Klaus či Mareš jako symboly zmaru. Skladbu rapera Smacka už slyšelo přes milion lidí

Ondřej Horák Ondřej Horák
24. 1. 2022 18:36
Albovým i singlovým žebříčkem pomalu stoupá album nazvané Chimera Pt. 3: Snake. Jeho autor, pražský raper Smack, do Česka přenesl britský žánr grime. Nedávno vydal svou nejlepší nahrávku od přelomového P’s a Love z roku 2014.
Pětatřicetiletý Smack se jako jediný český raper dostal do vysílání BBC.
Pětatřicetiletý Smack se jako jediný český raper dostal do vysílání BBC. | Foto: Archetyp 51

K metaforickému vypálení biblického města Babylon, které v jamajské hudbě symbolizuje zkorumpovaný systém, vyzývá Smack v novodobém protestsongu Molotow. Jen na YouTube má přes 1,2 milionu zhlédnutí.

V hudbě, k níž patří drsná nadsázka, jako příčiny zmaru vyjmenovává moderátora Leoše Mareše, hudebníka Michala Davida, ale také komunisty, fašisty, rasisty, pedofily či "všechny, co by tě za jinej názor nejradši odstranili a zavřeli někam na pavilon".

Track zveřejnil symbolicky už 17. listopadu a kritizuje v něm všechny, kdo mají moc, od členů prezidentské kanceláře po předsedu Pirátů Ivana Bartoše. "Nevěřim to ani tomu dredatýmu," štká v minimalistickém beatu, zřetelně inspirovaném žánrem dub. Část textu představuje doslovný návod na výrobu zápalné lahve, které se říká Molotovův koktejl.

"Zapálit Klause starýho i mladýho / Starej je batty boy, mladej je taky toy," rapuje dále Smack. Kromě svého politického smýšlení do tracku zašifroval prvky kultury, která jej formovala. Batty boy je v jamajském nářečí patois pejorativní termín pro homosexuály. Toy pochází z graffiti slangu a označuje nováčky, kteří neumí malovat na zdi, nerozumí pravidlům a starší sprejeři je obírají o plechovky barev.

Smack, vlastním jménem Jakub Janeček, ještě jako náctiletý fanoušek hip hopu běhal po domovských pražských Strašnicích se sprejem v ruce. I proto za svůj pseudonym občas přidává One, což na ulici odlišuje podpis jednotlivce od tagu crew, tedy party.

Když začal rapovat, propadl výbušnému stylu grime. Ten se na přelomu milénia stal britskou odpovědí na americký hip hop, jednou z jeho základních ingrediencí je jamajský dub a dodnes v něm zní "karibská angličtina".

Smackův novodobý protestsong Molotow má jen na YouTube přes 1,6 milionu zhlédnutí. | Video: Archetyp 51

Z londýnské periferie

Singlem z aktuálního alba Chimera Pt. 3: Snake přispěl dnes pětatřicetiletý hudebník do nikterak rozsáhlého kánonu českého rapu s politickým přesahem. Přestože hip hop se zrodil začátkem 70. let minulého století jako hlas přehlížených menšin, zdejší rapeři společenské dění komentují spíš výjimečně.

Politický je však i agresivní grime, který vzešel ze zapomenutých periferií Londýna. Jejich obyvatelé - povětšinou potomci někdejších přistěhovalců z Karibiku - viděli z blahobytu bývalé koloniální velmoci pouze blyštící se mrakodrapy na obzoru města.

Mladí rapeři a DJové smísili energii klubových žánrů jako jungle, dancehall nebo drum'n'bass se štkavostí hipu hopu a jeden z průkopníků grimeu Dizzee Rascal získal už v roce 2003 prestižní anglickou cenu Mercury.

Mainstream však svěží žánr rychle nasál, rozměnil, osekal z něj veškeré nebezpečí i sex-appeal a chvíli se zdálo, že je po trendu. Druhý dech stylu vdechl až raper Skepta hitem That's Not Me, v němž roku 2014 odmítl pozlátko showbyznysu a klipem natočeným na VHS kameru se přihlásil ke kořenům.

