Jsou Nightwork vtipná parodie, nebo zrádci generace?

Bonus, Pavel Kroulík, Karel Veselý
4. 2. 2011 15:06
[email protected]: O kapele, která vede nominace na ceny akademie
Český slavík 2010 - Nightwork
Český slavík 2010 - Nightwork | Foto: Jiří Herman/www.hermina.cz

Karel Veselý: Akademie populární hudby vyhlásila nominace na ceny Anděl. Proč jich má nejvíc zrovna Nightwork? Odráží hlavní kategorie věrně stav českého popu?

Bonus: Já myslím, že jo. Že je to takhle - relativně vzhledem k tomu, v jakým to je stavu - v pořádku. Když se na to podíváš, tak třeba v kategorii Skupina roku jsou Kryštof, Nightwork a Toxique - a to jsou všechno věci, který jsou naprosto neškodný. V tom smyslu, že to nikomu nevadí a vlastně nemá ani jak vadit. Možná že třeba tahle kategorie by se dala dekódovat i jako "máme něco chytrýho, něco mladýho a něco progresivního".

Foto: nightwork.cz

KV: Pop nebo střední proud, který chtějí Andělé reprezentovat, je u nás v rukou hrstky médií, které vytváří povědomí o tom, co je "dobrá" hudba. Je tu pár komerčních rozhlasových stanic a televize Óčko a pár lidí má tu moc udělat hvězdu z kapel jako Embassy nebo Nightwork. Chybí pluralita.

Že to nikomu nevadí, jde ruku v ruce s tím, že populární hudba u nás (v tom nejširším měřítku) nereprezentuje žádné vyčleněné společenské skupiny - jako třeba v anglo-americkém světě. I kvůli tomu tu chybí dynamika, , nic se nemění. Český pop žije v bezčasí a Nightwork jsou pěkným příkladem toho, jak jednoduché je se vrátit do osmdesátých let, k normalizaci.

Pavel Kroulík: Já bych začal v intencích Nightworku tím, že za tu desku by kapela měla jít vážně do tepláků. Stejně jako Akademie za to, že z ní udělala "lídra nominací". Na druhé straně, pokud mají jejich ceny reflektovat stav český scény, pak vlastně nemohla být volba příhodnější.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

A nejstrašnější je, že pro média a spoustu lidí přitom zastupujou právě nový, lepší a chytřejší pop, kterej už nemá s tím normalizačním nic společnýho. Ale bohužel to je iluze - asi stejná jako to, že házet vejce na Paroubka je gesto občanský odpovědnosti. A ne že bych tím pana expředsedu bránil. 

Omlouvám se za genderovou nekorektnost, ale podle mě je to hudba pro sebevzhlíživý holky z reklamek a trendy redaktorky kulturních rubrik. Jakože pohoda, nadsázka, cool, sme mladý, vrtíme krásnejma zadkama s prstem na tepu doby.

Samozřejmě v případě Nightwork hraje strašně velkou roli i to, že sou to herci, který u nás maj dlouhou tradici vykupovat i bavit společnost. Vycítí, co zabere, a dokážou to dokonale reprodukovat. Navíc sou to většinou "hezký mladý kluci" a jak jejich sláva roste, tak si "nemůžou pomoct" - čímž se všechno ještě víc roztáčí.

Foto: nightwork.cz

B: Případ Nightwork je ale víc specifickej v tom, že je to v podstatě metapopkultura. Všechno, co dělaj, jsou parodie na pop, a to je taky jedinej jejich obsah. Vytvářej jakoby spektákl okolo spektáklu, a tim to slastný opojení bezstarostnou a krásnou popkulturou ještě víc posilujou. 

Navíc se vezou na vlně nostalgie, která bude podle mýho názoru ještě sílit vzhledem k tomu, v jakým stavu je tahle země. Samozřejmě tím, co dělají, to vlastně legitimizujou. Tím, že českej pop totálně rezignoval na nějakou uměleckou kvalitu, se z něj stala jen úniková zábava. A můj pocit je, že Nightwork je možná první kapela, která na tomhle vyloženě staví.

