reklama
 
 

Kato: Návratu Chaozzu se nebráním, ale musí mít smysl. Pro peníze to dělat nebudeme

Aktualizováno 23. 11. 2015 19:53
Úspěch Chaozzu v 90. letech byl podle Adama Svatoše alias Kata poplatný své době, dneska by skladby jako Policie nebo Planeta opic u lidí nezafungovaly. Přesto si jedna z nejvýraznějších osobností českého hip hopu pohrává s myšlenkou, že s Chaozzem příští rok vyjede na turné. „Musí to mít smysl a být to dobrý, aby to bavilo i lidi, kteří by na nás nepřišli jen z nostalgie. Když se tohle podaří vymyslet, tak se tomu nebráním,“ vysvětluje Kato, kterého příští rok čeká velká změna v osobním životě - stane se otcem.

Blahopřeji k nadcházejícímu otcovství.

Díky, to nejtěžší mám za sebou.

Teď budeš muset být zodpovědnější.

Já jsem přece zodpovědnej!

A těšíš se vůbec?

Jasně, mám děti rád, těším se na to celý život. Konečně byla správná příležitost se správným člověkem. Nevím, jestli se může těšit i to dítě, ale snad jo.

Všude jezdíš na kole, přijel jsi na něm i na rozhovor. Pořád ještě nemáš řidičák?

Už mi z trestu zbývá necelý rok. Po Praze jsem na kole vždycky všude rychleji, a když jedu mimo Prahu na koncert, tak stejně neřídím. Ale s novým přírůstkem do rodiny se na to chystám, akorát si budu muset udělat znovu papíry. Doufám, že dopadnu dobře. Čekají mě zkoušky, psychotesty, toxikologie…

Takže končíš s marihuanou?

To zase ne. Jenom na nezbytně dlouhou dobu a pak si budu dávat pozor. Jsem vášnivý řidič, mám rád auta a nikdy bych nevyrazil na silnici ve stavu, že bych mohl někomu něco udělat. Zákon je zákon. Jenže tady se dodržuje litera zákona, ne jeho duch.

Repost. #early #456bikes #custombicycle #dmr #katmar

Fotka zveřejněná uživatelem Adam Svatoš (@katoprago),

Vadí ti přílišná striktnost?

Všude na světě mají povolený alespoň něco. Jen tady v Česku, zemi piva, máme nulovou toleranci. I v bláznivý Americe tě nejdřív nechají projít po čáře, stát na jedné noze a sáhnout si na nos, než ti dají dýchnout.

Chaozz Union

Příští rok uplyne dvacet let od vydání debutové desky Chaozzu. Právě historie nejúspěšnější hiphopové kapely 90. let je oblíbeným tématem řady rozhovorů, které dáváš. Neunavuje tě to už?

Na Chaozz se ptají lidí pořád. Prago Union přitom existuje dvakrát tak delší dobu než Chaozz, má dokonce i víc Andělů.

Je to pro tebe už uzavřená kapitola?

My jsme se vlastně nikdy nerozpadli, jen jsme si dali pauzu s tím, že nový písničky budeme dělat jen v případě, že iniciativa přijde od kluků. Což vlastně znamená, že jsme skončili. Pro mě je to součást života, nemám s tím žádný filozofický problém, maximálně řemeslný, když to dneska poslouchám. Vůbec se za to nestydím. Bez Chaozzu by nebylo Prago Union.

Nabídl vám někdo peníze, abyste třeba udělali turné nebo odehráli ještě pár koncertů?

Takhle konkrétně ne. Kdybychom se měli dávat dohromady, tak by to bylo kvůli nové muzice. Příští rok uplyne dvacet let od vydání naší první desky, a přestože jsem se turné dřív hodně bránil, tak jsem nad tím i teď sám uvažoval. Pořád si ale nedokážu sám sebe představit, jak běhám po pódiu a řvu Policie, policie. S tím mám největší problém.

Ale doba i nálada mezi fanoušky tomu docela nahrávají, nemyslíš?

