Které české kapely pohnou v roce 2018 alternativní scénou? Punková síla Vole nebo melancholici Pris

Karel Veselý Karel Veselý
19. 2. 2018 7:30
Aktuálně.cz už popáté oslovilo pět desítek publicistů, promotérů a vydavatelů z klubové scény, aby tipli, kteří hudebníci letos touto scénou pohnou. Porotci tentokrát dávali přednost kapelám s českými texty (Dukla, Pris) a osobitou živou produkcí (Vole, Baro Chandel). Po čase se do centra pozornosti zase vrací experimentální elektronika (Anhedonik, Eva01, Spomenik). Zajímavostí je, že oproti ročníku 2016, kdy vládly jednočlenné projekty, získaly etos nejvíce hlasů kapely.
Video: YouTube / Postmodern Soundscape

Dukla: Nostalgie, básně Jana Zábrany a lásky ze sídliště

Dreampopová skupina Mayen už patří mezi ty dávno objevené. Její polovina -  Lukáš Vydra a Josef Hradilek - si ale loni vytvořila vlastní "buňku" Dukla (poslechněte si ji zde).

Její písničky jsou minimalističtější, melancholičtější a jsou v češtině. Cítit je z nich nostalgie i láska ze sídliště, citují se v nich úryvky z básní Jana Zábrany nebo Borise Pasternaka. Debutové EP Vinohrady, nahrané během loňského léta jen tak z radosti, naznačuje, že Dukla by se klidně mohla rozrůst v regulérní boční projekt.

"Tak by měl znít inteligentní pop. Kombinace dědictví českých šedesátých let a současných světových trendů se zpěvnými texty, se kterými se člověk dokáže identifikovat. Kluci jsou hitmakeři!" říká Jakub Jirásek z festivalu Miro a kapely Cold Cold Nights.

"Zpívat česky neznamená neznít světově, a to ani když se váš svět redukuje na pár vinohradských bloků rozpálených sluncem. Polovina Mayen rozhodně nedělá polovičatou muziku, jejich Dukla navazuje a přihazuje. Nekonvenční frázování, melancholické aranžmá, bezelstné texty. Nechme to doznít, třeba se nám jen něco zdálo," dodává David Čajčík z Full Moonu.

Pro Duklu hlasovali:
Judita Císařová (Radio Wave), David Čajčík (Full Moon), Márty Čonin (klub Božák Teplice), Miloš Hroch (Radio Wave), Jakub Jirásek (skupina Cold Cold Nights), Jan Kistanov (booking Flexy), Zdeněk Lichnovský (Radio 1), Zdeněk Neusar (festival Beseda u Bigbítu, Frontman.cz), Pierre Urban (Radio 1)

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 1 hodinou

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy