Ivan Král: V Česku je hodně talentů, ale bez anglických textů budou mít vždy omezené publikum

Daniel Maršalík
14. 6. 2016 9:20
V sobotu 26. června se před české publikum vrátí Ivan Král. Zahraje na pražském Výstavišti na festivalu Metronome. Jako hosta si pozval legendu českého divadla Jiřího Suchého. „Moji rodiče byli velkými fanoušky pana Suchého, takže lze říct, že jsem na jeho hudbě vyrostl. Přál bych si, aby táta a máma byli naživu a viděli nás spolu na jevišti. Nějak tuším, že v Praze budu cítit jejich přítomnost,“ tvrdí v e-mailovém rozhovoru český hudebník dlouhodobě žijící ve Spojených státech amerických.
Ivan Král
Ivan Král | Foto: ČTK

Žijete v USA, ale pravidelně se vracíte do Prahy. Čím je pro vás Česká republika?

V Česku se cítím doma. V Americe mi chybí český humor, jídlo a lidi. To jinde neseženete.

Sledujete, co se u nás děje?

Snažím se držet krok, proto sleduji a čtu české zpravodajství. Americké zprávy pro Američany se často liší od českého pohledu, a někdy dokonce v českých médiích objevím zprávu o Americe dříve, než je zveřejněna ve Spojených státech.

Vaše nejslavnější období patří k hraní s Patti Smith. Kdy jste se naposledy viděli a o čem jste hovořili?

Ano, v období 1975 až 1979 jsem se cítil nezastavitelný. Každý v kapele byl v pohodě, protože jsme hráli s Patti. Jedno z posledních setkání proběhlo v Ann Arbor v Michiganu a pak jsem ji viděl ještě v New Yorku na její narozeniny, kde mě požádala, abych šel na pódium a přidal se k ní. Chvěl jsem se, když jsem slyšel naše písně…

Také jste hrál s Iggy Popem. Za pár dní se potkáte na festivalu Metronome. Těšíte se na něj?

Samozřejmě. Iggy je báječný. Lidé si nyní uvědomují jeho vliv nejen na hudbu, ale vůbec na image rockové hudby jakožto druhu rebelie. Jeho energie je originální. Cítil jsem ji vždy, když jsem s ním hrál.

Jeho poslední deska Post Pop Depression má velmi pozitivní kritiky. Slyšel jste ji?

Miluju ji. Iggy má výbornou kapelu a konečně se mu dostává uznání, jaké si zaslouží. Zdá se nezastavitelný se všemi aktivitami, kterým se nyní věnuje – dokument s Jimem Jarmuschem, kniha, koncertní turné. Zdá se, že to jeho letité „poskakování“ bylo jako cvičení. Možná ho to udržovalo zdravým.

Na festival Metronome jste si pozval jako hosta Jiřího Suchého. Proč zrovna jeho?

Proč ne? Spolupracovali jsme v devadesátých letech. Byl jsem rocker, takže tehdy to byla zvláštní spolupráce. Byla to ale čirá chemie. Stihli jsme nahrát jen dvě písně – na mou desku skladbu Mám tvůj stín a na jeho Narodil se Kristus pán. K oběma písničkám jsme natočili videoklip.

Moji rodiče byli velkými fanoušky pana Suchého, takže lze říct, že jsem na jeho hudbě vyrostl. Přál bych si, aby táta a máma byli naživu a viděli nás spolu na jevišti. Nějak tuším, že v Praze budu cítit jejich přítomnost.

Jiří Suchý a Ivan Král | Video: YouTube

Jak jste řekl, nahráli jste společně dvě písničky, ale jedna je vánoční. Zazní tato vánoční skladba na letním festivalu?

Pro Jiřího bych udělal cokoliv. Myslím, že je to dobrý nápad. Poslouchám ji téměř každé Vánoce.

V Česku jste pro mladší publikum známější jako producent. Jak si vybíráte umělce, jejichž desky budete produkovat?

Práce producenta je jiná než práce muzikanta nebo skladatele. Je to jako být psychiatr s dobrýma ušima. Často úspěch alba závisí na atmosféře nevědomě vytvořené producentem. Správné vedení producenta může ušetřit mnoho peněz nahrávací společnosti a zachránit zdravý rozum všech zúčastněných. Nejdřív musím poznat každého hráče, pak z něj dostat to nejlepší. Skvělé výsledky za to stojí. Vytvářet hit je naprostý požitek.

Asi nejznámější deskou, kterou jste produkoval, jsou Černý kočky mokrý žáby od kapely Lucie. Jsou to silné melodie i pro zahraniční trh?

Ano, dobrá melodie nezná hranice. V Česku je mnoho talentů, ale bez anglických textů budou mít vždy omezené publikum. Posluchač chce ideálně cítit emocionální spojení se slovy zpěváka. Jak se to ale může stát v cizím jazyce? Melodie jsou nejdůležitější, ale zážitek z písničky je intenzivnější, když se posluchač osobně ztotožní s textem.

