Los Angeles - Měla to být předvídatelná oslava a podpora hudebního průmyslu v jeho nejčistší podobě, ale nakonec se předávání 53. Cen Grammy odehrávalo podle scénáře, který nikdo nečekal.
Po letech, kdy ceny bojovaly s nízkou sledovaností konsensuálními vítězi, se Národní akademie hudebního umění a věd rozhodla zase trochu předvést.. Mediálně vděčné hvězdy jako Eminem, Lady Gaga a Rihanna se musely při předávání sklonit před country triem Lady Antebellum a kanadskými indie rockery Arcade Fire.
Rapper Eminem vstupoval do večera s deseti nominacemi a čekalo se, že potvrdí pozici nejprodávanějšího loňského interpreta v USA. Nakonec ale proměnil jen dvě nominace v méně podstatných rapových kategoriích. Nejvíce sošek - pět - posbírala nashvillská skupina Lady Antebellum.
Kromě žánrových cen (nejlepší country album, píseň a výkon dvojice/skupiny) si odnáší i dvě prestižní ocenění za píseň a nahrávku roku - obě za skladbu Need You Now z jejich stejnojmenného třikrát platinového alba.
Kvalita na úkor chytlavosti
Překvapení čekalo diváky při předávání ceny za objev roku, kterou převzala šestadvacetiletá jazzová zpěvačka a kontrabasistka Esperanza Spalding. Desky natáčí od začátku tisíciletí, ale teprve vloni prorazila díky albu Chamber Music Society, které bodovalo na 107. místě v prodejním žebříčku Billboardu. Její konkurenti Justin Bieber, Drake nebo Mumford & Sons znají žebříčky z prvních míst, ale tentokrát ostrouhali.
Největší šok si ale Akademie nechala na úplný konec, když v hlavní kategorii označila albem roku The Suburbs od kanadské Indie skupiny Arcade Fire. Ne snad, že by tady nenašla shodu se spoustou hudebních kritiků, naopak prostě jen už nikdo nečekal, že si hlasující dovolí upřednostnit kvalitu na úkor mediální chytlavosti. Podobnou shodu s kritiky sestavujícími průběžně hudební "kánon" zaznamenaly výsledky naposledy v roce 2004, kdy bylo v hlavní kategorii vítězem vyhlášeno dvojalbum Speakerboxxx/The Love Below od OutKast.
Ještě před verdiktem vtrhli Arcade Fire na pódium s agresivní skladbou Month of May, která má evokovat ducha květnového povstání 1968 v Paříži. Divoce blikající světla a mládežníci na kolech BMX s kamerami na hlavách proměnili přenos v čirý tranz, ze kterého se divákovi televizních estrád musela zatočit hlava. Megafony a hlasité kytary kapely z Montrealu ohlásily malou hudební revoluci, která se naplnila o pár minut později.
Vůbec poprvé navíc dostalo nejprestižnější Grammy album vydané a distribuované nahrávací společností nezávislou na tzv. velké čtyřce (Universal, Sony, EMI, Warner). Vítězství The Suburbs potvrdilo silný rok tzv. indie sektoru, který pomalu začíná přepisovat pravidla hudebního průmyslu.
Gaga zklamala
Lady Gaga si na udělování poslední ceny vzala obrovský černý klobouk; jako kdyby snad čekala, že pro ni tato kategorie dopadne tragicky. V průběhu večera sice posbírala tři sošky (nejlepší popový výkon, nejlepší popové album s vokály a klip roku), ale rozhodně na sebe nestrhla takovou pozornost jako jindy. I premiéra jejího nového singlu Born This Way se odehrála v první třetině přenosu; a kdo čekal, že vymyslí něco převratného, musel být nutně zklamán.
Zpěvačka se nechala se na pódium přinést v obřím vajíčku, jenže po "vylíhnutí" už přišla jen celkem nezajímavé taneční kreace přerušená vtipným výstupem s varhanami, při kterém se Gaga na chvíli přerodila v šílenou vědkyni, která stvořila "monstrum" (rozuměj = sebe).
Born This Way je navíc velmi tuctová píseň, která zní jako nepodařená b-strana Madonny z časů alba Ray Of Light a donekonečna omílané poselství teenagerům - "i vy můžete být hvězdou" - už pomalu začíná ztrácet na lesku. Konzervativní diváky možná šokovalo nevypípnuté "shit" v přímém přenosu, ale jinak Gaga zapadla do průměru večera.
Mnohem vynalézavější pódiovou show připravili třeba britští Muse, kteří zahráli skladbu Uprising před obřími LED obrazovkami, na kterých se vystřídaly obrazy hroutící se zdi z televizí, padajících bankovních budov a nakonec i zvednutých rukou na znamení vítězné revoluce.
Ani v pomyslné kategorii "nejbláznivější oblečení večera" Gaga nezabodovala - tady ji trumfnul tlouštík Cee Lo, který za klavírem zazpíval hit Fuck You (tedy přesněji jeho krotší verzi Forget You) v obleku z pavích per. Doprovodily ho loutky z dětské show The Muppets a také Gwenyth Paltrowová, která při hostování skladbu proslavila v seriálu Glee.
Cee Lo nakonec proměnil jednu ze čtyřech nominací poté, co se Fuck You stalo nejlepší urban skladbou. Jedinkrát se radoval sedmkrát nominovaný Bruno Mars, který v kategorii nejlepší mužský popový vokální výkon porazil se skladbou Just The Way You Are třeba Michaela Jacksona. Tři ze čtyřech nominací proměnil v rapových kategoriích Jay-Z, který ale v Los Angeles chyběl.
Špatně maskovaná nostalgie
Grammy jsou večírkem, který se důsledně snaží o kontinuitu vyváženost, a tak nové hvězdy musí na pódiu doplňovat veteráni. Letošní věkový rozptyl byl skoro šesedát let - od dvanáctiletého Jadena Smitha (herce z filmu The Karate Kid v publiku sledoval jeho slavný otec Will Smith) k bezmála sedmdesátiletému Bobu Dylanovi. Ve folkovém „all-star teamu" nejprve pomohl Mumford & Sons a The Avett Brothers se skladbou The Cave od prvně jmenovaných, a pak si spolu vystřihli jeho klasiku Maggie's Farm.
Návratů do minulosti bylo v nedělním večeru více než dost, jako kdyby pořadatelé chtěli chmurnou realitu současnost vylepšit vzpomínkami na konsolidované časy . Televizní přenos odstartovala pocta Arethě Franklin v podání Jennifer Hudson, Florence Welch, Christiny Aguilery, Yolandy Adams a Martiny McBride.
Trio Norah Jones, John Mayer a Keith Urban zapělo Jolene, hit Dolly Parton ze sedmdesátých let, a Barbra Streisand vzpomínala na stejnou dobu s písní Evergreen z filmu A zrodila se hvězda. Komu by nestačila tradiční tryzna za interprety zesnulé v minulém roce, mohl si ještě užít poctu zesnulému Salomonu Burkovi, kterou s jeho hitem Everybody Needs Somebody to Love připravil vyhublý, ale pořád divoce křepčící Mick Jagger společně se soulovým zpěvákem Raphaelem Saadiqem.
Veteránům přála i Akademie, v žánrových kategoriích si vzpomněla na Neila Younga (v kategorii nejlepší rocková píseň porazil Muse, Kings of Leon i Black Keys), Paula McCartneyho nebo Herbieho Hancocka (na jeho štítě zase zůstali Gaga a Beyoncé i Katy Perry).
Ready To Start
Do minulosti se vracel i současný lamač hitparád Bruno Mars, který předvedl svoje hity Nothin' on You (s rapperem B.O.B.) a Grenade ve stylizaci do šedesátkové estetiky Motownu. Na to, aby jeho hra na Jamese Browna dostala šťávu, mu ale chybí výraznější hlas. Mars si pak sedl k bicím a blok zakončila elektrizující Janelle Monáe, která se při Cold War nechala od publika doslova nosit na rukou.
Se slovy „všem hvězdám, bez kterých bychom zde nemohli stát" uvedla cajdáček House That Built Me country zpěvačka Miranda Lambert a během vystoupení se za ní střídaly fotografie slavných muzikantů z minulosti. Těžko mohlo něco shrnout nostalgickou náladu večera lépe.
Když o hodinu později spustili Lady Antebellum svůj patriotický hit American Honey, začalo být už docela jasné, proč právě oni odešli z večírku jako nejúspěšnější. Prosté aranže, sladké harmonie a přirozené písničkářství současného country-popu uhranulo současnou Ameriku jako vzpomínka na lepší časy, kdy věci ještě dávaly smysl.
Trio z Nashville odráží aktuální náladu Států lépe než Eminemem chrlící v Love The Way You Lie oheň a síru. Ačkoliv příběh znovuzrození rapové hvězdy z drogového rauše vzrušoval vloni žebříčky, country je pro většinového posluchače věřícího v návrat velké americké éry vhodnější terapie.
Do světa možná hudební akademie nevyslala zrovna snadno čitelný obraz: Lady Antebellum nebo Taylor Swift (jejíž deska vyšla příliš pozdě, aby mohla být nominována) jsou stále ještě čistě americký fenomén, Grammy přes svoji globálnost přesto odráží hlavně nálady amerického hudebního průmyslu. A v tom je triumf tradicionalistického žánru zcela logický.
Pro budoucnost hudby je ale dobré, že Lady Antebellum odešli poraženi v hlavní kategorii. Arcade Fire nejspíše nejsou až takoví revolucionáři, jakými by chtěli být, jejich závěrečný blok byl ale maximální možná subvereze v hlavním vysílacím čase.
"Děti vždycky věděly, že císař je nahý," zpíval Win Butler v poslední skladbě večera, jejíž název by mohl být pro současný pop výzvou k nástupu lepších časů. Ready To Start - Jsme připraveni začít.
Album roku: Arcade Fire - The Suburbs
Píseň roku: Lady Antebellum - Need You Now
Nahrávka roku: Lady Antebellum - Need You Now
Nejlepší nový umělec: Esperanza Spalding
Nejlepší popové album s vokály: Lady Gaga - The Fame Monster
Nejlepší elektronické/taneční album: La Roux - La Roux
Nejlepší rockové album: Muse - The Resistance
Nejlepší alternativní album: The Black Keys - Brothers
Nejlepší rapové album: Eminem - Recovery
Nejlepší krátkometrážní hudební video: Lady Gaga - Bad Romance
Nejlepší dlouhometrážní hudební video: The Doors - When You're Strange
