Komentář: Grammy se mění. Skončila éra, kdy pop-music byla sexy a bez názoru

Honza Vedral Honza Vedral
15. 3. 2021 17:26
Umělci i tanečníci v rouškách, místo červeného koberce před losangeleskou sportovní halou Staples Center předávání sošek ve stanu, namísto leckdy překombinovaných hudebních spojení soustředěnější sólová čísla hlavně nominovaných. A na stupních vítězů v hlavních kategoriích samé ženy. Ceny Grammy byly letos jiné nejen na pohled. Mění se i zevnitř.
Desku roku natočila Taylor Swiftová, která v průběhu ceremoniálu také vystoupila.
Desku roku natočila Taylor Swiftová, která v průběhu ceremoniálu také vystoupila. | Foto: ČTK/AP

Tak jako všechna velká tradiční americká ocenění čelily Grammy v posledních letech kritice a bojkotům ze strany umělců: že struktury pořádající akademie jsou zkostnatělé, hlasování neprůhledné, ceremoniál přehlíží menšiny i sociální otázky a tím ignoruje, co se v hudbě skutečně děje.

Ještě před třemi lety se po slavnostním večeru nejsledovanějších hudebních cen světa psalo, že jsou pokrytecké, ignorují hip hop a dávají málo prostoru ženám. Loni, pouhých deset dní před galavečerem, jako prezidentka akademie po pěti měsících ve funkci nedobrovolně skončila Deborah Duganová. Vyústilo to v možná nejchaotičtější předávání v historii a další kritiku "pánského klubu", který prý akademii ovládá a nepřeje si změny.

"Je to, jako by tu byl koronavirus deset let, i když to byl jenom rok," uvedl letošní předávání komik Trevor Noah, který jako moderátor vystřídal zpěvačku Aliciu Keys. Už po pár jeho větách se zdálo, že nekomentuje pouze nejviditelnější změny vynucené pandemií a hygienickými nařízeními, ale hlavně směr, jímž se Grammy vydaly.

Jakkoliv i letos šlo o typický opulentní americký patos, udílení bylo střídmější a výsledky diverzifikované, sociálně uvědomělé a natolik ve prospěch žen, že už by to víc snad ani nešlo. Album roku natočila Taylor Swiftová, Beyoncé se stala nejúspěšnější ženou v historii cen, když si odnesla svou 28. sošku. V kategorii R&B ji získala za píseň Black Parade, kterou inspirovala násilná smrt George Floyda.

Poslední slova Afroameričana, jehož vloni v květnu zakleknutím brutálně zavraždili bílí policisté ve městě Minneapolis, má přímo ve svém názvu píseň roku od zpěvačky vystupující pod pseudonymem H.E.R. - je to I Can’t Breathe, v překladu Nemůžu dýchat.

"Nemůžeme to změnit přes noc, ale někde začít musíme," poznamenala H.E.R., která nejprve proslula coby dětská hvězda televize Disney Channel. Zatímco dříve akademie v této kategorii často vybrala nejpopulárnější píseň, jako celosvětový hit Despacito, tentokrát vyzdvihla tu, jejíž myšlenku považovala za nejdůležitější.

H.E.R. přebírá Grammy pro nahrávku roku za píseň I Can’t Breathe. | Video: The Recording Academy

Do písmene aktivistickým pak bylo umělecké ztvárnění protestů hnutí Black Lives Matter, které Floydova vražda nastartovala. Při ceremoniálu zazněla píseň The Bigger Picture od rapera, který si říká Lil Baby. Scény odehrávající se v ulicích Los Angeles zobrazovaly policejní brutalitu a měly až filmový charakter.

Hned úvodní obraz "přehrával" smrt Raysharda Brookse, kterého policie zastřelila vloni v červnu v Atlantě, když usnul opilý v autě a zablokoval drive-in pruh u restaurace Wendy’s.

Ještě v průběhu Lil Babyho písně si pak megafon vzala vlivná aktivistka Tamika Malloryová, která nového amerického prezidenta Joea Bidena a jeho vládu žádala o narovnání nepravostí, skutečnou rovnost a konec policejní zvůle i rasismu. Působivé vystoupení nemohlo být adresnější.



Ukázka z klipu Lil Babyho k písni The Bigger Picture. | Video: The Recording Academy

Moderátor v úvodu glosoval, že letošní Grammy budou "největší venkovní akce roku kromě útoku na Kapitol". A skutečně se zdálo, že s novým vedením akademie už Grammy nechtějí být jen srazem smetánky, která odtržena od reality oslavuje vlastní úspěchy.

Svědčil o tom ostatně i projev současného šéfa akademie Harveyho Masona Jr. Pod jeho vedením se částečně proměnil i proces hlasování, v němž mnohem větší prostor než dřív dostaly ženy.