To určitě jo. Kouzlo to ale mělo ve své době a hrozně nerad bych ho teď zničil nesmyslným turné, které by bylo jenom proto, abychom si přivydělali. Musí to mít smysl a být to dobrý, aby to bavilo i lidi, kteří by na to nepřišli jen z nostalgie. Když se tohle podaří vymyslet, tak se tomu nebráním.

Prago Union - Bezedná noc | Video: YouTube

A tenhle nápad je zatím v tvojí hlavě, nebo už to s klukama řešíte?

Zatím je to asi v mojí hlavě…V kontaktu s klukama jsem, na novou desku Prago Union bych chtěl udělat společnou písničku. Všichni se mě totiž pořád ptají, co dělají ostatní kluci z Chaozzu, tak jsem rozhodl natočit skladbu, kde si každý řekne, co dělá.

Uspěl by Chaozz i v roce 2015?

Chaozz byl poplatný době, hip hop tady v 90. letech moc lidí neznalo, natož aby ho někdo včetně nás uměl dobře dělat. Lidi nebyli zvyklí na takové otevřené povídání. Dneska by to tak nezafungovalo. Posluchači už tu muziku neberou tak osobně.

Stál jsi na počátcích českého hip hopu, jsi teď i na jeho pomyslném vrcholu. Jak moc se scéna za tu dobu změnila?

Od doby, co přestal vycházet tištěný Bbarák (hiphopový časopis – pozn. red.), tak mám pocit, že už tu žádná scéna není. Naštěstí tu zbyli lidi, kteří jsou schopní něco důležitého udělat, ale chybí mi jednotící prvek. Když je muzika dobrá, tak je v podstatě jedno, o jaký žánr se jedná, fanoušci už nejsou tak militantní. Dřív se kupovaly desky, jen aby se podpořila scéna, dneska už si lidi vybírají, do čeho investují peníze i čas. A to je v pořádku.

Je pro začínající interprety stav, který jsi teď popsal, jednodušší, když chtějí začít dělat muziku?

Určitě jednodušší. Když dneska chceš, tak si vlastně můžeš udělat desku i klip díky technickým vymoženostem bez většího labelu sám doma. Akorát je těžší najít způsob, jak se odlišit od ostatních.

Máš pocit, že český hip hop je až příliš jednotvárný?

Nejdřív musíš mít univerzální potřebu něco sdělit, podobně jako třeba malíř. Rap je jenom jazyk, muzika, kterou máš rád a pomocí které se vyjadřuješ. Ale je velmi těžké přijít se zajímavým úhlem pohledu, který tady ještě nebyl. Buď tam to puzení máš, nebo ne.

Rozbít jednotvárnost hip hopu se snaží i projekt Red Bull Máchův Brooklyn, kterého ses stal ambasadorem a kde hiphopoví nadšenci recitují texty raperů. Koho si lidi nejvíce vybírají na recitaci?

Red Bull Máchův Brooklyn

  • 24. 11. Praha: Radlická – kulturní sportovna
  • 25. 11. Hradec Králové: klub Náplavka
  • 2. 12. CZ/SK finále Bratislava

Nejčastěji si vybírají texty z okruhu SuperCrooo, Chaozz, Prago Union, Sodoma Gomora / Řezník, Indy & Wich… Soutěžící si často myslí, že text stačí jenom nějak přečíst, vůbec nevyužívají toho fóru, který to nabízí – že text postavíš do jiného kontextu, když ho recituješ. Málokdo tomu dal něco navíc. Snad se to v průběhu zlepší. Ale zábava to byla, i když to ve finále české hiphopové scéně moc nedá.

Tvrdíš, že projekt by mohl vnést trochu nadhledu do českého rapu. Schází mu?

Českému životu chybí nadhled… Spousta raperů si tady vytváří imaginární svět, ve kterém jsou borci, a když to poslouchá někdo zvenčí, tak mu hip hop přijde legrační. To mi přijde škoda, protože rap má zrcadlit realitu, a ne fantazijní světy, které si někdo vytvořil, aby mohl machrovat.

To zrcadlení reality právě u českých raperů postrádám. Přestože mají možnost rychle reagovat na dění kolem sebe, nedělají to. Čím to?

