Koncertní tipy: Uhrančivý klavír, geeci a kontratenor

Adam Pešek
19. 9. 2012 9:05
Soap , Dan Deacon, raperka s Mercury Prize a Struny podzimu
Soap , Lublaň, 2011
Soap , Lublaň, 2011 | Foto: Deja Crnović

Praha - Letní kolorit festivalů pod širým nebem končí a o své slovo se ve světě hudby začíná znovu hlásit klubová scéna. V nadcházejícím týdnu tak v Česku vystoupí zpěvačka Soap&Skin tkající melancholii z klavírních tónů a elektronických beatů, někdejší vítězka "prokleté" Mercury Prize za nejlepší britské album Speech Debelle nebo současná ikona nezávislé elektronické hudby Dan Deacon.

Do klubů a interiérů se pak s končícím létem přestěhovali i festivaly. Konkrétně jde o první ročník minoritní post-žánrové akce KontrA2punkt, elektronický mejdan Hospitality či přehlídku vážné hudby Struny podzimu.

 

Tip týdne: Drásavý klavír Soap&Skin

Soap
Soap | Foto: Marco Prenninger

Rakouská experimentátorka Anja Plaschg, která nahrává a vystupuje pod jménem Soap&Skin, už letos v březnu uhranula domácímu publiku emocemi drásajícím otevíracím koncertem jarní části festivalu Stimul.

S kombinací intimního zvuku koncertního křídla, elektronickými efekty a vysokým hlasem má nejblíže asi k neoklasické hudbě, nicméně zvukově intenzivní a melancholickou hudbou dokáže překlenout hranici světa hudebních geeků. Koncerty bez doprovodu kapely, jakým byl ten jarní v Arše a jakým bude i ten aktuální ve čtvrtek 20. září na brněnské Flédě, se odehrávají ve tmě prořezávané ostrými paprsky světla.

„V jedné jediné skladbě (Spiracle nebo Fall Foliage) dokáže přejít od melancholického šepotu, sektářského deklamování, zpěvu, drsného křiku a řevu až k hysterickému sípání a beznadějnému chrapotu zlomeného člověka. V subtilním těle Anji Plaschg se skrývá netušená energie, kterou nechává vytrysknout právě na podiu," napsal o mladé a klasicky studované Rakušance server Full Moon Zine.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Taneční euforie s Danem Deaconem

Předloňský set Dana Deacona v rámci festivalu Sperm nekorunovaného krále amerického elektronického undergroundu uvedl jako ze řetězu utrženého extatika, který dokázal, že intelektuálněji laděná elektronika neznamená nutně ztrátu party potenciálu. Své taneční šílenství totiž prezentoval mimo jiné improvizovanou taneční bitvou.

Dan Deacon
Dan Deacon | Foto: James C. McKinley Jr.

Jeho aktuální nahrávka America má posluchače vzít na oslavnou cestu zeměpisem Spojených států, hudebně je ale spíše oslavou Baltimoru - domova podivných muzikantů koketujících s elektronikou, kteří výrazně přispěli k podobě elektronického zvuku konce uplynulého desetiletí.

Živě ji Deacon představí ve středu 19. září v pražském klubu Meetfactory.

Protipólem geekovskému přístupu k elektronické hudbě pak bude v pátek 21. a v sobotu 22. dvoudenní mejdan Hospitality, jenž do klubu Roxy přiveze vybrané interprety vyhlášeného drum and bassového labelu Hospital Records.

Konkrétně půjde o jeho zakladatele Tonyho Colmana vystupujícího pod pseudonymem London Electricity, častého spolupracovníka mainstreamových interpretů Lincolna Barreta známějšího pod jménem High Contrast nebo mladého producenta Netskyho.