KV: Herecký kapely je specifická kategorie českýho rybníčku a jeho kultury celebrit; na druhou stranu něco podobného mají všechny malý kultury v okolních zemích. Nightwork jsou pro mě finále trajektorie, kterou kdysi odstartoval Sklep, pak to pokračovalo v Mig 21. Tím, že všude prezentují, že je to jen švanda a schovávají se za ironii, jsou vlastně neprůstřelný.

Souhlasím, že u nás nemá nikdo ambice dělat věci vážně. Aby kapely uspěly na tak malým trhu, uchylují se k nejmenšímu společnýmu jmenovateli (humor, nostalgie). Jediná šance, jak se z toho vymanit, je mířit ven. Dělat něco, co by bylo středoevropský, minimálně.

Foto: nightwork.cz

PK: Já si ani nemyslím, že to, co dělá Nightwork, je parodie na dávnej i míň dávnej blbej českej pop. Určitě ne dobrá. Pominu tedy otázku, jestli něco tak divnýho jde vůbec „smysluplně" parodovat jinak než po sklepácku tím, že to jen celý exponuješ a zesílíš ad absurdum - což je v dnešním kontextu značně vyčpělý.

Sami Nightwork se podle mě zmítaj mezi tím, že si z toho chtěj dělat bžundu, ale přitom se to jim (i nám) vlastně líbí - máme to asi v genech a memech. Nebo takhle: možná že sami mají pocit, že dělají parodii, a jejich fanoušci se pak zase dojímají, jak sou dobrý a chytrý, když se jim to líbí - včetně těch „zakomponovaných" normalizačních narážek.

Ve výsledku se ovšem všichni nezáměrně smějou spíš sami sobě, je to takovej karneval vlastní blbosti. Na obou stranách je nevůle se zaostřit, přemýšlet o tom, co děláš a jaký to má důsledky.  I když jde jen o pop.

B: Asi se to nedá zobecnit, ale zrovna Nightwork pro mě naplňujou podstatu herecký kapely: nemá to vlastní ksicht; všechny stylový role, který ta kapela chce zahrát, zvládá imitovat bravurně, ale neni tam nic vlastního.

KV: Hudebně dokonale vykradli věci, které u nás Roman Holý tlačí už 15 let - od J.A.R. k Monkey Business. Ale potopili to o dva kvalitativní levely níž směrem k průměrnému konzumentovi.

B: Já v tom vidim i problém muzikanství: zahraješ cokoliv a výborně, ale jestli nemáš nebo nevíš, co hrát, je parodování hudebních žánrů ta nejjednodušší cesta k repertoáru. Navíc je to posluchačsky vděčný; vždycky víc jede to, co lidi znaj, co je jim povědomý. V českým kontextu tohle samozřejmě funguje, řemeslná dovednost tady má velkou váhu.

V podstatě je Nightwork fundovanější verze toho, čemu sme řikali prdelpunk - vždycky to bylo o ničem, kapely psaly skladby jen proto, aby nějaký měly, a textová náplň byla zpravidla nějak "humorná". A jak se ty lidi učili hrát na nástroje, tak byli schopný absorbovat a parodovat různý styly. V tomhle ohledu Nightwork představujou velký zlo pro nadcházející generace, protože vytvářej špatnej příklad.

Foto: nightwork.cz

PK: Mě Nightwork přivedli k otázce, co je to retro, aspoň teda v českým prostředí. Když vynechám menšinu hudebníků, která umí ty odkazy funkčně zapojit, a ta u nás skoro neexistuje, pak je to spíš podivně ujetá zábava a možnost prožít si znovu dávný pocity a „guilty pleasures" bez pocitu viny. Čili že retro si užijou spíš lidi znalý původní věci. 

Ale Nightwork maj přece spoustu o hodně mladších fanoušků a hlavně fanynek, který nemůžou znát někdejší „společenský kontext". A ten normalizační seladónský pop i Michala Davida slyšeli tak vod fotra, co chodí na hokej. Takže v repertoáru Nightwork a jeho úspěchu asi bude vážně něco jako „společenská genetika" nebo estetický prokletí český kotliny. Jsou Nightwork podle vás retro?

B: Já myslím, že Michal David neni retro, že se stal současností.

