Jsme v tom společně. Ukrajinská vítězka Eurovize zpívala o válce, teď před ní prchá

ČTK Reuters Kultura ČTK, Reuters, Kultura
18. 3. 2022 16:01
Ukrajinská zpěvačka Džamala před šesti lety zvítězila v soutěži Eurovize s písní o deportacích krymských Tatarů, kterou za druhé světové války nařídil sovětský vládce Josif Stalin. Nyní krymskotatarská interpretka s dětmi opustila vlast kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Džamala vyhrála Eurovizi s písní 1944 o deportacích krymských Tatarů. | Video: Eurovision Song Contest

"Když cizinci přicházejí, přijdou do vašeho domu. Všechny vás zabijí a řeknou: 'Není to naše vina'," zpívala Džamala v chmurném hitu nazvaném 1944, se kterým překvapivě vyhrála jinak optimistickou soutěž Eurovize.

Poslední dny se osmatřicetiletá interpretka, vlastním jménem Susana Džamaladinovová, ukrývala v kyjevském bombovém krytu, než se jí s dvěma dětmi podařilo uprchnout do Turecka. Manžela nechala na Ukrajině, kde bojuje proti ruským okupantům.

"24. února mě vzbudil a řekl mi, že začala válka a že nás napadli Rusové. V tu chvíli jsem byla v šoku. Byla to noční můra," vzpomíná z Istanbulu Džamala.

Cesta do bezpečí nebyla snadná. Dětem zpívala, aby se nebály. "Byli jsme v autě a slyšela jsem takový zvuk, bzzz. Před sebou jsme uviděli raketu," popisuje zpěvačka, která v tu chvíli nevěděla, jestli šlápnout na plyn, nebo zabrzdit. "Byla jsem vyděšená a zmatená, ale museli jsme jet dál," dodává.

Teď vyzývá Evropany, aby Ukrajinu podpořili. "Není to jen ukrajinská válka, je to válka proti evropským hodnotám. Myslím, že jsme v tom všichni společně," říká.

Písní z roku 2016 chtěla uctít památku krymskotatarských obětí stalinské éry. I když v textu nebyla zmínka o ruské okupaci Krymu, část ukrajinské veřejnosti song chápala i jako protest proti ruské anexi ukrajinského poloostrova na jaře 2014. Moskva skladbu odsoudila jako politickou provokaci.

Deportace, které měly být podle sovětského diktátora Josifa Stalina trestem za údajnou kolaboraci s nacistickým Německem, postihly asi 220 tisíc krymských Tatarů a příslušníků několika dalších tamních menšin. Většina transportů mířila do Střední Asie a na Sibiř. Až v roce 1967 byla obvinění vůči občanům tatarské národnosti odvolána a na konci 80. let jim byl povolen návrat do vlasti.

Jamala svou píseň 1944 nedávno zazpívala v Berlíně znovu na akci pořádané Eurovizí, tentokrát však už jasně na podporu ukrajinské armádě. "Přemýšlela jsem, jestli je správné zpívat, zatímco je moje země pod palbou, ale víc nesvedu. Pokud mohu zazpívat a tím pomoct vybrat nějaké peníze na podporu Ukrajiny, je to lepší než nic," dodává.

Rusko se letošního ročníku soutěže, která vyvrcholí 14. května v italském Turíně, zúčastnit nesmí. K favoritům naopak bude patřit ukrajinský Kalush Orchestra. Jeho členové žijí na západě země a na finále se připravují samostatně - celá sestava se kvůli válce nemůže sejít.

Lídr kapely Oleh Psjuk vede dvacetičlennou skupinu dobrovolníků, která dodává léky a pomáhá občanům prchajícím z Ukrajiny. "Válka mě oddělila od mé přítelkyně. Je 300 kilometrů daleko, nemůžeme se setkat, protože to je nebezpečné. Sedí v bunkru, zatímco já jsem tady," popisuje Psjuk, jehož přítelkyně teď vyrábí Molotovovy koktejly. Další člen bandu nastoupil k rezervistům.

"Nezáleží na tom, za jakých okolností pojedeme na Eurovizi, hlavní je teď pomáhat Ukrajině. I kdyby válka nakrásně v dohledné době skončila, bude trvat spoustu času, než zemi znovu vybudujeme, je úplně zničená," popisuje Psjuk.

Finále Eurovize by rád využil k tomu, aby problematiku ruské války na Ukrajině přiblížil dalším Evropanům. "Pokud si myslíte, že vaší zemi se tohle stát nemůže, pletete se. My jsme si to taky mysleli. Proto to musíme co nejdřív zastavit," dodává Oleh Psjuk.

Ukrajinský Kalush Orchestra bude na Eurovizi soutěžit s písní Stefania. | Video: Eurovision Song Contest
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Teploty poprvé pokořily tropickou třicítku, na jihu Moravy bylo přes 31 stupňů

Česko dnes zažilo první tropický den letošního roku, kdy teploty vystoupají alespoň na 30 stupňů Celsia. Nejvíc naměřili v Kuchařovicích na jihu Moravy, kde bylo 31,1 stupně. Tropické počasí panovalo také v Plzni, Českých Budějovicích, Praze a v dalších městech a obcích. Teplotní rekordy padly zhruba na třetině stanic, které měří alespoň 30 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav na facebooku. Blížící se studená fronta ale vedra posledních dní ukončí a v nejbližší době se tropické teploty nečekají.

Loni meteorologové zaznamenali první tropický den o deset dní dní dříve, 10. května, předloni zase až 13. června a třeba v roce 2018 už 3. května.

Nejčastěji dnes padaly teplotní rekordy z 20. května roku 1979. Je to příklad Kuchařovic nebo Českých Budějovicích, kde bylo 30,8 stupně Celsia, zatímco maximum před 43 lety mělo hodnotu 29,2 stupně Celsia. V Havlíčkově Brodě sice teplota zůstala pod tropickou třicítkou, přesto tam překonali teplotní rekord z roku 1924. Meteorologové tam naměřili 29,4 stupně Celsia, o stupeň víc než před 98 lety.

V Plzeňském kraji bylo odpoledne nejtepleji v Plzni - Bolevci. Přístroje tam ukázaly 30,9 stupně Celsia, což je o jednu desetinu stupně víc, než byl dosavadní rekord stanice z roku 1979, řekl ČTK Pavel Kopeček z plzeňské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Na dalších stanicích západních Čech se teploty přes hranici 30 stupňů nedostaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy