Recenze - Ve videoklipu k letnímu hitu California Gurls je Katy Perry převlečená za cukrovou panenku v zemi sladkých potěšení. Z pohledu na všechny ta lízátka, čokoládky, želé a bonbónky by jednoho rozbolelo břicho.
Je to ale přesný úvod do toho, co čeká posluchače jejího třetího alba Teenage Dream. Nová kolekce písní je nechutně přeslazená bonboniéra; sníst ji na posezení, budou vám na popkulturní pohotovosti pumpovat žaludek.
Pětadvacetiletá zpěvačka z Kalifornie na ekonomickou depresi ordinuje únikové cukrátko infantilně hravých popěvků zabalených v průhledných sexuálních narážkách, které už neurazí snad ani jeptišky. Když si ve finále klipu připevní na ňadra spreje, ze kterých pak vítězoslavně vytryskne proud šlehačky, pobouřené můžou být snad jedině feministky a lidé, kteří čekají od popu aspoň o trochu víc než útok na první signální soustavu.
První i druzí si ale musí začít zvykat, že zpěvačka ležící na obalu nahá v cukrové vatě vrací dívčí pop do konzervativní éry žen jakožto sexuálních objektů. Perry je „bimbo" v tom nejklasičtějším významu - prsatá sexbomba, jejíž fotky jsou určené k tomu, aby si je muži lepili v šatnách (případně kluci nad postele, ale na to v nové inkarnaci působí jako moc vyspělá spolužačka). Každopádně si všimněte, jak zásadní roli hrají v její image ňadra; bohužel pro ni zatím ještě neumějí zpívat.
Holčičky a voyeuři, spojte se
Vypadá to, že krize hudebního průmyslu dospěla do fáze, kdy znovu nastal čas vytáhnout nejtěžší kalibr a spojit dvě cílové skupiny posluchačů: mužské voyeury a místo malých rebelek tentokrát spíš jen holčičky, které už už chtějí vyrůst a být taky takové dračice … a tak nějak vůbec. Pokud ale nejste jedni ani druhé, bude vám při poslechu Teenage Dream vesměs trapně.
Katy Perry debutovala ve světě velkého hudebního byznysu před dvěma lety albem One of the Boys (předtím natočila jednu gospelovou desku). Do žebříčků ji vytáhl hit I Kissed a Girl, falešně transgresivní odrhovačka naplňující mediální konstrukt o křesťance, která zvlčila (Políbila dívku, ach! Jaký se píše rok?).
Jestli album ještě stálo jednou nohou v tuctovém pop-rocku, kterým si Perry nejspíše chtěla dokázat, že je novou Alanis Morissette, pak Teenage Dream je už dokonale prokalkulovaný produkt, který má útočit na žebříčky, v nichž vládne hédonistický electro-pop.
Společnost EMI/Capitol vrazila do desky snad všechny peníze, které jim ještě zbyly, a pro natáčení dala dohromady producentský all-star tým. Časopis Billboard si dal ten čas a spočítal, že Stargate, Dr. Luke, Max Martin a Tricky Stewart dohromady stojí za sto osmi hity z americké Top 40 (a dvaceti písněmi číslo jedna). Ani protřelí hitmakeři ale moc netušili, co si počít s omezeným hlasovým arzenálem Perry.
V polovině nastává peklo
Hymnickou popovou pecku Firework nejspíše napsali norští Stargate pro někoho jiného, protože klenutý refrén Perry prostě nezvládá a v nejvypjatější poloze už jen kvičí (což platí i o závěrečné přepjaté baladě Not Like The Movies). V California Gurls Dr. Luke nenápadně zrecykloval loňský hit Tik Tok zpěvačky Ke$hy a jeho E.T. celkem bezostyšně vykrádá Ja Soshla S Uma/All the Things She Said od ruské dvojice t.A.T.u.
Čtěte také:
Katy Perry: Lucka Vondráčková pro indie děti
Jenže to jsou pořád ještě nejpovedenější skladby alba; peklo se otevírá v polovině desky. Óda na penis Peacock (s refrénem Chci vidět tvýho ptáčka) je dost možná nejhorší popová skladba od My Humps (Black Eyed Peas) a na skutečné dno Perry narazí, když se snaží vykročit ze škatulky bimbo-popu a ukázat se jako „pravá umělkyně". V Circle The Drain se chce předvést jako naštvaná rockerka, ale když řve Nejsem tvoje zasraná matka, musí jí k drsnému výrazu pomáhat studiové efekty.
Zoufalství, které z desky čiší, je bohužel i zoufalstvím nahrávacích společností, které za každou cenu potřebují vyrobit nadžánrové hvězdy, a tak se uchylují k nejlacinějším trikům a k nejmenším společným jmenovatelům.
Lady Gaga aspoň vtipně inscenuje všestranný popkulturní spektákl v éře, která si přes ekonomické potíže nechce připustit limity a řídí se taktikou „a teď ještě víc". Katy Perry může nabídnout jen naivní úsměv a „krásný zadeček". I školačka Britney Spears z časů... Baby One More Time - jejíž strategie Katy Perry do jisté míry okopírovala - v sobě měla aspoň trochu osobitosti, které se dalo věřit; taky jí bylo devatenáct.
„Autentickou rebelku" z Perry neudělá ani přelepka Parental Advisory na obalu, ze sprostých slov na Teenage Dream trčí jen umělá kontroverze. Zpěvačka nakonec na nové desce trochu paradoxně připomíná holku z vesnice, která se do zábavního průmyslu připletla tak nějak náhodou, takže s lačnou naivitou objevuje a popisuje svody moderního velkoměsta. Pro milovnici starých hollywoodských filmů by to při troše nadsázky vlastně nebyla špatná image. Jenže tady je výsledek podobný, jako kdyby producenti strčili do svých mašinek českou internetovou „senzaci" Luštěla.
Superproducenti, nákladné klipy a obří rozpočty na propagaci; to všechno se točí kolem holky, která v pětadvaceti zpívá o snech náctiletých ve stylu, který se v duchaplnosti vyrovná snad jen příběhům Hello Kitty a jejích kamarádek. Nakonec Teenage Dream podává spíš dobrý důvod, proč by velké nahrávací společnosti konečně měly zbankrotovat.
Katy Perry: Teenage Dream. CD, 47 minut. Vydala firma EMI, 2010.
