Tomáš Klus: Jsem v životní fázi, kdy mě uspokojuje jen globální štěstí

Hana Slívová Hana Slívová
28. 4. 2017 0:49
Po téměř deseti letech na české hudební scéně vydal písničkář Tomáš Klus (30) živé dvojalbum Živ Je. Zaznamenal na něm koncertování se svou doprovodnou Cílovou skupinou. “Deska nás zastihla v nejlepší formě,” myslí si. Dobré období zažívá i v osobním životě. Se ženou čeká třetího potomka, je šťastný a otevřený novým výzvám. Díky jedné takové se dostal mezi kluky z výchovného ústavu, kterým teď chce zkusit sehnat vybavení potřebné k nahrávání vlastních písniček.
Tomáš Klus
Tomáš Klus | Foto: Supraphon

Na novém albu Živ Je publiku místo "děkujeme vám" říkáte "děkujeme vás". Proč?

Tomáš Klus
(ukazuje na kytaristu Jiřího Kučerovského): To říká on.
Jiří Kučerovský: Ukradl jsem to kamarádovi a zcela přirozeně jsem to začal používat i na našich koncertech. Já moc věcí k říkání nemám, tak jsem za to rád.

První deska vám, Tomáši, vyšla před devíti lety, rád také koncertujete. Proč jste živé album natočil teprve teď?

Tomáš Klus: My ho nechtěli vydat nikdy, naše koncerty jsou totiž postavené na prožitku a improvizaci a to je nepřenosné. Na Živ Je jsme tedy ani žádnou improvizaci nezařadili, bez kontextu zní prostě divně. Důvodem vzniku živáku byla hlavně moje touha vzdát hold lidem, kteří se mnou hrají. Myslím, že deska nás zastihla v nejlepší formě.

Na nahrávce je velmi dobře slyšet, jak s vámi téměř všechny písničky zpívají fanoušci. Jak se vám s mocí, kterou nad nimi máte, daří vyrovnávat? Není to někdy až nebezpečně opojný pocit?

Je, a proto jsem se před dvěma lety rozhodl, že si dám od veřejného vystupování pauzu. Zjistil jsem totiž, že to se mnou mává.

Jak?

Nedělo se nic natolik zásadního, abych si musel dát pauzu, ale protože jsem přecitlivělý, udělal jsem to. Onu energii cítím a baví mě s ní v rámci koncertů pracovat, ale nepotřebuju, aby lidi dělali na můj pokyn dřepy nebo mávali. Spíš mám tendenci podněcovat je, aby se uvolnili a ten pocit si odnesli do života. Navíc jsem sám potřeboval nějakou energii načerpat, aby bylo zase z čeho dávat. 

Hledal jsem místo, kde bych se cítil normálně. Tomáše Kluse odvezla sanitka do Bohnic.
0:50
Hledal jsem místo, kde bych se cítil normálně. Tomáše Kluse odvezla sanitka do Bohnic. | Video: Mezi Ploty

Přestávka vám tedy pomohla?

Ano. Nemusel jsem například dělat rozhovory. Já je miluju, mám rád interakci, ale už toho bylo moc. Neustále se ode mě čekalo, že budu něco říkat, ale já už neměl co. Dopředu jsem tedy oznámil, že nebudu nic dělat, aby po mně nikdo žádný rozhovor nechtěl. Získal jsem tak víc času na samotnou muziku a do zkušebny chodil častěji, než chodím teď. Zdokonaloval jsem se ve hře na kytaru i ve zpívání a měl jsem konečně čas věnovat se sobě a rodině.

V jednom rozhovoru z roku 2009 jste řekl, že jste si nově uspořádal žebříček hodnot a na jeho vrcholu stojí pokora. Jak žebříček vypadá dnes?

Mám rodinu, abstraktní hodnoty, jako je pokora a spása všeho živého, tedy vystřídala právě rodina. Jsem šťastný a nacházím se v životní fázi, kdy mě uspokojuje jen globální štěstí. Vážně. Činí mě šťastným vidět šťastné i ostatní lidi.

To neříkáte poprvé. Ale pořád to zní poněkud ezotericky.