 

Hip hop s živou kapelou Speech Debelle

Britské hudební ocenění Mercury Prize bývá často označováno jako prokletí. Prosazování mladších a vycházejících muzikantů na úkor hvězd alternativní scény má za následek často situaci, kdy zviditelněný vítěz na svou zajímavou ranou nahrávku nedokáže uspokojivě navázat a pomalu upadne v zapomnění. To je do jisté míry případ i vítězky z roku 2009 - londýnské raperky s jamajskými kořeny Speech Debelle.

Debutová deska Speech Therapy sice v době vydání nezpůsobila nějakou větší senzaci, byla však příjemně lehkým albem oscilujícím mezi hip hopem a jazzem. „Hip hopu by slušela menší schematičnost, menší uzavřenost a více holek za mikrofonem. Spousta lidí s větším vhledem do žánrů by sice Speech Therapy označila za kavárenský rap, nicméně Debelle s touto reakcí počítá a v závěru alba v jednom textu přiznává, že jde spíše o slovní terapii, nikoliv o rap," recenzoval civilně znějící album trendseterský server Pitchfork.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Letošní nahrávka Freedom of Speech přišla místy s větší intenzitou, z vlastního světa už se Debelle obrací i k nadosobním věcem jako jsou třeba loňské studentské protesty v Británii. Uvolněná vlastní výpověď, a tedy to, v čem byla raperka nejsilnější, je trochu rozmělněná.

Na živém vystoupení by se to ale nemuselo výrazně podepsat. Jako jedna z mála interpretek žánru Speech Debelle vystupuje s kapelou, v níž sama na několik nástrojů hraje.  A jako členka kolektivu se v Česku představí hned na dvou vystoupeních - v sobotu 22. září v pražském klubu Chapeau Rouge a o den později na brněnské Flédě.

 

KontrA2punkt prohlédne současný hudební okraj

Napszyklat
Napszyklat | Foto: napszyklat.com

Kulturní čtrnáctideník A2 se dlouhodobě věnuje spíše tématům z okraje kulturního spektra a stejně činí i v případě vlastní organizátorské činnosti. Pomyslným vrcholem letošních koncertních snah by tak mohl být první ročník festivalu současné experimentální hudby KontrA2punkt, jenž si klade za cíl představit post-žánrovou hudební tvorbu s přesahem k jiným uměleckým formám.

Příkladem těchto strategií je například práce se zvukem jako textem, řeč těla, využití hlasu jako hudebního nástroje, zkoumání fyzických kvalit zvuku nebo dekonstrukce žánrových hudebních forem.

Během pátka 21. a soboty 22. září je v pražském klubu café V lese budou praktikovat freerocková kapela Primordial Undermind, vokální ekvilibrista Tom Smith, polští experimentální hiphopeři Napszyklat, maďarská dvojice noisových básníků Tóth Kína Hegyfalu nebo český projekt Count Portmon dolující těkavou zvukovou matérii z útrob walkmanů.

 

Kontratenor Jaroussky zahájí Struny podzimu

V neděli 23. září v Dvořákově síni Rudolfina odstartuje sedmnáctý ročník festivalu Struny podzimu. Během prvního z několika večerů věnovaných vážné hudbě se představí kontratenorová hvězda Philippe Jaroussky s áriemi jednoho z nejslavnějších barokních kastrátů Carla Broschiho, zvaného Farinelliho.

Ve Farinelliho době, tedy v sedmnáctém století, měly ženy zakázané vystupování na jevišti. Hlasové talenty schopné nejvyšších tónů se proto získávaly kastrací mladých chlapců s krásným hlasem. Kastrací se zabránilo blížící se mutaci, hlasový vývoj se pozastavil a mimořádný hlasový rozsah tak zůstal zachován. 

Jarousskyho čistý chlapecký hlas se právě těmto výjimečným zpěvákům, kteří často nedobrovolně obětovali mužnost pro kariéru pěvce, v mnohém přibližuje a díky jisté pěvecké technice je dokáže zdařile interpretovat. Doprovodem mu navíc bude příznačně benátský ansámbl dobových nástrojů Venice Baroque Orchestra.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

Další zprávy