Praha - Šestašedesátiletá písničkářka je vnímaná jako ženský protějšek Boba Dylana jako on vychází z tradic americké folku, ale autorsky ho obohacuje a zároveň coby politická aktivistka, bojovnice za lidská práva a ekologistka.
Angažovala se proti válce ve Vietnamu i Iráku, s písní Joe Hill vystoupila na legendárním festivalu Woodstock a stala se tak jednou z ikon hippie scény. Do povědomí posluchačů znovu vstoupila o víc než tři desetiletí později když její verze písně Blowin´ in the Wind zazněla ve filmu Forrest Gump.
Debutem Joan Baez se stalo eponymní album z roku 1960, na kterém sama s kytarou zpívá tradiční balady. Úspěšné byla i volná pokračování: Joan Baez, Vol. 2, Joan Baez in Concert 1 a 2.
Po setkání s hudbou Boba Dylana svoji kytaru doplnila o další nástroje a našla zvuk, kterému věřila i v následujících letech album Any Day Now (1968) je Dylanovi věnované a skládá se z coververzí jeho písní.
Pod vlivem pětiletého manželství s válečným aktivistou Davidem Harrisem je další etapa tvorby Joan Baez víc spojena s country music (David´s Album). Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se zase víc přiklonila k popu nejlepším důkazem toho je nahrávka Dimands & Rust z půli sedmdesátých let, vůbec nejúspěšnější písničkářčin počin.
Během osmdesátých a devadesátých let Baez sebe samu hudebně nepřekonala a více se soustředí na sociální aktivismus. Pojí ji přátelství s Václavem Havlem, se kterým se na koncertě v Československu v roce 1988 stejně jako dalšími chartisty navzdory komunistům setkala. Havlovi zpívala i loni na konferenci Forum 2000.
Čtěte více: Joan Baez pro Václava Havla
Na koncert ve velkém sále Lucerny tentokrát přijíždí v rámci turné k k předloňskému živému albu Bowery Songs. Je prý spokojená babička, ale politice se věnuje stejně vášnivě. Nedávno se připojila k ženě, která kempovala před Bílým domem, protože chtěla, aby jí Bush vysvětlil, proč zabili jejího syna v Iráku.
