"Setkání a proplétání s různými styly a tradicemi odlišných etnik je formou a reflexí mého dnešního hudebního i osobního vyjádření," říká Bittová.
Tábor českých Židů, do Osvětimi převezených z Terezína, nacisté vyhladili ve dvou vlnách, ta druhá se uskutečnila mezi 10. až 12. červencem 1944.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD na úvod koncertu vyhlásí novou státní příspěvkovou organizaci nazvanou Památník ticha, avizují pořadatelé. Zřizovací listinu podepsal ministr na konci května.
Organizace převezme aktivity obecně prospěšné společnosti, která pod stejným jménem v objektu bývalého pražského nádraží Bubny upozorňovala na židovské transporty. V příštích letech by pak měla být rekonstruována výpravní budova nádraží Praha-Bubny. Má sloužit jako památník holokaustu.
"Když jsme založili neziskovou společnost pro revitalizaci nádraží Bubny, plánovali jsme, že nádraží v jeho novém kulturním významu otevřeme pro veřejnost k 75. výročí prvního pražského transportu v roce 2016. Nyní jsme o pět let dále," říká Pavel Štingl z Památníku ticha. Ten pořádá vzpomínkové i vzdělávací akce, nad investicí do jeho přestavby ale stále probíhají diskuse se státem. "Nezbývá než věřit, že nová státní instituce bude v administrování státních financí pro již vyvinutý projektový záměr úspěšnější," dodává Štingl.
Tradiční pietní akce připomněla letos v březnu první etapu vyhlazení terezínského rodinného tábora. V noci z 8. na 9. března 1944 přišlo o život téměř 4000 žen, mužů i dětí, což z události činí největší hromadnou vraždu v československých dějinách.
Mezi 10. a 12. červencem 1944 zahynulo zbylých 3500 vězňů. Do tábora v Osvětimi - Březince s označením BIIb bylo mezi zářím 1943 a květnem 1944 převezeno 17 500 českých Židů z Terezína.
Na podzim chce Památník ticha připomenout 80 let od zahájení židovských deportací a založení ghetta Terezín. Ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze chystá například výstavu fotografií Pavla Diase nazvanou Torzo, vzpomínky pro budoucnost, která bude k vidění v bubenské nádražní hale a v Domě U Černé Matky Boží. Dias zemřel letos v dubnu ve věku 82 let.
Rodinný tábor, který vznikl pro Židy z terezínského ghetta, byl vybudován v září 1943. Nacisté ho využívali k propagandě, chtěli zachovat fikci, že lidi v táboře čeká běžný život.
Židé nosili civilní oblečení, mohli psát dopisy a dostávat balíky. Podle vzpomínek spisovatele a překladatele Pavla Stránského měla tato sekce tábora posloužit jako alibi, když se objevily zprávy o organizovaných masových vraždách v Osvětimi.
Lidé z každého transportu měli v táboře zůstat šest měsíců a pak zemřít v plynových komorách. Zplynované měli nahradit další vězni, aby případná komise Mezinárodního červeného kříže zjistila, že jsou vězni v "dobrém" stavu.