Na podzim se na koncertní pódia vrátí písničkář Karel Plíhal, který tento čtvrtek slaví šedesátiny. Své posluchače, především zřejmě příznivce folkové muziky, se chystá potěšit i novou deskou.

Písničkář, textař, básník a kytarista Plíhal už několik let bojuje s nemocí citlivosti prstů, kvůli níž musel loni zrušit sérii koncertů. Do budoucna se však dívá s optimismem.

Na desce i koncertech s ním bude spolupracovat jeho kamarád, kytarista Petr Fiala.

Plíhal plánoval sérii koncertů už loni v říjnu, kdy se měl na scénu vrátit po zdravotní přestávce. Vystoupení však musel opět ze zdravotních důvodů zrušit. "Nemoc, která si mne před pár lety našla, je noční můrou všech muzikantů, má hezké poetické jméno: fokální dystonie, ztráta citlivosti prstů, neurologická záležitost," komentuje své potíže písničkář.

Do budoucna se však dívá optimisticky. "Trochu jsem se politoval, pak jsem to nějak rozchodil a naštěstí jsem na jaře potkal skvělého kytaristu a kamaráda Petra Fialu z Hradce Králové, který mne bude na koncertech doprovázet. Pokud se stane zázrak a ruce začnou aspoň trochu fungovat, budeme hrát na kytary oba," říká Plíhal.

Písničkář, který desítky let patří mezi přední české folkaře, se na koncertování těší. "Začínáme jezdit v říjnu a termíny budou na mých stránkách," řekl.

Své životní jubileum prý Plíhal zřejmě oslaví dobrou večeří. Sám říká, že mu moc nejde se nad číslem šedesát dojímat či bilancovat. V těchto dnech spíše prožíval padesáté výročí okupace Československa Rusy.

"Co se týče mých setrvalých pocitů, mám veliké štěstí, že celé ty roky s hudbou prožívám v takovém příjemném polosnu a užívám si hezkého kontaktu s diváky. Těším se na to, že ještě třeba něco smysluplného vytvořím, rád se nechám sám sebou překvapit," dodává Plíhal.

Písničkář a básník v jedné osobě, jeden z nejvýraznějších hudebníků tuzemské folkové scény, vydal více než deset alb. Za to poslední, Vzduchoprázdniny z roku 2012, získal hudební cenu Anděl v kategorii folk & country.

S kytaristou Petrem Fialou, který ho má doprovázet na podzimních koncertech, nyní Plíhal na příští rok chystá novou desku.

U příležitosti Plíhalova nynějšího výročí nicméně Supraphon už nyní poslal na trh dvoudiskový komplet Alba & bonusy 1984-1990. Shrnuje celé jedno autorovo tvůrčí období.

"Plíhalovy písničky by mohly spojovat generace, jenže o tom ta starší zatím neví. Snad proto tak dlouho trvalo, než se jim otevřely brány nahrávacích studií, zatímco věrní mladí posluchači jich už léta znají desítky," napsal Čestmír Klos ve svém textu na obalu eponymního debutu Karel Plíhal v roce 1985.

Album přineslo výseč z několika desítek Plíhalových starších písniček, které byly za doprovodu hostů nahrány v českobudějovickém rozhlasovém studiu. Nyní jej Supraphon zařadil do kompletu v doprovodu sedmi bonusů, zejména koncertních verzí dobových písní a několika coververzí, například kompozice Ommadawn od Mikea Oldfielda.

Součástí supraphonského kompletu je také druhé album Karel Plíhal… Emil Pospíšil…, jež bard nahrál roku 1988 opět v Českých Budějovicích s dlouholetým olomouckým kamarádem, kytaristou a hráčem na sitár Emilem Pospíšilem.

Hravé texty i svébytná poetika zůstávají, zároveň je zde ale patrný tvůrčí i muzikantský posun, který se odrazil také ve společném vystupování s Pospíšilem.

"Byl vynikající, všestranný kytarista, který dokázal svým způsobem hry dokonale podpořit náladu písní, aniž by se zbytečně hudebně předváděl. Navíc to byl velice milý, přátelský člověk. Po natočení desky jsme spolu začali i koncertovat, což bylo pro mne jedno z mých nejkrásnějších hudebních období. I když se Emil postupně začal stále více věnovat svým vlastním hudebním projektům, hráli jsme spolu až do roku 1994, kdy vážně onemocněl a zemřel," vzpomíná Plíhal na jednoho ze svých nejbližších přátel.

Album natočené s Pospíšilem v nynějším supraphonském kompletu doplňuje malý koncertní záznam z roku 1989. "Od letních Svojšic po prosincovou Lucernu, tedy od ještě jinotajné Špíny po vědoucně ironické polistopadové Co jsme si, to jsme si," uvádí vydavatelství Supraphon.

Plíhal je rodák z Přerova, stejně jako básník Josef Kainar, jehož některé básně zhudebnil. Spjat je však s Olomoucí, kde nejprve hrál v amatérských kapelách Hučka, Falešní hráči a Plíharmonyje. První sólové vystoupení měl v roce 1983.

Plíhal složil hudbu k mnoha inscenacím Moravského divadla Olomouc. Čtyřikrát vyhrál Portu. Za sebou má i roli po boku kolegy a letitého přítele Jarka Nohavici v divácky úspěšném a Českým lvem oceněném filmu režiséra Petra Zelenky Rok ďábla, který vlídně karikuje Plíhalovu typickou plachost.