Film o skladateli Karlu Svobodovi je jako listování v rodinném albu z Pelíšků

Josef Vlček Josef Vlček
18. 1. 2020 17:07
V jímavé scéně filmu Pelíšky si Jindřiška vleze k mamince do postele a nad starými fotografiemi si užívají krásné chvíle, při nichž vzpomínají jen na to dobré.
Karel Svoboda v 60. letech, kdy spolupracoval především s bratry Štaidlovými a zpěvákem Karlem Gottem.
Karel Svoboda v 60. letech, kdy spolupracoval především s bratry Štaidlovými a zpěvákem Karlem Gottem. | Foto: ČTK

Film Petra Kleina Svobody o jeho otci, nazvaný Karel Svoboda: Šťastná léta, je právě takovým pelíškem a listováním v rodinném albu. Do kin přišel 14 dnů před 13. výročím smrti nejslavnějšího českého autora populární hudby druhé poloviny 20. století.

Karel Gott při natáčení dokumentu o Karlu Svobodovi.
Karel Gott při natáčení dokumentu o Karlu Svobodovi. | Foto: Bohemia MP

Režisér a hlavní vypravěč Petr Klein Svoboda má výhodu v tom, že po otci zbylo slušné množství amatérských filmů a fotografií, zachycujících rodinné události zvláště ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století.

Tím, jak je použil, se synovi podařilo vytvořit emocionální kontrast k drti materiálu převážně z televizních archivů. Třetím prvkem režijního záměru pak jsou ze současnosti pocházející vzpomínky otcových přátel a kolegů. "Mluvících hlav" je tak akorát, aby snímek nepůsobil jednotvárně.

V toku písní, historek, nostalgických vzpomínek a postřehů si divák ani neuvědomí, že Petr Klein Svoboda vlastně netočil film o svém tátovi, ale o předčasně zemřelé mamince.

V jeho interpretaci otcova šťastná léta začínají seznámením s budoucí ženou Hankou a končí její smrtí, mimochodem jímavě vyjádřenou ústřední melodií z Noci na Karlštejně a dramatickou taneční scénou z muzikálu Drákula.

Hanka, všemi přezdívaná Šiška, je neviditelným hybatelem děje. Skladatelovu bohémskému životu dává řád, kolem depresemi trpícího člověka vytváří zázemí rodiny a přátel. Také je prvním soudcem umělcova díla.

Hana Svobodová a Karel Svoboda, 70. léta.
Hana Svobodová a Karel Svoboda, 70. léta. | Foto: ČTK

Šiščina smrt v roce 1993 zpětně dává předchozímu, po celou dobu pohodovému příběhu úspěšného skladatele tragický podtón.

Zbylých 14 let, v nichž se potom život Karla Svobody obrátil vzhůru nohama a vršil jednu nešťastnou událost za druhou, režisér zhruba probere v posledních pěti minutách. Nutno říci, že s citem a diskrétně, přesto letem světem.

Životopisný film o skladateli se neobejde bez hudby. Není to sice klíčový prvek rodinného alba, ale jen tak bokem zachycuje vše podstatné ze Svobodovy zhruba třicetileté vrcholné autorské éry. Musí být a také je důležitou součástí organizované koláže, jíž film ve své podstatě představuje. Protože Šťastná léta mají lineární děj, bez odboček v podobě výletů v čase také máme možnost sledovat, jak se proměňoval Svobodův styl.

Nejdříve Karla Svobodu poznáváme jako člena bigbítové skupiny Mefisto, kde se na rozvrzaných východoněmeckých elektrických varhanách typu Ionica pokouší napodobovat instrumentální kapely The Shadows nebo The Tornados.

Film Karel Svoboda: Šťastná léta kina promítají od uplynulého čtvrtka. | Video: Bohemia MP

Nedostudovaný zubař pak vplouvá do bezstarostné bohémské atmosféry pozdních šedesátých let, kdy mezi gargantuovsky pojatými večírky vznikají první perly moderní české populární hudby jako Stín katedrál, Nechte zvony znít, Lady Carneval nebo Vzdálený hlas.

V této fázi se na pár vteřin objeví pozoruhodný a málo vídaný detail - Marta Kubišová zpívající Depeši v němčině.

Na začátku sedmdesátých let skladatel jede po dvou kolejích. Pod tlakem německého trhu, kde se brzy etabloval, píše hlavně pro Karla Gotta prvoplánové hity, které se snaží vyhovět dobovému vkusu německé střední třídy.

S Petrem Hapkou (vpravo) na Českých lvech 2001.
S Petrem Hapkou (vpravo) na Českých lvech 2001. | Foto: ČTK

Na druhé straně se Svoboda začíná objevovat v rolích, které mu plně vyhovovaly a v pozdějších letech tvořily jádro jeho tvorby - jako autor filmové hudby a muzikálů. V této souvislosti září melodie ze snímku Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně, režisérem vnímané jako jeden ze skladatelových tvůrčích vrcholů.

Osmdesátá léta pokračují v německém duchu. Vlastně spíše v italském, protože tehdejší německý trh fascinovala tamní populární hudba. Svoboda, velký příznivec italské opery a mistr klenutých melodií, tady byl jako ryba ve vodě a pro Gotta vymýšlel jednu silnou melodii za druhou.

Poměrně velký, možná až přehnaný prostor film věnuje tehdejším Svobodovým experimentům s diskotékovou hudbou. Tady je skladatel spíše povrchní, možná až příliš inspirovaný Giorgiem Moroderem, okouzlený možnostmi nových elektronických nástrojů a svého dobře vybaveného nahrávacího studia. Vnímáme při tom zajímavý moment - snahu aplikovat světový trend na tehdejší konzervativní české poměry. Projekty Elektrovox a Discobolos se ale doma moc neujaly. Proti zahraniční velkovýrobě podobných produktů neměly na českých diskotékách šanci.

Tečkou za Svobodovými šťastnými léty je pak muzikál Dracula z roku 1995, po němž už podle autora filmu následuje jen rostoucí únava, až k umělcovu tvůrčímu i psychickému vyčerpání, které skončilo sebevraždou v roce 2007.

Co ve filmu chybí? Třeba neméně nadaný, bohužel v Karlově stínu tvořící mladší bratr Jiří Svoboda se tu jen mihne při prezentaci projektu Discobolos, který vedl. Nebo Karlovy méně zdařilé mimohudební projekty ze začátku devadesátých let, jako bylo Radio Vox nebo pokus vydávat noviny. To jsou ale věci, které by zbytečně rozhodily základní příběhovou linku.

Karel Svoboda: Šťastná léta je životopisným dokumentem jen v prvním plánu. Kromě režisérovy pocty matce a čestného pokusu pochopit otce Petr Klein Svoboda přidal spoustu zajímavého koloritu z doby, která sice byla hnusná, ale v pelíšcích jsme měli teploučko a milo.

Karel Svoboda: Šťastná léta

Scénář a režie: Petr Klein Svoboda
Bohemia MP, v kinech od 16. ledna.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 1 hodinou

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy