Green Day se v Česku budou muset spolehnout na hity, nové album je jen derivát

Honza Vedral Honza Vedral
18. 2. 2020 11:45
Většina lístků na letošní ročník festivalu Rock for People už je rozprodána díky americké punkové kapele Green Day. Ta se ale 19. června bude muset spolehnout na zásadní hity své již třiatřicetileté dráhy. Na právě vydaném albu z jejího kouzla zbyl jen odvar.
Green Day budou letošními hvězdami festivalu Rock for People.
Green Day budou letošními hvězdami festivalu Rock for People. | Foto: Pamela Littky

V pořadí třináctá studiová nahrávka se jmenuje Father of All Motherfuckers (Otec všech zmr*ů) a měla být nejzábavnější, jakou kdy sestava natočila. Ve skutečnosti na ni sedí spíš označení "nevýrazná". Green Day přišli s albem, jehož stěžejní nápad tkví jen v těžkotonážní těžbě z postupů populární hudby a rockového písničkářství.

Obal desky Father of All Motherfuckers.
Obal desky Father of All Motherfuckers. | Foto: Reprise Records

Frontman, osmačtyřicetiletý Billie Joe Armstrong, dopředu avizoval, že na novém albu si dělali, co chtěli, a nezajímalo je, kdo si o tom co pomyslí. A také že výsledek bude znít jako velká rokenrolová party před koncem světa.

Co se za těmi slovy, sama o sobě zavánějícími dvojitým klišé, skrývá, ilustruje už obal, který představuje výsek z nejslavnějšího alba Green Day, 16 let starého American Idiota. Název novinky je vytetovaný na ruce, jež drží červený granát - a tomu přihlíží jednorožec, který zároveň prdí oheň a zvrací duhu. Tyhle hranice humoru, vkusu a rozhledu Green Day na desce nepřekračují.

Motiv obalu a název desky, zjevně ukazující do Bílého domu, jsou zároveň také jedinými odkazy k současnosti. Zbytky revolty, údernosti a schopnosti vystihnout obecnou frustraci, radost i náladu v jednom sloganu, kterými komerčně nejúspěšnější americká pop-punková kapela disponovala, zmizely. Vystřídala je bezradnost, kudy se vydat, aby to ještě dávalo smysl.

Album je úsečné, deset písniček sotva přesáhne stopáž šestadvaceti minut. A neskrývají žádné výjimečné nápady, klenuté melodie, nečekané změny ani vnitřní vývoj nebo dynamiku.

Kapela, která v Armstrongově maniakálním období proslula komponováním "punkových minioper", prochází katarzí a znovu hledá základní formu jednoduché, funkční rokenrolové písničky. Jenže o to samé se pokouší posledních 11 let na každé desce počínaje opulentním 21st Century Breakdown. A navenek to příliš dobře nefunguje.

Oh Yeah!, první singl z nového alba Green Day. | Video: Reprise Records

Technicky zní přitom Green Day dokonale, nelze jim upřít schopnost psát silné melodie a chytlavé refrény nebo udržet rockovou i taneční energii. Vycizelovanému výsledku však chybí bezprostřednost, lehkost a uvěřitelnost.

Písničky na Father of All Motherfuckers jsou formálně dotažené a perfektní, stejnou měrou ale už na první poslech nudí.

Deska zní, jako když se rockeři s padesátkou na krku probírají sbírkou oblíbených kousků ze své hudební sbírky a nadšeně je vytahují, aby si je přehráli ve zkušebně a na jejich základě postavili nový repertoár.

Takže: tuhle píseň uděláme jako The Kinks, tenhle riff a rytmus sjedeme od Joan Jettové (nová skladba Oh Yeah!). Beatles byli nejlepší v Hamburku a v začátcích beatlemanie (Stab You in the Heart). A kdo by neměl rád soul a Motown? Když se zahraje trochu rockově, zní skoro tak, jak ho hrávala skupina Dexy’s Midnight Runners - které se na novém albu Green Day podobá skladba Meet Me on the Roof.

V klipu ke skladbě Meet Me On The Roof hraje Gaten Matarazzo ze seriálu Stranger Things. | Video: Reprise Records

Kapela postupně vyměnila vlastní rukopis za ozvuky těch, jež má ráda. A udělala to tak pompézně a dokonale, tedy americky, že zábavu, kterou musela zažívat u natáčení, už nedokázala převést na posluchače.

Přestože Green Day na novince znějí jinak než dřív, novým skladbám chybí stopy něčeho lidského. Už vůbec pak písně neobstojí ve srovnání s těmi staršími - byť třeba refrén nového I Was a Teenage Teenager je jasný hit, skutečně zabijácky chytlavý, a okamžitě utkví. Kouzlo ale stejně rychle vyprchá.

Jako by se Green Day vzdali ambice nadále být tou velkou rockovou kapelou, co umí dělat skladby s globálním dopadem a popkulturním přesahem. Další krok už ale nedotáhli, a tak v jejich písních zůstala jen velká prázdnota, obalená dokonalou produkcí a rutinou.

Green Day: Father of All Motherfuckers

Reprise Records/Warner 2020

 

Právě se děje

před 58 minutami

Brankář Šeda prodloužil s Mladou Boleslaví smlouvu do roku 2021

Fotbalový brankář Jan Šeda prodloužil v Mladé Boleslavi smlouvu do června 2021. Čtyřiatřicetiletý gólman už za Středočechy odchytal přes stovku zápasů, o pokračování spolupráce se zkušenou oporou klub informoval na svém webu.

"Je to zkušený brankář, který v Mladé Boleslavi opakovaně pomohl klubu v těžkých situacích a dnes by už měl být tím správným mentorem pro naše mladé brankáře v áčku i béčku a svými zkušenostmi by jim měl pomáhat ve sportovním růstu na prvoligovou úroveň," uvedl prezident klubu Josef Dufek. "Nová smlouva je pro mě samozřejmě pocta a nad jejím podepsáním jsem se nemusel dvakrát rozmýšlet. Věřím, že předvedu ještě spoustu dobrých výkonů," prohlásil Šeda.

V nejvyšší české soutěži odchytal za středočeský celek 118 ligových zápasů. V aktuálním ročníku zasáhl do 15 utkání, ve zbylých deseti dostal přednost třiadvacetiletý Jan Stejskal. "Je pravda, že patřím k nejstarším hráčům dnešního týmu, a věřím, že stále mám a budu mít mančaftu co předávat ze svých zkušeností," konstatoval Šeda, který v minulosti hrál za nizozemský Waalwijk a indický tým Goa. Krátce působil i v Teplicích, za něž si ale ligový start nepřipsal.

Šeda je druhým hráčem Mladé Boleslavi, který v nedávné době prodloužil s klubem kontrakt. V polovině května učinil stejný krok kapitán Marek Matějovský. Osmatřicetiletý záložník se momentálně zotavuje z opakované operace achilovky a není jasné, kdy se znovu vrátí do hry.

Další zprávy