Korn míří do Prahy jako dospělí hard-popoví bubáci

Michal Pavec
8. 6. 2009 17:00
Kalifornská kapela vystoupí v Česku počtvrté
Foto: EMI

Praha - Kalifornští Korn už zdaleka nejsou těmi bubáky, kteří na své fanoušky valili těžký kytarový odér s výkřiky plnými běsů a životní trpkosti.

Špinaví vlasatci v čele s charismatickým frontmanem Jonathanem Davisem se po patnácti letech hraní dotýkají čtyřicítky, kupují si pěkné domy i auta po masových vrazích, vychovávají děti a nestydí se experimentovat s popem ani elektronikou.

Poněkud zjednodušeně by se dalo říct, že od roku 1994, kdy vydali svou první desku, lidsky i hudebně dospěli. Právě takoví Korn se představí v úterý v pražské Tesla Areně; v Česku zahrají už počtvrté.

Navzdory slovům o jejich proměně se rozhodně nemusíte bát, že na pódium vystoupí nudní panáci, v černých tričkách jern zavzpomínají na staré časy a shrábnou peníze. Korn si ze svých dřevních dob uchovali jen to nejlepší a svůj kredit dokázali oživit novými prvky.

Foto: EMI

Skupina trochu stereotypně označovaná za proroky nu-metalu zvládla přerod od neuroticky běsnící kapely k dobře vydělávajícímu "hard-popovému" stroji, jenž důstojně navazuje na charakteristický zvuk kapely, který se vyznačoval zneklidňujícím kvílením podladěných kytar, dunivými basovými linkami a hodně tísnivou syrovostí.

O své temné pověsti, kterou dávají stylovými experimenty s popem a elektronikou všanc, Korn příliš nepřemýšlejí. Na poslední bezejmenné desce z roku 2007 prostě a jednoduše začali ještě víc koketovat s industriálním soundem.

"Vyvíjíme se a naše mysl se otevírá. Už se nezabýváme otázkami typu: Och, není to moc velký popík?" vysvětluje zpěvák Jonathan Davis.

Vývoj kapely směrem k určité zvukové dospělosti provází i zrání Davise samotného, který je určitě vyrovnanější než v době, kdy ho kytaristé Munky a Head přijali do kapely.

Korn
Korn | Foto: Aktuálně.cz

Do textů prvního, taktéž bezejmenného alba mladík ve vytahané teplákovce Adidas vychrlil všechnu úzkost z dětství, ve kterém se potýkal s astmatem i sexuálním zneužíváním.

A když k tomu přičtete skutečnost, že se Davis nějakou dobu živil jako zaměstnanec pohřebního ústavu, dojde vám, proč máte při poslechu většiny desek pocit, že vám někdo opakuje nihilistický příběh o lidské pokřivenosti a ubohosti.

To platí pořád, i když už na nich zpívají a hrají tátové od rodin, kteří valivý zvuk podladěných kytar pomalu mění za inspiraci industriálem.

Změny se dějí i na straně fanoušků kapely. "Na naše koncerty chodí další generace mladých lidí. Když jsme začínali, většině fanoušků bylo čtrnáct nebo patnáct. Teď jsou z nich právníci a doktoři, kteří vodí své děti. Překračujeme generace, což je skvělé," raduje se frontman Davis.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Italští poslanci vyslovili důvěru vládě premiéra Conteho. Kabinet v úterý požádá o důvěru také druhou komoru Senát, kde ale nemá zaručenou většinu

Zdroj: ČTK
Další zprávy