Svět je moc velkej, tak si v něm stavíme svůj malej ještě jednou. Je jednodušší být králem svého malého světa, než královským způsobem zaujmout postoj k tomu velkému. Když totiž mluvíš o něčem, čeho je každý součástí, tak můžeš být mimo nebo říkat, co každý ví. Ideální je se na problém podívat vlastním způsobem, který ostatní pobaví, nebo jim dokonce něco dá.

A jak to máš ty?

Snažím se dělat nadčasový věci, aby nebyly příliš spjaté s konkrétní dobou nebo osobou. Hledám obecné principy v konkrétních věcech. Když mám potřebu se k něčemu vyjádřit, tak to řeknu. Hip hop je pro mě muzika, ve které se jako v jediné dá říct cokoliv. Přesto je velmi obtížné se vyjádřit k vážným tématům tak, aby to nevyznělo směšně. Ideálně bys měl nabídnout i nějaké východisko. Mudrování o světě, aniž bych ho pořádně znal, jsem si užil dost s Chaozzem.

Proč třeba nevznikne žádná skladba k současné uprchlické krizi? Vyznělo by to směšně? Žádný z raperů, což jsou pro náctileté vlastně generační mluvčí, nezaujme výraznější stanovisko – statusem na Facebooku, skladbou …

Sám za sebe odmítám spojovat muziku s politikou. A co se týče uprchlické krize, tak nemám na čem stavět. Vím jen to, co mi řeknou média, a těm já prostě nevěřím. Člověk se rychle nechá strhnout náladou, aniž by si uvědomoval, jestli je zdroj informací, na kterém svůj názor staví, vlastně relevantní. Všichni nás straší velkou uprchlickou krizí, ale já jsem tady zatím nikoho nepotkal.

Ale určitý postoj k tomu máš.

Rozhodně nemám strach z islámu. Celý ten problém je nafouknutá bublina, a dokud nebudu mít jasno, tak ze sebe nechci dělat hlupáka. Když někdo utíká před hrozbou vlastního zničení, tak je povinnost mu pomoct. Pokud někdo utíká za lepším živobytím, a když podá rozumné důvody a může být i přínosem, tak proč ne. Ale v tuhle chvíli je těch lidí hodně, musíme brát ty, kteří utíkají před smrtí, a ostatní si počkají, až se to uklidní. Rozhodně si nemyslím, že tohle je invaze islámu a konec naší kultury. Jestli jo, tak skončí, ale naší vinou. Skončí, že jsme se nechali.

Jak si ale na to chceš udělat názor?

Můj názor na to může být jakýkoliv! Musel bych sedět ve vládě, abych mohl zavést nějaké mechanismy. Proč bychom jim ale nemohli dát šanci? Když jsme za komunistů utíkali, tak jsme taky dostali šanci. Ať si každý uvede sám, co má za lubem. Když jsou něčí pohnutky špatný, tak mu dám pár facek a pošlu ho domů bez ohledu na to, jestli ho tam zastřelí, nebo ne. Proč by nemohli dostat šanci? Nemyslím si, že jsou to všechno vyslanci Islámského státu, kteří mají za úkol nás zničit. Proč by to dělali? Utekli ze svých domovů, nechali tam věci, přátele… Myslím, že to není tak horký, jak to podávají média. Novináři potřebují pořád o něčem mluvit, aby noviny měly peníze za inzerci. Noviny musejí vycházet denně, proto rozpitvávají věci do příšerných rozměrů místo toho, aby informovaly.

Takže polarizaci společnosti dáváš na vrub médiím?

Média, politika… to jsou hry v pozadí, do kterých člověk nevidí a může si jenom domýšlet. Já věřím v lidi. Lidi si dokážou udělat pořádek sami. Kdyby politici zmizeli ze dne na den, tak se nestane vůbec nic – žádná válka jednoho proti jednomu, žádný chaos. Politici nám dokážou udělat akorát pořádný problémy. Nemyslím si, že lidi jsou hloupý stádo, jak se nám to snaží ti nahoře podsouvat.

autor: Marek Pros | 23. 11. 2015 13:49

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama