reklama
 
 

Hip hop našel v Kendricku Lamarovi nového hrdinu. Ameriku okouzlil rapem, co má duši i poselství

Aktualizováno 17. 3. 2016 20:44
Prodejní žebříčky nelžou – z rapera Kendricka Lamara je už dnes nefalšovaná hvězda. Může si dovolit vydat zcela bez reklamy kolekci nedodělaných tracků, které se nevešly na předchozí album, a stejně pohodlně dobýt v USA hitparádové číslo jedna.

Bezmála rok od kritikou vychvalované desky To Pimp a Butterfly (nominované jedenáctkrát na Grammy) se osmadvacetiletý raper z kalifornského Comptonu vrací s nahrávkou, která trvá jen něco přes půl hodiny a jejíž skladby mají místo názvů jen data vzniku.

Chybí velká poselství a aura důležité nahrávky, novinka Untitled Unmastered je hlavně dárkem pro fanoušky, kteří si po intenzivním roce s Kendrickem Lamarem chtějí užít i jeho trochu přívětivější a uvolněnější tvář.

V poslední dekádě se zdálo, že hip hop už definitivně utopil svoje ostří politické hudby v bezbřehém hedonismu, jenže angažovaná témata se do něj vrátila zadními dvířky. V neklidné době je těžké mlčet a do čela nové vlny hiphopových buřičů se postavil právě Kendrick Lamar. Na prvních albech (Section 80 a good kid, m.A.A.d city) vyprávěl o své vlastní válce s chudobou a rasismem, na loňském To Pimp A Butterfly už vykreslil ambiciózní a mnohovrstevnatý portrét současné černé Ameriky. Ohromoval svojí otevřeností a zároveň provokoval kritikou mířící na všechny strany.

Pozoruhodný je i Kendrickův hudební vývoj. V době, kdy se díky popularitě jižanského soundu vyžívá hip hop v digitálním futurismu a psychedelii, vrací se Lamar k fundamentům černé hudby - jazzu, funku a soulu. Ale ne v jejich současné upadlé kavárenské podobě, ale v jejich původní, čisté verzi syrové revoluční hudby.

Pokud Donald Trump válcuje republikánské primárky vágním příslibem k návratu do jakési nespecifikované doby, kdy Amerika byla „great“, vede Lamar nespokojence do jedné konkrétní éry - do přelomu šedesátých let a sedmdesátých let, kdy třaskavé hudební formy, z nichž vzešel hip hop, tvořily soundtrack k boji za občanská práva.

Není to ale retro. Lamar současnou rapovovou formu napojuje na žánry, které už dávno neboří žebříčky, ale z nenápadných pozic pořád ovlivňují dění. Na Untitled Unmastered tomu odpovídá tým spolupracovníků, v němž figurují funkový baskytarista Thundercat, souloví vokalisté Bilal, SZA či Cee-Lo Green či jazzový klávesista Robert Glasper (11. dubna vystoupí v Brně na JazzFestu). Nutno dodat, že vydání desky bylo překvapením nejen pro fanoušky, ale i pro drtivou většinu hudebníků, kteří neměli tušení, co má s jejich příspěvky Lamar za lubem.

Untitled Unmastered obsahuje studiové verze skladeb či fragmentů, které Kendrick Lamar představil v posledních měsících na televizních vystoupeních v The Colbert Report, The Tonight Show, nebo na letošních Grammy. Někdy jsou rozvedené do regulérních skladeb, jindy zůstaly v rozpracované podobě, která odráží ducha spontánnosti patřícího k dřevní černé hudbě.

Na jedné straně tu máme dvouminutovou psychedelickou pasáž untitled 04, na druhé osmiminutovou koláž untitled 07, kde se střetávají nápady a nálady. Jak prozradil na Twitteru producent Swizz Beatz, kousek beatu z poslední zmíněné skladby produkoval jeho pětiletý syn Egypt. Zdánlivě úsměvný detail, který ale funguje jako reklama na nenucenost a volnomyšlenkářství celého projektu.

I když je Untitled Unmastered „jen“ kolekcí starého materiálu, který patrně vznikl jako vedlejší produkt natáčení To Pimp a Butterfly, vyzařuje jistý klid a vyrovnanost, která domovské desce chybí. Alespoň na zběžný poslech to tak vypadá, když zabrousíte hlouběji do textů, zjistíte, že první skladba je varováním před sebedestrukcí lidstva a druhá mapuje vnitřní konflikt mladíka z ghetta ve světě popového pozlátka. Track Untitled04 vyzývá k nezávislému myšlení a osmička tematizuje chudobu černé Ameriky.

Právě schopnost vzít témata, kterými je doba „těhotná“, a udělat z nich rapový hit je to, čím Lamar učaroval dnešní Americe. Track Alright se stal neoficiální hymnou hnutí Black Lives Matter reagující na policejní brutalitu vůči Afroameričanům, How Much a Dollar Cost pro změnu jmenoval prezident Barack Obama jako svůj nejoblíbenější track loňského roku.

Kendrick Lamar - Alright | Video: YouTube

Podobně uměl s aktuálními tématy pracovat naposledy třeba Bruce Springsteen. Když hip hop vystřídal poslední dekádu rock na pozici nejpopulárnějšího a zároveň nejsoučasnějšího žánru, našel „Boss“ v Kendrickovi Lamarovi pokračovatele svého odkazu hudby, která je něčím víc než jen únikovou zábavou.

Hiphopoví fanoušci žili od poloviny února novým albem Kanyeho Westa, které excentrická hvězda vydala jen přes streamovací službu Tidal. To mu dalo šanci písně průběžně předělávat a změnami přivádí fanoušky k zuřivosti. Ačkoliv Kanye na Twitteru hrdě vyhlašuje, že The Life of Pablo už není hudba, ale současné umění, je z jeho kousků cítit podivná nejistota skrytá za narcistní fasádou samozvaného génia.

Kendrick Lamar naproti tomu vysílá svoje nedokončené, nepojmenované, nezmasterované rarity fanouškům zcela sebevědomě a bez velkých gest. Civilnost se mu vyplácí, hip hop našel v Kendricku Lamarovi svého nového hrdinu.

autor: Karel Veselý | 17. 3. 2016 10:32

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama