porazit systém, ale rovnou strhnout zdi královského paláce, skalpovat panovníka a zavést nový jazyk," popisoval Sasha Frere Jones v magazínu The New Yorker v dubnu 2009. Byl to nástup o to drtivější, že jím odstartovala novou éru v americkém popu.  Just Dance byla první nahrávka, která ohlásila změnu od hiphopu zpět k disco - k hudbě, která vládne žebříčkům v Evropě.

Gaga přitom od začátku čelila kritice, že pro její kariéru vlastně není hudba důležitá. Opulentní videoklipy, módní výstřelky a pseudoskandály vrchovatou měrou naplňují definici moderního popu, který nenabízí jen chytlavé melodie, ale celý „mediální balíček".

Simon Reynolds v Gaga vidí jen pokračování tradice od Bowieho až po Marilyna Mansona a electroclash. Jenže glamové mutace přišly, když se rock začal brát příliš vážně, zatímco Gaga prý pouze pokračuje v blyštivé linii popu, k níž patří divadelní choreografie a převleky: „Stejné triky už dávno používají teenagerské boy-bandy, show jako American Idol nebo hvězdy na předávání cen MTV."

Smrt alternativy

Mezi největší kritiky zpěvačky patří Mark Dery. Loni v časopise Village Voice napsal, že přes zdání transgresivity Gaga jen „prodává středostavovské Americe deviaci, ze které dělá bezpečnou výstřednost pro hlavní vysílací čas, a vymazává z ní tak všechny elementy alternativní kultury".

V loňském říjnovém článku pro The Sunday Times pochybovala kulturní teoretička Camille Paglia, že její sláva vydrží déle, než opadne první vlna zájmu. „Vedle dalších bezbarvých celebrit se proslavila šokantními taktikami, které fungují v rámci standardní morálky - jenže neobnosí se stejně rychle jako její módní kreace?"

V článku Smrt sexu si všímá, že přes všechny je postava Lady Gaga je tak „umělá, klinická a antiseptická, že je zbavená veškerého eroticismu". Tím prý podle Pagliové reprezentuje „definitivní vyčerpání impulsu sexuální revoluce" a skvěle zapadá do našeho světa, v němž se vztahy řeší přes Twitter a statusy ve Facebooku.

Gaga je podle ní zároveň první skutečná hvězda digitálního věku, která „využila každou zbraň z arzenálu moderních mediálních taktik, aby se stala globální celebritou". Díky tomu, že pracuje se statusem slávy jako s tématem, ocitla se v jakési meta-rovině, v níž může dělat cokoliv pokleslého, a přitom ironicky pomrkávat na lidi, kteří vědí něco o popkultuře a ocení její tetování s citátem R. M. Rielkeho i odkazy na Warhola a avantgardní návrháře.

S pomocí technologií si Gaga vybudovala kult osobnosti, která je ale postavená na tom, že žádnou fixní osobnost nemá. „Její největší talent spočívá v konstruování a dekonstruování své veřejné osoby - ale celé je to sofistikované tak pro studenty filosofie, kteří vysvětlují Matrix na Baudrillardovi," píše Jason Louv v eseji Lady Gaga a Mrtvá planeta grotesky. „Bez žádného skutečného já, bez identity, se Gaga stává, kým chce: je imunní vůči toxickému šoku z nadcházejícího století a jen si užívá pařby na hrobu civilizace."

Neustále s poker face

Gaga je pochopitelně nejčastěji srovnávána s Madonnou, od níž okoukala manipulaci s médii. Některé elementy okopírovala od androgynní černošské divy Grace Jones, další od anglické zpěvačky Roisín Murphy, ale i od australského popového diblíka Kylie Minogue.

Jedna z dalších okradených - kanadská sexy provokatérka Peaches - řekla vloni v rozhovoru pro Aktuálně, že „Lady GaGa dělá konceptuální pop pro čtrnáctileté holky".  Srílanská rapperka M.I.A. zase prohlásila, že „její hudba absolutně neodráží to, jak divná chce být, nebo si myslí, že je. Není vůbec progresivní, všechno jsou jen mimikry. Zní víc jako já než já sama!" Kdo čekal ostré reakce, přišel by zkrátka - Gaga si drží si „poker face" hvězdy jiného řádu.

Seriózní anglo-americká rocková publicistika (rock critics) hodnotí interprety podle míry jejich „poselství" - toho, co říkají o světě. Je schopná tolerovat i angažované rappery nebo taneční subkultury, nikdy ale popové interprety, jejichž texty se točí kolem lásky a zrady.

Kathryn Leedom však v textu Vezmi si svoje starý triky odhaluje téma, díky kterému by „vážná kulturní teorie" mohla vzít zpěvačku na milost. Zásadní je způsob a mód, jakým komunikuje se svými fanoušky, které důsledně tituluje jako „moje příšerky" nebo „moje monstra".

„Zatímco na veřejnosti působí subverzivně, před fanoušky je pokorná. Vzbuzuje v nich potřebu, aby ji milovali a chránili," píše autorka v textu otištěném na internetovém akademickém žurnálu věnovaném Lady Gaga (!). 

Gaga podle ní vytvořila osobnost zcela nového druhu. Vtahuje fanoušky do své performance, kterou jim představuje jako odraz jejich vlastních tužeb - a symbolicky je tak osvobozuje od „tyranie jejich malých životů".

Malá monstra v nás

To samozřejmě dovedla k dokonalosti už zmíněná Madonna, jež samu sebe ustavila jako neustále proměnlivou a dráždivou značku, která nikdy nevyjde z módy (největším uměním Madonny je Madonna sama, zněla trefná definice).

Totéž v rychlejší frekvenci odpovídající době předvádí i Lady Gaga. A také ona zůstává oproti současným trendům a přes mohutnou komunikaci s fanoušky spíš v roli nedostupné celebrity, která se na chvíli nabízí k pronájmu.

Zásadní rozdíl oproti 80. i 90. létům je ale v tom, že ji do této pozice vyzdvihli sami fanoušci. Stala se globální hvězdou v situaci zmírajícího trhu, kdy už nikdo skoro nepočítal s tím, že by globální hvězdy ještě mohly existovat. Jak píše server Popmatters: „Lady Gaga je nenadiktovanou, první demokraticky zvolenou superstar."

Nová média a komunikační kanály sice napomohly k rozdrobení vkusu, ale zároveň ukázaly, že tu pořád existuje poptávka po „hvězdě ze staré školy". A to může být nakonec poselství Lady Gaga; zpráva, která je mnohem jednoznačnější než to, nakolik jsou její hry se sexualitou, slávou a Warholem skutečně podnětné.

I když se čím dál víc mluví o alternativě, askezi a zodpovědnosti, malá monstra se pořád chtějí podívat do velkého blyštivého světa neomezených možností.

autor: Karel Veselý | 17. 11. 2010 13:50

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama