Praha - V době, kdy Radiohead natáčeli OK Computer, měli na kontě jeden globální megahit (Creep) a dvě slušná alba, co se komerčního úspěchu i přijetí kritiky týče.
Od vydavateslví EMI dostali zcela volnou ruku. Nikdo neočekával, že by mohli překonat komerční úspěch desky The Bends. Když kapela po skoro roce natáčení přinesla pásky do vydavatelství, manažeři raději ještě snížili odhady prodeje na čtvrtinu. Jak se později ukázalo, počítali zbytečně.
Skupina natočila komplikovanou, po zvukové i formální stránce experimentální nahrávku plnou drásavých zvukových ploch, intimních textů a melodií prožraných defétistickou melancholií. Jen za nákup všemožných studiových mašinek utratila kapela 140 tisíc dolarů, první session nahrávali v opuštěném domě v lesích.
"Chodili jsme na záchod prostě za roh, nic lepšího tam nebylo," vzpomíná kytarista Johny Greenwood. V odloučení od světa nahrála kapela několik hodin hudby; na album se z nich dostala čtveřice skladeb, mimo jiné No Surprises a Electioneering.
Než se Radiohead znovu vrátili do studia, udělali si pauzu na několik vystoupení v rámci letních festivalů a štací. Kdo například dorazil v létě 1996 na některý z koncertů amerického turné Alanis Morissette, mohl coby na předskokany narazit na Radiohead. Ti si na fanoušcích ozkoušeli například pozdější hit Paranoid Android, tehdy ve čtrnáctiminutové verzi s dlouhými klávesovými sóly.
Druhou část nahrávání pak kapela i s producentem Nigelem Godrichem pro změnu trávila v opulentním venkovském domě herečky Jane Seymourové. "Nebylo to klasické studio a také to nebylo klasické nahrávání, nebyli tam ani žádní profi studioví technici," vzpomíná Greenwood na nahrávání. Kapela putovala po domě a podle atmosféry místností si vybírala, jakou skladbu tam zrovna chtěli natáčet. "Neměli jsme žádný deadline, nikdo na nás netlačil, měli jsme naprostou svobodu."
Ačkoliv Radiohead nikdy zcela nesouhlasili, že jde o konceptuální album, řazení skladeb a jejich pointování v jedinečném obalu konceptuální desku minimálně připomíná. Výběr skladeb na album zabral dva týdny.
Přestože vydavatelství zareagovalo na nezvyklý materiál velkodušně, stejně kapelu tlačilo, aby vybrala alespoň jednu skladbu jako pilotní singl. Skupina se nakonec rozhodla pro skoro sedmimutovou rockovou hysterii Paranoid Android. Přestože rádia skladbu ignorovala, hned první týden se umístila na třetím místě hitparády.
Úspěchu desky znovu napomohl entuziasmus vydavatele, který aspoň jednou vyvrátil obrázek o umění nepřejících monstrech. Naopak, v případě OK Computer vsadilo EMI všechno na jednu kartu a zaplatilo poměrně nákladnou kampaň včetně billboardů, poutačů v metru a celostránkových inzerátů.
Ale nakonec to ale byly hlavně orgasmicky nadšené recenze, co rozšířilo slávu OK Computer. Ještě do konce roku se dostala do pozice přelomového díla, což později doložila řada anket. OK Computer patří první místo v anketě magazínu Q o nejlepší desku všech dob průzkum roku 1998 znovu potrvdilo loňké hlasování.
Prvního místa mezi stovkou nejlepších alb dob dosáhla deska před dvěma lety v lidovém hlasování organizovaném britskou televizí Channel 4.
Před dvěma lety OK Computer figurovalo na prvním místě nejdůležitějších desek i podle redaktorů amerického odborného magazínu Spin.
Radiohead si po úspěchu OK Computer vyžádali pár let pauzu, aby se v roce 2000 vrátili s ještě experimentálnější, i když ne tak zásadní deskou Kid A. Na ní se navzdory vývoji, který sami určili, odpoutávají od kytar a noří se ještě hlouběji do experimentálně zvrásněných zvukových textur a plačtivých melodií.