Často se sám sebe ptám, čím to je, že když přijde na ryze pozitivní vlastnosti, jako je láska nebo štěstí, jsou lidé tak přísní. Vždyť jde o emoce, které bychom v sobě měli pěstovat přirozeně! Já chci žít v lásce a chci štěstí. A perfektní je, že štěstí je jen věc rozhodnutí. Sám se můžu rozhodnout, jestli budu naštvaný, nebo nebudu.

Se ženou očekáváte narození třetího potomka a stavíte dům. Berete kvůli tomu hudební zakázky, které byste jinak nevzal? 

Děti potřebují dům a dům potřebuje práci. Nemáme sice víc koncertů, ale pracujeme víc v tom smyslu, že… Do rozhovoru vstupuje Jiří Kučerovský. Vypráví, že v diáři má zapsané jen společné koncerty, ale když se baví s kapelním manažerem, zjišťuje, že Tomáš má ještě spoustu dalších aktivit.

Tomáš Klus: Včera jsem byl například na návštěvě v jednom pasťáku. Zkouším být teď otevřený všem výzvám, takže když mě pozvali - jen tak, na pokec -, jel jsem. Cestou jsem přemýšlel, koho tam asi potkám. Kluky-odpadlíky, ze kterých půjde strach? Omyl. Přivítala mě parta naprosto skvělých kluků, kteří prostě měli jen pech na místo narození. Chtěli, ať jim položím pět otázek. Zeptal jsem se tedy na jejich přání a tužby. Jeden kluk odpověděl, že by se rád brzy dostal domů a pomohl rodičům zbavit se jejich závislostí. Jenže si nebyl jistý, jestli o to stojí.

Cestou domů mi běželo hlavou, jak super by bylo, kdyby společnost místo záplatování následků problémů konečně začala řešit jejich příčiny.

Myslela jsem, že pointa byla, že jste cestou domů dostal nějakou úžasnou pracovní nabídku.

Ti kluci mě uvítali vlastní rapovou písničkou. Pointa tedy je, že s manažerem zkusíme sehnat sponzora, abychom jim mohli pořídit počítače a hudební programy a zařídit jim tak základní nahrávací studio. Sám moc dobře vím, že ze splínu je nejlepší vypsat se a vyhrát. Jestli peníze seženeme, budu osobně jezdit po ústavech a kluky s technikou naučím pracovat.

Písničkář Tomáš Klus se s Jolanou Voldánovou u Kafe baví o tom, proč si dal roční pauzu od koncertování a jak se za poslední dobu změnil.
15:18
Písničkář Tomáš Klus se s Jolanou Voldánovou u Kafe baví o tom, proč si dal roční pauzu od koncertování a jak se za poslední dobu změnil. | Video: Jolana Voldánová

V té době ale budete mít tří děti a nebudete vědět, kde vám hlava stojí.

Děti už jezdí se mnou! Dcera Josefína (čtyřletá, pozn. red.) si na kousek přednášky sedla vedle mě a chlapcům vyprávěla o své oblíbené animované pohádce. Konečně jsme se doma dostali z fáze snění do fáze praktikování a pořídili si velké rodinné auto. Kromě dětí totiž máme ještě dva psy.

Vraťme se ještě k vaší nové desce. Píseň Žabí král na ní uvádíte slovy: Zeman je směšný a Babiš nebezpečný. Pořád máte touhu vyjadřovat se k politickému dění?

Žabího krále jsem napsal po zvolení Miloše Zemana prezidentem, protože si myslím, že to, jak Zeman s Andrejem Babišem rozdělují společnost, není správné. Hrozně rád bych se někdy setkal s voličem Miloše Zemana a poslechl si, proč se pro něj rozhodl. Mě to vážně zajímá! Stojím o otevřenou diskusi mimo mou sociální bublinu. Ale bohužel jsem ještě žádného takového člověka nepotkal.

Štěstí, láska, spravedlnost… Máte vy vůbec nějakou pozemsky špatnou vlastnost?

Hodně pochybuju, což člověka jen zdržuje a snižuje sebedůvěru. Kdysi jsem si říkal "pochybuji, tedy jsem", ale už si to nemyslím: pokora a sebevědomí nejsou dvě strany téže mince. A taky si koušu nehty.

 

Právě se děje

Další zprávy