Renesanci pak dovršil o generaci mladší Stormzy, který silácká gesta ulice nahradil pokorou a klubový zvuk rozvinul například spiritualitou gospelu. I díky tomu se před třemi roky stal prvním sólovým interpretem černé pleti, který byl hlavní hvězdou slavného festivalu Glastonbury. Slyšelo ho tam odhadem až 250 tisíc lidí.

Odzbrojující upřímnost

Přenést jakoukoliv část tohoto příběhu do kulturně homogenního Česka je nemožné, ale pokud se to někomu alespoň částečně podařilo, pak Smackovi. Poprvé o něm bylo slyšet díky partě IsCream Boyz, jejíž název odkazoval na syntetický a mrazivý zvuk grimeu. Skutečně ale Smack prorazil, až když se osamostatnil.

Kromě toho, že rapoval rychleji než ostatní, z něj byl cítit absolutní zápal pro hudbu. V šíření grimeu se neomezil pouze na rap. "Central, cejtim ten vibe, jako když jsem poprvý vyprodal Central," vzpomíná na aktuálním albu na žižkovský klub Central Station, kde začínal.

„Cejtim ten vibe, jako když jsem poprvý vyprodal Central,“ vzpomíná Smack na žižkovský klub Central Station, kde začínal. | Video: Archetyp 51

V komorním prostoru pořádal pravidelné večery, vystupoval jako MC nebo DJ a zval si hosty ze zahraničí. Když zájem přerostl kapacitu, Smack se přesunul do holešovického klubu Cross. Dnes je základnou jeho večírků Roxy s kapacitou až tisíc lidí, kde novinku pokřtí 14. května. O vstupenky byl takový zájem, že se web Smackova vydavatelství Archetyp 51 zhroutil.

V roli promotéra se mu podařilo napojit na britskou scénu, do Prahy pravidelně vozí největší žánrová jména a v rámci reciprocity navštěvuje Londýn, kde se občas objeví na pódiu. To v listopadu 2016 vyústilo ve spontánní pozvánku do grimeové relace na prestižním rádiu BBC 1Xtra, které se specializuje na současnou černou hudbu. Smack se tam dostal jako jediný Čech.

Nelze mu upřít upřímnost. "V tý době James Cole chodil s mojí mámou / Slyšíš dobře, James Cole chodil s mojí mámou," popisoval před pěti lety ve skladbě Terapie, jak se u něj doma objevil jeden z jeho nejoblíbenějších raperů. A neostýchal se popsat ani rvačku se svým hrdinou, když matčin vztah začal skřípat.

S podobnou otevřeností nyní v prvním tracku nového alba mluví o drogách. Na rozdíl od většiny kolegů jejich užívání neglorifikuje. "Ale nesoudim nikoho, nesoudim / Párno měl jsem, nesoudim / Rádoby koks, ve kterym je stejně párno, jsem měl xkrát, takže nesoudim," vyjmenovává ve skladbě Fam své zkušenosti poté, co vylíčí často tragické důsledky užívání návykových látek. K srdci mu přirostla pouze marihuana, na uživatele tvrdších substancí ale skrz prsty nekouká.

Úvodní píseň začíná příběhem o bývalém kamarádovi narkomanovi, který skončí ve vězení a Smacka zradí. Zkratka Fam znamená family, tedy rodinu, jíž kmenovost žánru rozšiřuje na širší okruh přátel.

Raper Smack na snímku z roku 2016, kdy převzal Cenu Anděl.
Raper Smack na snímku z roku 2016, kdy převzal Cenu Anděl. | Foto: ČTK

Dětinský sexismus

Český hip hop si koncem loňského roku připomněl 20 let od vydání formativního alba Repertoár skupiny PSH, zatímco prvních 16 míst singlové hitparády obsadil osmadvacetiletý Viktor Sheen všemi písněmi ze své třetí desky Příběhy a sny.

Pokud bychom chtěli najít umělce, který stojí mezi starou a novou generací žánru, je to právě Smack. A nejde o věk: scéna ho nikdy nepřijala, jistou nevraživost a nepochopení zmiňoval před lety i při přebírání Ceny Anděl.