KV: Já taky nevím, jestli se u nás dá v souvislosti se středním proudem mluvit o nějakém retru, protože to, co produkují muzikanti prezentovaní akademií , nevytváří časovou přímku, kde by se dalo říct, že něco je nové a něco staré - je to pořád to samé. David je prostě v oblibě pořád, takže se o nějakém retru nebo comebacku snad ani mluvit nedá. Ta ahistoričnost souvisí s tím, že Češi se obecně bojí vlastní historie. Tady vlastně ani v populární hudbě nikdy nebyla ostrá čára, která by oddělila současnost od minulosti.

B: A zároveň je tu myslím objektivní skutečnost, že pop byl v šedesátejch letech lepší než kdykoliv potom.

PK:  Je to samozřejmě otázka vkusu, ale zdá se mi, že tu "hranici perverzní lásky " nutnou pro každou parodii překračujou Nightwork v hudbě, v oblíkání i v prezentaci tím nejkonvenčnějším způsobem, pokud vůbec. Vybavuje se mi jejich písnička Andělská tvář i další skoro až "einkesselbuntesovský" parodie - jsou tak dobře napodobený, že jsou k nerozeznání od originálů. To je na tom vlastně rajcovní, v tom bude možná další důvod úspěchu. Nikoho to nemůže urazit, každej si z toho vezme svoje.

A tuhle pozici si budujou i jinak. O svý hudbě říkaj „Smyčky sme ukradli, moc jinýho tam není" a o sobě v rozhovoru „Jsme jen blbci, co mají rádi humor". To je známej trik, kterej se u nás používá jako alibi autorů i taktika na konzumenty. Trochu si to bezbolestně shodíme sami, aby to nemoh nikdo shodit za nás a říkat nám, že děláme nebo máme rádi hovadiny.

B: S tím, jak si to shazujou, to je opravdu alibismus, protože tě to nutí reagovat: "Ale ne, vždyť to šlape, jsou tam výborný výkony" - protože je tam minimálně zpěvák, kterej všechno uzpívá. A to je taky určitá stabilní hodnota podpořená soutěžema jako Superstar - který totálně popíraj všechno, co se v popu stalo do konce sedmdesátejch let, a vracej do hry noty jako relevantní veličinu.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

KV: Já bych se ještě vrátil k té metafoře normalizace, k níž se Nightwork tak nápadně nenápadně vztahují. Našli díru na trhu - lidi prostě chtějí nenáročnou únikovou hudbu. Je to myslím pěkný odraz doby, ve které žijeme. Líbí se mi, co o nich na Facebooku napsal James Cole ze SuperCrooo, který je nazval zrádci generace: "Umělci jsou opět odměňováni ideologií svojí doby, slouží slunečnímu hipízáckému křepčení, které má přehodit závoj přes pravou tvář člověka a společnosti. Hranice padly, umělci, co řežou do živého, byli odsunuti na okraj společnosti, na rozdíl od před-revoluční disidentské subkultury však nemají jasného nepřítele. Jsem vždy velmi smutný, když vidím svoje vrstevníky prodávat svou generaci za drobné. Mladí jsou staří, krotcí, jsou to dobří vnuci."

B: Podle mě je evidentní, že válka i Kim Čong Il jsou jen součástí popkultury. Stejně jako Ivan Hlas, Rytmus, včelka Mája. Jsou to jenom další elementy zábavy. Samozřejmě že "hurá, hurá, válka už je tady" může pro některý posluchače bejt jakoby "trochu příliš" - ale v podstatě nejde o víc než laskavej humor, protože je to tak nereálný, že si z toho můžeme dělat srandu. Nic není skutečný, všechno je jen iluze; je to podpoření apatie, cynismu.

To, co napsal James Cole, je vynikající. A bohužel pravdivý. Z nějakýho důvodu chybí v český společnosti vyhrocenej generační konflikt, možná že nový hodnoty jako luxus, bohatsví a úspěch srovnaly všechny do jedný řady. Respektive všem jde jen o to mít se dobře.

Foto: nightwork.cz

PK: Hele mně by stačila i dobrá zábava s trochou přesahu. Já bych raděj neoperoval pojmy jako pravda nebo zrada, byť vás samozřejmě chápu a souhlasím. Ale to bysme se skoro mohli dostat až na pozici, kterou tady kritizujeme. Teda že Nightwork jsou i při vší té jejich únikovosti další kapela, která zosobňuje český nectnosti a "nároky" na umění - a bohužel ani nijak originálně, jen velmi výrazně.

