Hlavně nedělat věci jinak. Red Hot Chili Peppers se na nové desce hudebně obnažují

Honza Vedral Honza Vedral
5. 4. 2022 17:51
Když americká rocková kapela Red Hot Chili Peppers v 80. letech minulého století začínala, strhávala pozornost koncerty, kde vystupovala jen s ponožkami navlečenými přes genitálie. Charisma, divokost, bláznivost, vtip a bezprostřední energie z ní udělaly senzaci, což na přelomu tisíciletí potvrdila celosvětovými hity.
Red Hot Chili Peppers jsou zleva Chad Smith, Anthony Kiedis, John Frusciante a Flea.
Red Hot Chili Peppers jsou zleva Chad Smith, Anthony Kiedis, John Frusciante a Flea. | Foto: Clara Balzary

Na právě vydaném dvanáctém studiovém albu nazvaném Unlimited Love se kalifornská skupina vrací v nejslavnějším složení. Rok předtím, než si odškrtne čtvrtý křížek, se fanouškům přeneseně vzato opět ukazuje v úplné nahotě.

Poslouchat její novou desku je jako plout proti času. Před šesti lety přitom Red Hot Chili Peppers zkusili změnit styl. Služebně nejmladší kytarista Josh Klinghoffer na tehdejší album The Getaway přivedl producenta Danger Mouse, spojeného s žánrem trip hop i elektronikou, a trojici spoluhráčů tlačil k současnějšímu způsobu práce, k více experimentům.

Skončilo to poklidným uměleckým rozkolem. Klinghoffer z kapely odešel a zbytek Red Hot Chili Peppers si uvědomil, že poslední, co chce, je dělat věci jinak. Před pár lety proto přemluvili k návratu dvaapadesátiletého kytaristu s hlavou plnou démonů, nejdivnějších experimentů a nejsladších melodií Johna Fruscianteho, který s nimi hrál v letech 1989 až 2009.

Už několikrát se Frusciante ukázal být klíčem k jejich úspěchu. A pokud je z novinky něco patrné, tak že s baskytaristou Fleou, bubeníkem Chadem Smithem a zpěvákem Anthonym Kiedisem je stále vzácně sehraný.

Album Unlimited Love nejvýstižněji charakterizuje radost z opětovného shledání. Nejen s kytaristou, ale také dlouholetým producentem Rickem Rubinem, který s nimi poprvé pracoval na albu Blood Sugar Sex Magik z roku 1991. Teď společně stvořili nahrávku, která cíleně rezignuje na současné možnosti studiové techniky - i na většinu toho, co se dnes v hudbě děje.

Unlimited Love je vzácný případ alba, na němž zralá kapela prostě "jen" hraje svoje písničky a má z toho klukovskou radost. Red Hot Chili Peppers se tu ukazují jako zkušení muzikanti, kteří nepotřebují nic přikrášlovat. Tvoří sami pro sebe. Jakkoliv má tato přímočarost pro posluchače několik úskalí, zároveň okouzluje autenticitou.

Už singl Black Summer naznačuje bezpečný návrat na známé území. | Video: Warner Music

Než začali psát nové skladby, kytarista Frusciante si vymínil, aby se naučili a znovu přehráli svá první tři alba. Aby si připomněli, co je kdysi svedlo dohromady.

Jakkoliv jsou nové písně melodičtější, dotaženější a lépe zahrané, vrací se ke kořenům, kdy byl groove důležitější než rádiová hitovost.

Některé motivy jako by přímo navazovaly či odkazovaly na staré songy: souhra bubeníka Smithe a Fleovy baskytarové figury jsou srdcem a tepem nahrávky. Kiedisovy jednoduché, občas až beatlesovské melodie, podpořené Fruscianteho nevšedním hráčstvím a jedinečnými doprovodnými vokály, pak její duší.

Už singl Black Summer, jenž novinku otevírá, naznačuje bezpečný návrat na známé území. A zbytek nahrávky v tomto ohledu nepřináší žádná překvapení. Sedmnáct písní dohromady čítajících přes 70 minut spojuje nevykalkulovaný sound a povědomý rukopis. Na několik prvních poslechů připomínají jednolitý, nijak zvlášť přebraný a v jádru docela syrový proud hudby. V podstatě jako ze zkušebny.

Ušima dnešní populární hudby, přivyklýma přeprodukovanému soundu a efektnímu cizelování hitů na jasně srozumitelné "háčky" a motivy, je snadné označit Unlimited Love za nudnou a rozplizlou desku bez záchytných bodů. Jenže to by byla chyba.

Ze své podstaty jde o nahrávku, která své vrstvy odkrývá při pozorném a opakovaném poslechu. Až ten obnažuje různé odstíny originality, díky níž se Red Hot Chili Peppers stali jednou z největších stadionových kapel světa - však také v Česku naposledy před šesti lety vystoupili v největší pražské zastřešené O2 areně.

V singlu Poster Child zpěvák Anthony Kiedis do funkového beatu odsekává nekonečnou smršť svých inspirací a vzorů z plakátů v dětském pokoji. | Video: Warner Music

Jejich dovednosti skvěle koncentruje aktuální singl These Are The Ways, který působí, jako by jej poslepovali snad z pěti harmonicky i rytmicky úplně odlišných nápadů.

Takové stylové patlanici by málokdo dovedl vtisknout logiku, aby výsledek nekulhal a nic nepřečnívalo. Aby přechody zněly organicky, gradovaly a píseň ještě měla charisma. Red Hot Chili Peppers to zvládli hravě. Skladba funguje strhujícím způsobem, byť není pro masy jako Californication nebo The Zephyr Song, dva jejich velké hity z 90. a nultých let.

Obal alba Unlimited Love.
Obal alba Unlimited Love. | Foto: Warner Music

Na tom ale jako by dnes kapele zase až tak nesešlo. Red Hot Chili Peppers fanouškům nabízejí "neomezenou lásku", jak zní český překlad názvu alba, a stejně neomezenou lásku vyžadují. Patří k ní i tolerance k tomu, že se jim nechtělo moc škrtat.

Není pochyb, že o třetinu kratší nahrávka by působila efektněji. Jenže kapela by si nestihla vyzkoušet všechny polohy, co chtěla.

Neutuchající radost z hudby prozrazuje singl Poster Child s chytrým a vtipným textem, v němž Anthony Kiedis do funkového beatu nenuceně odsekává nekonečnou smršť svých inspirací a vzorů z plakátů v dětském pokoji. Přitom sami Red Hot Chili Peppers na jednu takovou zeď slávy stále patří. I když jsou dnes vyzrálejší, rozvážnější, klidnější, celkově dospělejší. A na novém albu okouzlují zejména nostalgií.

Autor je šéfredaktorem hudebního časopisu Headliner.

Album

Red Hot Chili Peppers: Unlimited Love
Warner Music 2022

 

Právě se děje

Další zprávy