"Hip hop nedělám, dělám grime, je to 140 BPM music," řekl v narážce na rychlé tempo, které se označuje zkratkou slov beats per minute. "Když už, tak možná rap, ale ten dnes ovlivňuje tolik žánrů, že by se do žánrových cen nehodil," děkoval z pódia, kde přebral sošku za nejlepší hiphopové album roku 2014. Tím porota zvolila jeho nahrávku P’s a Love.

Chuť znít jinak je slyšet také ze Smackovy novinky. Nejde o doslovné přebírání trendů, spíš myšlení nezatížené škatulkami a pravidly. V rozhovorech přiznává inspiraci punkem - v šesti letech ho děda vzal na koncert kapely Ramones, v devíti viděl naživo Beastie Boys, první texty začal psát jako třináctiletý. Zasvěceně mluví o reggae i dubu, lásku ke kytarové hudbě artikuloval na albu Sick, jež mu vyneslo druhou cenu Anděl.

Jeho nová nahrávka ilustruje tekutost žánrů. Instrumentální podklady jsou klidnější, respektive pečlivě odvážené a precizně mířené. Perkusivní 51 Party odkazuje na minimalismus taneční hudby z Jihoafrické republiky, v Legendary rapuje do beatu těkajícího melancholií. Album zní jako vyvážený mix historie a budoucnosti.

Smack ze sebe nesype slova tak rychle jako dřív, projev staví na svižných a nekašírovaných textech. Výjimkou je track V pytli, který kvůli variacím na význam slova pytel působí směšně, zatímco se všichni zúčastnění tváří smrtelně vážně.

V tracku Legendary rapuje Smack do beatu těkajícího melancholií. | Video: Archetyp 51

"Je to v pytli, kráska na mým pytli," zní hlavní linka skladby. A hostující raper Nik Tendo šponuje úlisný sexismus na maximum: "A když k*nda mluví moc, potřebuje dick, dick, dick, big dick." Tato pasáž na sociálních sítích vyprovokovala k reakci slovenskou zpěvačku Katarzii: "Kámo, přečtěte si alespoň jednu knížku v životě, když nemáte inspiraci na text a musíte stále dávat takové hot textíčky. To už je dávno minulost," napsala.

Na albu jde naštěstí o výjimku. Nad stokrát omílanými "ego tripy" převažují osobní příběhy. "Matky pláčou, srdce krvácí, syn se ulicema trmácí / Už zase poslal zprávu, že má moc práce / Ve skutečnosti hustlil už někdy od čtrnácti," vzpomíná Smack na dospívání i kamarády, kteří se vydání alba nedožili.

Ukazuje svou melancholickou a klidnější tvář, což je vzhledem k uštěkané minulosti příjemná změna. A na konci se ke slovu dokonce dostane opatrný optimismus.

Obal alba Chimera Pt. 3 – Snake.
Obal alba Chimera Pt. 3 – Snake. | Foto: Archetyp 51

"Nepotřebuju toho moc / Jenom noc, jenom stage, jenom lidi, který nemaj nikdy dost / Nepotřebuju toho moc / Jenom mic, jenom bass, je to sick, ale žádná nemoc," pokládá slova do zlomeného drum'n'bass beatu. Rapuje o koncertech, které se snad brzy vrátí. Z jeho projevu je cítit únava druhým pandemickým rokem stejně jako očekávání lepších dní.

Chiméra je bájná nestvůra z řecké mytologie, zvířecí bytost s hlavou lva, kozy a draka, jehož v některých zobrazeních nahrazuje had místo ocasu. Chiméra střežila bránu do podsvětí a ze všech tlam dštila oheň. V kontextu českého rapu je to nyní také ambiciózní, ucelená a promyšlená trilogie s vypointovaným finále.

V předloňském prvním díle nazvaném Lion odkázal Smack špinavým zvukem na kořeny svého milovaného žánru, na druhé desce začal zpívat a používat hlasovou ladičku auto-tune. Aktuální třetí část oba přístupy kombinuje. Zachycuje rapera, který se na scéně stále odlišuje, má chuť experimentovat a je ve formě.

Album

Smack: Chimera Pt. 3 - Snake
Archetyp 51 2021

 

Právě se děje

Další zprávy