Dvaapadesátiletý Mason, který produkoval i skládal hudbu pro hvězdy jako Aretha Franklinová, Michael Jackson nebo Justin Timberlake, přiznal, že před 20 lety do akademie vstupoval, aby mohl hlasovat pro sebe a své projekty.

"Nahrávací akademii jde ale o tolik víc než o jednu cenu, úspěch jednotlivého umělce nebo kdo sedí na jaké židli," vyzval umělce k tomu, aby proti Grammy přestali bojovat. A společně se naopak pokusili ceny proměnit tak, aby reflektovaly současnost, podporovaly diverzitu, rovnost a další hodnoty, které hýbají nejen rozpolcenou americkou společností.

Foto: ČTK/AP

Sympatickým krokem k naplnění myšlenky, která v televizním přenosu vždy zní dobře, ale obtížněji se uskutečňuje, byla i volba předávajících.

Grammy za album roku převzala Taylor Swiftová od barmanky z hollywoodského klubu Hotel Café. Ve stejné roli namísto celebrit a televizních tváří stanuli lidé z dalších hudebních podniků, které jsou kvůli pandemii stále zavřené, jako je slavný losangeleský klub Troubadour, kde kdysi nad klavírem levitoval Elton John, nebo newyorské divadlo Apollo, s nímž své začátky spojil James Brown.

Masonova vize akademie, která tu bude pro všechny, kdo v hudebním průmyslu pracují, a bude se mnohem víc starat o to, aby za to dostávali adekvátní odměnu, se díky takovým detailům nezdála jen jako prázdné řeči.

Jde ale v Grammy při vší té politice ještě o hudbu? Nemělo by zapadnout, že většina hudebních čísel na letošním ročníku neměla s politikou nic společného a skutečně "jen" oslavovala hudbu v jejích různých podobách.

Čtyřhodinový ceremoniál přinesl skvělé výkony kapely Black Pumas, která snad brzy přijede na Colours of Ostrava, a překvapivě živelného sesterského tria Haim, dále premiéru projektu Silk Sonic, za kterým stojí zpěvák Bruno Mars a raper Anderson.Paak, nakažlivě přímočarý taneční pop klasického střihu v podání zpěvačky Duy Lipa nebo citlivě provedenou poctu zemřelým muzikantům.

Zpěvačka Dua Lipa a raper DaBaby na Grammy uvedli skladby Levitating a Don't Start Now. Foto: ČTK/AP | Video: Dua Lipa

Živá vystoupení doplnily skvěle připravené medailonky, které skutečně přiblížily nominované. Celkově tak ceny působily daleké méně jako "z rychlíku" než v uplynulých ročnících. A přestože během první hodiny a čtvrt pořadatelé stihli "předat" pouze jedinou z 84 sošek, výsledek působil, že hudba dostává víc prostoru než dřív.

Přesto teď aktualizované Grammy naopak čelí námitkám, že je aktivismus brzy požere a přebije muziku. Možná jde jen o úhel pohledu. Vítězství raperky Megan Thee Stallion, která se stala objevem roku a zpěvačka Billie Eilish jí chtěla odevzdat i svou cenu za nahrávku roku, se dá vykládat jednoduše jako potvrzení nového výrazného jména na americké scéně.

Zároveň je ale texaská raperka, která začínala na Instagramu, vzývána jako nová ikona feminismu - v písních ztvárňuje sexistické stereotypy mužského hiphopového světa a na odiv dává svou sexualitu.

Její plácání obnaženou zadnicí o podlahu za zvuku písně Wap, což je zkratka pro "vlhká jako číča", může být ze středu Evropy obtížné číst coby feminismus. Hledání nových úhlů pohledu a způsobů vyjádření je však popu vlastní stejně jako nekonečné opakování osvědčených receptů.



Megan Thee Stallion a Beyoncé přebírají Grammy za track Savage. Foto: ČTK/AP | Video: The Recording Academy

Propagace vlastní sexuality a hrdost na tělo jakýchkoliv tvarů i rozměrů jsou tématy nejen současného amerického popu. Stejně jako rozmach hip hopu, politika či rasová nerovnost. A Grammy přes všechnu těžkopádnost akademického kolosu jen zprostředkovávají to, co se děje.

Zdá se, že také z jejich pohledu skončila éra, kdy byla populární hudba jen líbivá, apolitická, sexy, ale bez názoru. Jistě to není poprvé ani naposledy. Každopádně bude zajímavé sledovat, zda to vydrží déle než snahy vybudovat po 63 ročnících hudební akademii na jiných principech.

Jak poznamenala H.E.R.: "Nemůžeme to změnit přes noc, ale někde začít musíme."

Autor je šéfredaktorem hudebního časopisu Headliner.

 

Právě se děje

Další zprávy