Grammy popíchly Trumpa a daly prostor menšinám. Nakonec ale zvítězil nekonfliktní pop

Karel Veselý Karel Veselý
13. 2. 2017 11:00
Po několika poněkud nudných ročnících slibovaly letošní Grammy vzrušení a diváci skoro čtyřhodinového maratonu se ho také dočkali. V přiměřených dávkách. Z očekávaného souboje dvou pěveckých hvězd vzešla vítězně Adele, která získala pět gramofonků, ale cenu za album roku při emotivní děkovačce věnovala své „rivalce“ Beyoncé. Nečekanou hvězdou večera byl vloni zesnulý David Bowie, který získal za své poslední album Blackstar hned čtyři Grammy. Nechyběly ani protitrumpovské agitace, byť těch se možná čekalo o něco víc.
Beyoncé
Beyoncé | Foto: Reuters

Když televizní přenos 59. ročníku Grammy začal s Adele a jejím provedením hitu Hello, jeden by až zakroutil hlavou nad bláhovostí organizátorů, že si vystříleli největší hvězdu večera hned v prvních minutách.

Jenže Akademie samozřejmě věděla své. Britská soulová zpěvačka se na pódium toho večera vrátila ještě několikrát a hlavně si v samotném závěru přišla pro všechna tři nejprestižnější ocenění – píseň roku, skladba roku a album roku.

Její 25 je nejprodávanější deskou tohoto tisíciletí a Grammy jsou koneckonců ceny hudebního průmyslu, tudíž si sošku mohl asi těžko odnést kdokoliv jiný. I Adele samotná si ale myslí – a řekla to při emotivní děkovačce – že gramofonek měla dostat Beyoncé, jejíž konceptuální videoalbum Lemonade proměnilo z devíti nominací jen dvě (nejlepší urban music album a klip).

Afroamerická hvězda ale byla vidět jinak. Vystřihla si nezapomenutelné vystoupení se skladbami Love Drought a Sandcastles, v němž s pomocí digitálního plátna složila hypnotizující poctu matkám a mateřství. V hlavní roli bylo samozřejmě její břicho s dvojčaty. O její porážce se bude určitě hodně diskutovat, a jestli ještě někdo potřeboval palivo pro kritiku cen Grammy za nadržování bělošským hudebníkům a konzervativní hudbě, pak tady ho nepochybně dostal.

Jenže i Adele měla v Staples Centre ještě jeden trumf v rukávu. Její coververze Fastlove jako pocta zesnulému George Michaelovi bude určitě patřit do zlatého fondu Grammy. Byť částečně i díky tomu, že Adele píseň po chvíli přerušila, zaklela („I fucked that up.“) a nechala orchestr hrát znovu od začátku. Souboj Beyoncé vs. Adele dopadl podle gramofonků jednoznačně pro druhou jmenovanou, na skvělá vystoupení to ale byla remíza.

Vítězové hudebních cen Grammy

  • Album roku: Adele - 25
  • Nahrávka roku: Adele - Hello
  • Píseň roku: Adele a Greg Kurstin - Hello
  • Talent roku: Chance the Rapper
  • Nejlepší popové vokální album: Adele - 25
  • Nejlepší rockové album: Cage The Elephant - Tell Me I'm Pretty
  • Nejlepší album současné městské hudby (R&B): Beyoncé - Lemonade
  • Nejlepší country album: Sturgill Simpson - A Sailor's Guide to Earth
  • Nejlepší album alternativní hudby: David Bowie - Blackstar
  • Nejlepší rapové album: Chance The Rapper - Coloring Book
  • Nejlepší rocková píseň: David Bowie - Blackstar
  • Nejlepší rockový výkon: David Bowie - Blackstar
  • Nejlepší videoklip: Beyoncé - Formation

Britové měli vůbec skvělý večer. Za života Davida Bowieho si na něj Akademie vzpomněla trestuhodně jen jedinkrát (v roce 1985 dostal cenu za klip), rok po smrti si ostrovní ikona „odnesla“ Grammy hned čtyři. A to si k ceně za nejlepší rockový výkon, desku, alternativní album i nejlepší albovou nahrávku můžeme klidně připočíst i „designérskou“ cenu pro nejlepší obal, kterou za Blackstar dostal grafik Jonathan Barnbrook.

Grammy navíc poprvé uváděl ostrovní komik James Corden a po unylém LL Cool Jovi z let minulých se asi nikomu nestýskalo. Corden samozřejmě není úplný anarchista jako jiný britský komik Ricky Gervais uvádějící v minulosti Zlaté glóby, ale podvratný humor „v mezích zákona“ mu celkem svědčil.

Při nástupu se ztratil v kulisách a přišel o botu, anebo si pozval si celebrity do makety auta (připomínka jeho YouTube kanálu Carpool Karaoke). Ceny asi nejlépe „vytrollili“ Twenty One Pilots, kteří si přišli pro cenu za nejlepší výkon popového dua/skupiny v trenýrkách. Když už pubertální fórky, tak se vším všudy.

Velkým úspěchem skončil ceremoniál pro chicagského Chance The Rappera. Třiadvacetiletý raper z Chicaga uzmul cenu pro objev roku a ovládl i dvě žánrové kategorie. Díky němu se měnila pravidla Grammy, která od letošního roku umožňují nominace i pro desky vydané pouze na internetu, a vypadá to, že Akademie si mladíka oblíbila.

Možný nástupce Kanyeho Westa zazářil i při gospel-rapové medley skladeb ze své loňské mixtape Coloring Book. Malým zklamáním skončila naopak kolaborace The Weeknda a Daft Punk, kteří si místo společného hitu Starboy zvolili aktuální singl I Feel It Coming. Roboti se vrátili na Grammy (a koncertní pódia vůbec) po třech letech, ale svoje vystoupení s Get Lucky rozhodně nepřekonali.

Hodně se čekalo na pocty zesnulým hvězdám. Poklonu Georgu Michaelovi si tak trochu ukradla Adele pro sebe (z jejího coveru Fastlove bude určitě obrovský hit), na Prince zavzpomínal Bruno Mars v doprovodu Princovy někdejší kapely The Time. Udělal přesně to, co se od něj čekalo – převlékl se do purpurového obleku a zazpíval Let's Go Crazy přesně jako Prince v osmdesátých letech.

Škoda že nevymyslel nic originálnějšího, ani jeho sólové vystoupení s That's What I Like kromě vokální pyrotechniky nenabídlo nic moc vzrušujícího. Alespoň to ale nebyla otřesná bigbandová verze hitů Bee Gees v podání Demi Lovato nebo Little Big Town. Chudák Barry Gibb, který to musel sledovat.

Vyloženě se nepovedla kolaborace Lady Gaga a Metallicy, ti společně předvedli loňský singl druhých jmenovaných Moth To The Flame. James Hetfield zpíval na vypnutý mikrofon a Gaga je ve svém převleku za rockovou dračici pořád dost neprůkazná a nepomohla tomu ani imitace stagedivingu. Mezi ty lepší momenty večera naopak patřil Ed Sheeran s kytarou a elektronickými krabičkami nebo Katy Perry, která zazpívala novinku Chained to the Rhythm v domečku v oblacích a tancoval jí k tomu plot. V závěru se proměnil v demonstraci a následně transparent s prvními slovy americké ústavy We The People.

S podobným poselstvím přišli i hiphopoví klasici A Tribe Called Quest, jejichž medley hitů nabídlo určitě nejpolitičtější vystoupení večera. Trumpovo jméno nepadlo, ale hostující Busta Rhymes v úvodu mluvil o „prezidentovi Agent Orange“ (narážka na biologickou zbraň používanou ve vietnamské válce), který „podněcuje zlo“. A pak rapeři rozkopli zeď a nechali na pódium vpochodovat zástupce menšin, na něž současný prezident útočil během své kampaně.

Nebyli během večera jediní, kdo se o Trumpa otřel. Jennifer Lopez citovala spisovatelku Toni Morrison a vyzvala umělce, aby společně „uzdravili civilizaci“, a dcera Michaela Jacksona Paris propagovala boj proti výstavbě kontroverzního ropovodu v Dakotě, již Trump nedávno znovu spustil.

Když si na závěr vzal slovo stávající prezident Akademie Neil Portnow, začal mluvit o nutnosti umělců spojit se v těžkých časech. Další politický proslov? Ne tak úplně, ve skutečnosti mluvil o boji proti pirátům, a dokonce vyzval nového prezidenta a Kongres, aby schválili zákony, které dají policii lepší nástroje k potírání sdílení obsahu. Co naděláte, ať už v Bílém domě sedí kdokoliv, hudební průmysl musí pokračovat.

Grammy vlastně daly i skeptikům dobrý důvod, proč v roce 2017 sledovat pop. Apely proti násilí a nenávisti, feminismus, angažovanost ve prospěch menšin nebo náboženství – to všechno dnes patří i k mainstreamu a dělá to z něj zajímavější místo. Jen škoda, že Akademie stejně nakonec ve finále zvolí sentiment a dá přednost nekonfliktnímu popu Adele. To bychom ale od konzervativních Grammy asi chtěli už opravdu hodně.

 

Právě se děje

Další zprávy