Mám pocit, že ve vaší skladbě Nothing Last Forever slyším kousky písničky Sen. Je to pravda?

Ano, „vybrakoval“ jsem některé z mých starších písní. Mam kousky a části skladeb všude kolem.

Poslední desku Always jste nahrál před dvěma lety, uvažujete o další?

Jasně. V poslední době jsem hrál jazz spolu s technem, soulem a dubstepem. Nejsem si tedy jistý, zda mé další album bude rockové, nebo plné balad, nebo jaké vlastně bude. Doufám, že fanoušci mi pomohou a povedou mě.

Jste rocker. Nemáte pocit, že rocková hudba je v krizi? Je někdo ze současného rocku, kdo vám přijde opravdu skvělý?

Rocková hudba není v krizi, ale možná je zastíněna dalšími žánry. Nedávno jsem viděl AC/DC a mohu vás ujistit, že rock je stále velmi živý. Také jsem viděl tři dámy, které mě nadchly – Bonne Raitt, Cindy Lauper a Lucindu Williams.

Dnes je moderní mísit rock s dalšími žánry. Dělám to také. Moje poslední album Always chvílemi zní jako Rolling Stones, ale můžete na něm slyšet i balady, blues a R&B. Je multižánrové jako všechno dnes. Nová partnerství přinášejí více možností, které v konečném důsledku prospívají spotřebiteli. Je tu něco pro každého.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Česko se ohradilo proti rozšiřování těžby v polském dolu Turów

České ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Ministerstvo to oznámilo v tiskové zprávě. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny bránící odtékání podzemních vod.

"Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností, a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turowě pokračovat," oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Chorvatsku jsou i čtvrt století po válce desítky tisíc nevybuchlých min

V Chorvatsku jsou 24 let po skončení válečného konfliktu stále místa o celkové ploše 355 čtverečních kilometrů, kde hrozí miny. V těchto oblastech se nachází více než 30 tisíc min a také velké množství další nevybuchlé munice. Podle agentury HINA to řekl ministr životního prostředí Tomislav Ćorić.

Ministr tato čísla uvedl v souvislosti s podpisem dohody, která dokládá, jak značné finanční prostředky je potřeba vynaložit na likvidaci takového nebezpečného pozůstatku války. Na základě uvedeného dokumentu by měla být vynaložena v přepočtu téměř miliarda korun na projekt odminování a ochranu lesů jen v regionu Licko-senjské a Zadarské župy.

Projekt se týká odminování 1676 hektarů lesů a půdy v prostoru Přírodního parku Velebit a Národního parku Paklenica. Jeho realizace by měla být završena do června 2023.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Chrascina má bronz z MS vrchařů, Havlíčková byla druhou juniorkou

Dvě medaile přinesl české výpravě dnešní program mistrovství světa v běhu do vrchu. Marek Chrascina získal na krátké trati bronz mezi muži, hned za ním skončil Jan Janů. Barbora Havlíčková se v Argentině stala juniorskou vicemistryní světa. V sobotu budou o úspěch bojovat závodníci a závodnice v horském maratonu.

Devatenáctiletá běžkyně na lyžích Havlíčková ve svém doplňkovém sportu na šampionátu v Argentině nestačila jen na Angelu Matteviovou z Itálie a přidala další cenný kov k evropskému juniorskému zlatu z červencového šampionátu v Zermattu.

Havlíčková běžela závod jen z lyžařské přípravy, přesto uspěla na zhruba sedm a půl kilometru dlouhé trati. "Musím říct, že jsem to absolutně nečekala. Když jsme přiletěli do Argentiny, vůbec jsem se tady nedokázala srovnat s časovým posunem, fakt se mi běhalo hrozně mizerně. Taťka mě pořád uklidňoval, že je lepší, když se mi běhá před závodem mizerně a pak při něm dobře, než naopak. A měl pravdu," pochvalovala si v tisové zprávě.

Juniorská trať byla těsně před závodem upravena. Zmizel z ní jeden nebezpečný přeběh přes řeku, přesto byla velmi náročná. "V den závodu celý den pršelo, hrozně se zvedla hladina vody, takže se běželo na bahně. Do kopce to klouzalo, ještě horší pak byl seběh. Místy to bylo hodně prudké, takže člověk neběžel, ale regulérně jel. Během závodu jsme s holkama musely přeběhnout řeku, z které se během deště stal veletok," popisovala Havlíčková.

S italskou rivalkou si prohodily pořadí z kontinentálního mistrovství, kde rovněž obsadily první a druhé místo. Ve Švýcarsku vyhrála s náskokem 51 sekund česká reprezentantka, tentokrát byla o 44 sekund rychlejší Matteviová. Na stříbrné pozici byla ale Havlíčková bezpečně.

Úspěch mladých českých závodnic podtrhla čtvrtým místem Alena Matějáková, kterou dělilo jen pět sekund od bronzové Francouzky Jade Rodriguezové. Další dvě Češky Anežka Ševčíková a Gabriela Veigertová skončily na začátku třetí desítky. Mezi juniory byl Benjamin Vrbovský patnáctý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy