Květy probuzené ze sna hrají písně o ztracené generaci

Karel Veselý
22. 11. 2012 15:23
Recenze nové desky Bílé včely skupiny Květy
Foto: Indies

Recenze - Až dosud bylo poznávacím znakem skupiny Květy rozverné hudební kutilství a surreálné texty Martina E. Kyšperského, který do svých písniček rád zpracovával příběhy ze snů. Na šestém studiovém albu Bílé včely ale jako kdyby hrdiny domácího alternativního rocku někdo prudce probudil a přinutil vykouknout ze své lyrické bubliny na svět kolem nich. A v něm spatřili svoji smutnou generaci bez perspektivy, která se potlouká od ničeho k ničemu a marně hledá svoje místo ve světě, kterému přestala rozumět.

Foto: Aktuálně.cz

Kyšperský o svých vrstevnících zpívá hned v úvodní písni My děti ze stanice Bullerbyn, v jejímž refrénu se proplétají názvy idylické dětské knížky Astrid Lindgrenové s autobiografickým feťáckým románem Christiane F. Dětsky hravá folková poetika předchozích desek Květů se tak symbolicky střetává se syrovým realismem, který doprovází i patřičně neučesaná hudba postavená tentokrát skoro výhradně jen na kytarových riffech.

Brněnská skupina, která si za své dvě poslední řadové desky Střela zastavená v jantaru a Myjau odnesla Anděla v kategorii alternativy, se na nové desce vydala do podstatně temnějších vod, které skvěle charakterizuje slogan: „Všechno to špatný, kéž se mi jenom zdálo".

Posledním studiovým počinem Květů byla loňská deska V čajové konvici, na které Kyšperský a spol. zpracovali písně z divadelního představení o puberťačce Fagi. Typicky rozverný styl měl i boční projekt bubeníka Aleše Pirgla a jeho „rodinné" kapely Bioorchestr, který dokonce vyšel v společné edici se stolní deskovou hrou. Drásavé Bílé včely ale pro společný poslech rodičů a dětí rozhodně vůbec vhodné nejsou. 

Foto: Indies

Zvuk nové desky se možná zrodil na kazetě Broňa session, na které Květy vloni nahrály znovu své starší písně v nijak neupravované koncertní podobě. A nebo v přímočaré coververzi Ve skutečnosti, kterou ozdobili Dáreček - tribute album Mňágy & Žďorp či obdobně znějící předělávce písně Právě tady od skupiny E na kompilaci Brzo na mě přijde řada. Ať tak či tak, Kyšperský, jenž měl vždy blíže k rozvážným folkovým písničkářům než k rockovým bouřlivákům, zní na novince tak agresivně jako nikdy předtím a když zpívá: „Všichni moji kámoši jsou mrtví anebo v dálce" (Kámoši), máte pocit, že všechno je už ztraceno.

Naději aby jeden lupou pohledal. Není ani v písních s jeho typickou přírodní tématikou - Kopýtka či Lesní duch místo osvobození z mumraje civilizace nabízí jen syrové poznání, že příroda je stejně kruté místo jako lidský svět.

Nejsyrovější je v tomto ohledu píseň Kostra, kde Kyšperský do drnčícího efektovaného riffu vypráví příběh kostry, které se znelíbilo chování svého majitele a chce ho opustit. Posluchačsky možná nejméně přístupnou píseň z Bílých včel mimochodem vydavatelství vypustilo v létě jako první internetový singl z nové desky. Jestli chtěli fanoušky připravit na šok z nového materiálu, pak se jim to povedlo skvěle.

Temnota nové normalizace

Kyšperský na Bílých včelách znovu potvrzuje svoji pověst výjimečného textaře. Nikdo jiný z jeho současníků nedokáže říct věci tak zhuštěně, přesně a přitom neotřele. V úvodní písni shrne všechnu beznaděj své generace do minimalistického refrénu „Sto roků samoty a jedna lžíce na boty", v Kámoších zase „kreslí" smutný obraz „pneumatik na rohu ulice", což možná napsané vypadá obyčejně, v písni to ale sedí přímo fantasticky. Stejně jako když halucinační kolotoč myšlenek nespavce popíše v stejnojmenné skladbě jako „barevného papouška noci".

Foto: Indies

Podobný dar obrazotvornosti měl v textech Filip Topol. Kyšperského poetika je také zbavená básnických klišé a někdy si může dovolit říct i vyloženou banalitu, která má v správném momentě větší sílu než sebelepší rým. („Evu vyhodili z práce, půl měsíce v telefonním centru, řekla někomu, že je blbej, jenže oni si to natáčejí. Potkal jsem ji na rohu náměstí, zrovna si kupovala párek.")

Tři roky staré chválené album Myjau byla pestrobarevná kolekce, na níž se Květy hudebně i textově vydaly hned do několika směrů zároveň, Bílé včely jsou černobílé a více uzavřené do sebe. K předchozím nahrávkám odkazuje hříčka A. Kurosawa, kterou kapela nejprve nahrála normálně, aby ji pak ale použila puštěnou pozpátku a Kyšperský do ní mohl rozehrát svoji dadaistickou slovní hru, v níž poslední slabika verše určuje začátek toho následujícího.

Stejně jako miniatura Tvůj dům jsou ale jen krátkým oddechnutím od mrazivé atmosféry desky, kterou Květy tentokrát nahrály bez hostů a jediným spolupracovníkem byl zvukař Ondřej Ježek.

Drásavý zvuk Bílých včel odkazuje až kamsi k normalizačnímu undergroundu, kde ve sklepích vznikala hudba stejně nevlídná jako její doba. Možná, že česká společnost znovu dospěla do podobného momentu, v němž slogan „Dejte mi malý kousek naděje, necítím žádnou, možná ale je" (Na útěku) zachycuje dobu stejně dobře, jako když Petr Váša v druhé polovině osmdesátých let zpíval „Jde to všechno nějak z kopce."

Přesto Květy nabízí na Bílých včelách nějakou katarzi. Kromě obligátní lásky (v textech ale také problematizované) je to cesta. V poslední písni Marco Polo vypráví Kyšperský příběh italského cestovatele, který procestoval půlku světa, ale doma jeho příběhům nikdo nechtěl věřit. Zkusit vidět svět znovu trochu jinak může být lékem na smutky. „Dlouho se mi zdá, že musím za tebou jít" zpívají Květy na závěr nové desky a radí nám, že než se utápět v beznaději, je lepší se vydat ven. Třebas by to bylo jen před vlastní dům. 

Květy: Bílé včely. CD/LP/MP3, 43 minut. Vydala společnost Indies Scope Records. 

 

Právě se děje

před 16 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
Další zprávy