Jeden z nejznámějších berlínských tanečních klubů Berghain, za nímž jezdí lidé z celého světa a který symbolizuje tamní subkulturu, tento týden rozdělil místní politiky.

Politička Sibylle Schmidtová, zvolená za protestní Alternativu pro Německo do městské rady druhého berlínského obvodu Friedrichshain-Kreuzberg, předložila návrh, aby byla Berghainu odebrána licence umožňující provoz klubu.

Schmidtová by si u podobných podniků v budoucnu přála omezit otevírací hodiny od 22 hodin večer do šesti hodin ráno, zakázat konzumaci drog, zlepšit osvětlení, což by ve ztemnělých koutech zamezilo sexuálním stykům, a obecně nastavit pravidla tak, aby kluby povzbuzovaly "přirozený biorytmus" návštěvníků, navrhla politička.

"Chci pod kontrolu dostat mnohovrstevnatý problém s drogami, který v naší čtvrti máme," vysvětlila Schmidtová pro německou Deutsche Welle, proč si vybrala právě Berghain, vyhlášený častou konzumací drog - podle ní především amfetaminů.

Berghain je proslulý též večírky techno hudby, trvajícími třeba od sobotního večera do pondělního dopoledne. "To přece nemůže být zdravé, strávit několik dnů v hluku decibelů jako na letišti," stěžuje si politička, podle níž v otevíracích hodinách Berghainu bývají vzhůru "akorát tak pekaři".

Ve svém návrhu se Schmidtová odvolala na nedaleké nemocnice. Ty prý přijímají mladé muže a ženy, kteří nezvládli konzumaci drog v klubu, případně se nakazili virem HIV, tvrdí politička.

Připomněla také tragickou událost z loňského roku, kdy se v Berghainu třicetiletá americká turistka předávkovala extází a zemřela.

Poté, co návrh vzbudil rozruch na sociálních sítích, se berlínská větev Alternativy pro Německo od Schmidtové distancovala. Konstatovala, že politička není členkou hnutí a neprezentuje jeho názory.

Ve čtvrtek odpoledne, kdy už o kauze Berghain začala referovat i zahraniční média, Alternativa pro Německo návrh Schmidtové předložený na městskou radu zcela stáhla.

"Alternativa pro Německo není prohibiční stranou," sdělil agentuře DPA mluvčí strany Ronald Gläser.

Schmidtová později upřesnila, že o stažení návrhu s ní ostatní členové hnutí nediskutovali a že se tak stalo bez jejího vědomí.

Komunální politička sice v městské radě oficiálně zasedá jako nezávislá, je však členkou Alternativy pro Německo v obvodu Friedrichshain-Kreuzberg, kde se Berghain nachází. Stejně tak se Schmidtová na kandidátce Alternativy pro Německo snažila uspět v loňských tamních parlamentních volbách.

Němci na sociálních sítích kritizovali návrh Schmidtové i konkrétní části jejího návrhu. V něm politička například vyhazovače z Berghainu označuje za nevzhledné hlupáky.

Berlínský klub je známý tím, že pro něj pracuje vyhazovač Sven Marquardt, jenž si dobře vybírá, které návštěvníky vpustit dovnitř. Ani ten, kdo vystojí několikahodinovou frontu, nemá zaručeno, že se do klubu dostane.

Na internetu koluje několik článků s údajně zaručenými radami, jak se dostat přes dveřníky Berghainu - lidé prý nesmí být opilí ani zdrogovaní, hovořit anglicky nebo mít výstřední oblečení. Vznikl i speciální web simulující setkání s berghainským vyhazovačem.

Politička Schmidtová dále požadovala, aby byly kluby typu Berghainu v budoucnu dostatečně osvětleny a aby jejich zaměstnanci bránili sexuálnímu styku návštěvníků. Zjevně šlo o narážku na potemnělé místnosti Berghainu, kde údajně dochází ke zpravidla anonymnímu sexu.

"Nechápu to. Berlínská AfD chce rozsvítit v darkroomech," podivovala se na Twitteru uživatelka Sophie Labitzkeová v narážce na označení pro tento typ místností.

Návrh Sibylle Schmidtové kritizovali i politici z jiných stran. "Což se AfD zachtělo sexu a drog v Berghainu a nikdo je nepustil dovnitř? Alespoň tak ten návrh působí," napsal německý sociální demokrat Sven Kohlmeier.

Deník Berliner Morgenpost zase upozornil, že Schmidtová v 80. a 90. letech v Berlíně sama provozovala hudební kluby. Teoreticky by tak mohla mít motivaci, proč Berghain omezit.

Berghain, sídlící v budově bývalé berlínské teplárny na pomezí čtvrtí Kreuzberg a Friedrichshain, funguje čtrnáctým rokem. Vznikl z takzvaných snax party určených převážně homosexuálům - dodnes je takto zaměřená jedna část klubu.

V Berghainu se nejčastěji konají večírky taneční hudby, povoleny jsou užívání drog, konzumace alkoholu i sexuální styky, pouze fotografování je přísně zakázáno.

V klubu ovšem vystupovali slavní dýdžejové, operní i baletní soubory, konaly se tu filmové projekce či výstavy fotografií a obecně má Berghain pověst jednoho z center berlínské alternativní kultury. Tak o něm psaly i americký deník New York Times nebo časopis Rolling Stone.

"Pro některé Berlíňany je Berghain stěžejní součástí jejich týdenního režimu," konstatoval před čtyřmi lety časopis New Yorker, podle nějž Berghain ztělesňuje městskou klubovou scénu v době po pádu Berlínské zdi.