K tomu patří ta adorace not a řemesla, která je v popu ještě mnohem směšnější než jinde. Ale stejně tak k tomu patří přesvědčení, že jsme citlivý, spravedlivý a poetický krasoduši - i když to jako kluci z Nightwork skováváme za fasádu smějících se bestií.

Pro mě je možná zajímavější, že ta kapela zároveň prezentuje něco aktuálního, takovou tu nablblou facebookovskou sebeprezentační radost: Hele, já prostě jako SEM, koukejte. Nightwork posvěcujou "reklamní mód žití" - možnost podléhat iluzi o svý důležitosti. Naslouchat hlavně sám sobě, ať tě napadne cokoliv, a následovat svý pocity do akce, abych tak řek - čímž se trochu vracím k Paroubkovi.

B: Já jsem si poprvé všim Nightwork s hitem Globální oteplování a musím říct, že mě to hodně zarazilo. Podle mýho názoru je ta skladba ukázkovym příkladem homofobie - posiluje předsudky a klišé o gay komunitě (gayové se převlíkají do ženských šatů), postavy v klipu odkazují ke klasickejm gay archetypům (stavební dělník) atd. Problém je ale v tom, že Nightwork jsou heterosexuálové, takže používáním těhle věcí a sloganem "jsem gay" homosexualitu parodujou, zesměšňujou a ponižujou. Tohle směřuje na Karla - není to stejný jako minstrel shows?

KV: To je pěkná paralela. Hrajeme si na menšinu, parodujeme jejich styl života a přitom se jim vysmíváme. Dobromyslně. A schováváme se za to, že je to jenom švanda. To určitě souvisí se středostavovským humorem, který Nightwork pěstují - je to na jednu stranu "jako" provokace, ale tak bezzubá a prázdná, že skrze vysmívání se jinému se tady jen poskytuje utvrzení naší údajné normálnosti.

Děti nociv - Nightwork
Děti nociv - Nightwork | Foto: Bleskově

PK: No ale nemyslej to zle. To bude to jejich herectví, chtěj jen ukázat, že nejsou o nic horší než Menšík a Dóňa. Dyť ten homosexuál je taková pěkná šarže, to se hraje úplně samo. Podle mě maj přitom dokonce za to, že jsou odvážný a bojujou tim humorně za práva menšin. Stejně jako v textech s tim laciným a zatuchlým antikomunismem. Ani jim asi nedochází, co tím ustavujou.

Možná je na místě srovnání s Ozzákem. Je to teda trochu nespravedlivý, protože Comeback na rozdíl od Nightwork atakuje hranice dobrý popkultury. Nicméně princip se myslím tolik neliší. Ten sitcom si vtipně a výstižně dělá legraci z Ozzákova buranství a metalománie i z normalizačního popu, ale přitom docela velká část diváků tu nadsázku nevnímá a všechno se to pak slévá do „rodinného stříbra".

A napadá mě ještě paralela s Vonnegutovou knížkou Matka Noc. Tam byl Brit, kterej v Německu (asi) pracoval pro Spojence, teda on to o sobě tvrdil - ale vlastně se nikdy nevyjasnilo, jestli si to jen nemyslel a nežil ve vlastní iluzi. Tak to sou pro mě Nightwork.

B: To je otázka. Já si ani nemyslim, že by byli takhle hloupý; mladej Soukup určitě ví hodně o tom, jak v tom chodit. Sázel bych to víc na kalkul, což samozřejmě taky neznamená, že to myslej zle.

PK:  Tepláková souprava, gule dej si doprava.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

před 3 hodinami

Prováděcí zákon k brexitové dohodě prošel první zkouškou, poslanci ale odmítli projednávací plán

Britští poslanci posunuli prováděcí zákon k brexitové dohodě do další fáze legislativního procesu. Návrh prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Britská média úvodní vítězství vlády očekávala. Poslanci ale později odmítli plán projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Vadí jim, že jim vláda na schvalování zákona vyhradila jen tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy