Hotel Hvězdář jako z 60. let. Česká televize na silvestra důstojně uctila Neckáře

Jan Cina, Václav Neckář a Berenika Kohoutová v Hotelu Hvězdář.
Taneční scéna z Hotelu Hvězdář.
Jaromír Nohavica v Hotelu Hvězdář.
Václav Neckář hraje majitele krachujícího hotelu, čekajícího na stále nepřicházející hosty astronomického kongresu.
Foto: Zuzana Páchová
Josef Vlček Josef Vlček
31. 12. 2018 21:00
V říjnu oslavil zpěvák Václav Neckář pětasedmdesátku a je dobře, že ji teď Česká televize dodatečně připomněla hodinovým programem Hotel Hvězdář. Nazvala ho podle Neckářovy možná nejlepší herecké role adventisty Pavla Hvězdáře z filmu Skřivánci na niti.

Film byl odvážně zařazen do programu silvestrovského večera, i když nejde o zrovna lidovou zábavu. Jako důstojná a laskavá pocta jedné z nejvýznamnějších osobností české pop music a hledání jejích kořenů však Hotel Hvězdář obstojí.

Jiří Korn v klipu z Hotelu Hvězdář coby šílený vědec.
Jiří Korn v klipu z Hotelu Hvězdář coby šílený vědec. | Foto: Zuzana Páchová

Jakuba Wehrenberga zná veřejnost coby herce, který se proslavil rolí Kvida ve filmu Báječná léta pod psa, dále jako příležitostného moderátora a také režiséra některých dílů seriálu Ulice. Méně je známo, že též spolu s Daliborem Gondíkem a Alešem Hámou hraje na klavír ve skupině Hamleti. A protože jde o retro kapelu, zdá se, že Wehrenberg má odpovídající puvoár režírovat recitál nebo muzikál, složený ze starších písní Václava Neckáře v nových provedeních.

Formát Hotelu Hvězdář rovněž vychází z modelu retra, postmoderně přizpůsobeného dnešní době. Autoři se viditelně inspirovali televizními písňovými recitály 60. let minulého století, jejichž prvky smísili s postupy soudobých hudebních klipů.

Hlavní protagonisté spojovacího děje Berenika Kohoutová jako recepční a Jan Cina v roli pikolíka představují do současnosti transponovanou variantu nevinně bezstarostné mladičké dvojice typu Iva Janžurová a Jiří Hrzán z Písně pro Rudolfa III., nebo přímo Neckáře a Vondráčkovou ze Šíleně smutné princezny.

Ve spojení s civilním vystupováním samotného Neckáře v roli stařičkého majitele krachujícího hotelu, čekajícího na stále nepřicházející hosty astronomického kongresu, a s přehráváním některých zpěváků působí ústřední dvojice stejně mile neherecky, jako nám neherecky připadají výkony i těch nejlepších "ze zlatých šedesátých".

Písně natočené v hotelovém prostředí, ve stylu dávných snímků Jána Roháče, střídají autoři Hotelu Hvězdář s moderními klipy. Ne vždy to stoprocentně vychází, občas jsou švy příliš viditelné. Ale to už koneckonců platilo koncem 60. let právě v mnoha místech Písně pro Rudolfa III.

Důležité jsou písně - a některé z Hotelu Hvězdář stojí za větší pozornost, než jakou může nabídnout silvestrovský večer.

Dvě coververze lze označit za pozoruhodné. Vokální kvarteto 4-tet v čele s Jiřím Kornem se blýskne košatým aranžmá Znala panna pána se spoustou efektních vychytávek a rapovou vložkou, což se navíc dobře hodí do koncepce postmoderní filmové kreace. A Ondřej Ruml překvapí, když promění kdysi bezcennou žvýkačkovou odrhovačku Mademoiselle Giselle ve svižný jazzový kousek. Názorně v něm potvrzuje základní popovou tezi 21. století, že často nezáleží na písni, ale na tom, jak k ní umělec přistoupí.

Obavy, že známí řvouni Lucie Bílá a Václav Noid Bárta brutálně zatočí s Neckářovými něžnými melodiemi, se ukázaly jako liché. Chci tě líbat zvláště v závěru láká k forsírovanému projevu, ale Bílá statečně odolává a písni dává eleganci i skrytou vášeň zralé ženy. V této podobě by klidně mohla být ozdobou jejího vlastního repertoáru.

Bártův lehce chraptivý hlas se zase dobře uplatňuje v bohužel až příliš zkráceném Kdo vchází do tvých snů, má lásko, byť jinde je spíše nudný.

Naprosto bez potíží se s Neckářovou Lékořicí vyrovnává Jiří Korn v klipu coby šílený vědec. Zpěvák, který v květnu oslaví sedmdesátku, nasazuje chraptivější témbr a písni propůjčuje svérázný ztřeštěný styl.

Jaromír Nohavica se chopí jemně laděné melodie Podej mi ruku a projdem Václavák s pochopením, čímž donovanovsky křehkou píseň mezi ostatními hity patřičně vypíchne. Po několika interpretacích skladeb Michala Horáčka se tady znovu potvrzuje, že také v repertoáru, který není z jeho pera, se Nohavica dokáže pohybovat jako ve svém.

Václav Noid Bárta a Debbi v Hotelu Hvězdář.
Václav Noid Bárta a Debbi v Hotelu Hvězdář. | Foto: Zuzana Páchová

Pro dva zpěváky může být účast ve snímku Hotel Hvězdář klíčovým okamžikem kariéry. Debbi a Thoma Artwaye známe jako zaryté interprety anglických textů a jejich "neckářoviny" představují první pokus zpívat česky. Artway se s pelíškovskou písní Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě vyrovnává víc než se ctí. Vyzní, jako by si ji napsal sám.

Debbi dostala těžší úkol, protože svým způsobem supluje Helenu Vondráčkovou. K českému repertoáru, pokud po něm tedy touží, bude mít asi přechod těžší. Musí víc vniknout do podstaty toho, co zpívá, ale určitě nakročila správným směrem.

Hotel Hvězdář má i slabší momenty. Eva Burešová je v písni Čaroděj Dobroděj prázdná a ještě méně přesvědčivá než děti, které kolem ní tančí. Od Radka Bangy se také čekalo víc. Kdo předpokládal, že Stín katedrál přinese pravý cikánský drajv, bude nejspíš zklamán. Je z toho jen popový cajdák s krátkým, bezkrevným folklórním brejkem počínajícím slovy Ber si co chceš. Snad si měl Banga vybrat jinou Neckářovu píseň.

Hotel Hvězdář

Režie: Jakub Wehrenberg
Premiéra 31. prosince ve 21 hodin na ČT1

Ale předělávat písně Václava Neckáře není snadné. Většinu z těch, které v pořadu zazní, známe až příliš dobře a nové interpretace nás znejisťují, nutí ke konfrontaci s již zažitým. Bezpečněji proto dopadají skladby, jež se vzdalují originálu: ty vnímáme jako fór.

Alespoň u těch, které vyzněly spíše po neckářovsku, je však v Hotelu Hvězdář patrná hravá úcta a usměvavý respekt k velkému českému zpěvákovi. Však si ho zaslouží.

 

Právě se děje

Další zprávy