Glosa - Po sérii nepovedených ročníků na přelomu dekád ztratily tradiční hudební ceny Anděl respekt části odborné veřejnosti, což vedlo k založení konkurenčních ocenění Apollo a Vinyla. Loňský restart s novou radou i sborem hlasujících nicméně naznačil, že projekt nadžánrových hudebních cen předávaných v hlavním vysílacím času veřejnoprávní televize ještě není úplně na odpis.
Po zveřejnění nominací za rok 2013 nicméně vyvstává zásadní otázka: Co je vůbec v českém prostředí ten střední proud, jehož nejlepší počiny chce Anděl oceňovat? A existuje u nás ještě vůbec něco takového?
Už fakt, že se Andělé letos předávají až v půlce května - tedy bezmála půl roku po konci kalendáře s letopočtem 2013 - je zvláštní symptomem slábnoucí pozice ankety. Pořadatelé dobrovolně ustoupili přetlaku ceremoniálů "awards season" na konci února a začátku března, kdy bývá dost složité proniknout do hlavního vysílacího času České televize. A její podpora je stále alfou a omegou existence Andělů. Připomínám, že obdobné slovenské ocenění Aurel před lety skončilo, když ho místní veřejnoprávní televize přestala vysílat.
Kde je naděje?
Budiž, český pop si už spoustu let rochní ve spokojeném bahýnku bezčasí, které neruší globální trendy ani společenské změny a pár měsíců sem nebo tam už nehraje velkou roli.
Jenže chyba lávky - letošní nominace naznačují, že se v domácím středním proudu přece jen něco zásadního mění. O sošku v hlavní kategorii album roku se uchází Vladimir 518 i Bratři Orffové, mezi nejlepšími ženskými interpretkami nejsou Lucie Bílá a Vondráčková, nýbrž Lenka Dusilová či Never Sol a objev Ille zasáhli/a i do hlavních kategorií.
Je z toho poněkud bizarní sešlost muzikantů, kteří by se nejspíše nikdy nemohli potkat na žádném festivalovém pódiu (Mandrage vs. Orffové, Vladimir 518 vs. Horáček, Debbi vs. Dusilová), o to lépe ale letošní Andělé odráží reálný stav současné české populární hudby jako celku.
Seznam nominovaných možná vyděsil i pořadatele, kteří se tentokrát nesnaží kapely přesvědčit, aby na večeru zahrály (jak to bylo dřív dobrým zvykem, či jednou dokonce nutností). Stejně tak nenutí akademiky, aby o držitelích sošek hlasovali v druhém kole přímo v sále. A v celkem skromné tiskové zprávě se tentokrát nehýří klišé o "svátku hudby". To všechno budiž příznakem, že Andělé vstupují - či spíše opatrně našlapují - do zcela nové fáze své existence, která odráží proměnu domácího hudebního průmyslu.
Střední proud vymírá
Akademie populární hudby v minulosti oceňovala interprety s potenciálem promlouvat k většinovému publiku, jenže zprůměrovaný posluchač středního proudu už u nás pomalu vymírá. Hudba se vytratila z mainstreamových médií a české skladby se v playlistech nejposlouchanějších domácích rádií ztrácí mezi globálními hity.
Nominace na Ceny Anděl 2013
Skupina
Bratři Orffové - Šero
Ille - Holka ve tvý skříni
Mandrage - Siluety
Zpěvák
Bárta Dan - Maratonika
Dyk Vojtěch - Čauki Mňauki
Ruppert Matěj - Happiness of Postmodern Age
Zpěvačka
Debbi - Love, Logic & Will
Dusilová Lenka - Live at Café v lese
Never Sol - Under Quiet
Objev
Ille
Lenny
Never Sol
Album
Český kalendář (Michal Horáček)
Idiot (Vladimir 518)
Šero (Bratři Orffové)
Skladba
Cesta (Kryštof, T. Klus)
Holka ve tvý skříni (Ille)
Siluety (Mandrage)
Klip
Cesta (Kryštof, T. Klus)
Kilovej bůh (Vladimír 518)
Up To Speed Now (Monkey Business)
Své pozice vyklízí zdánlivě nesmrtelné normalizační hvězdy i hitmakeři devadesátých let a krize hudebního průmyslu výrazně oslabila moc lokálních poboček nadnárodních nahrávacích firem, které měly moc generovat nové hvězdičky (a následně s nimi triumfovat v Andělech).
A pak je tu ještě jeden zcela zásadní fakt – fanouškům se díky internetu otevřely nevídané možnosti a pro velké firmy je mnohem těžší s nimi manipulovat.
Český střední proud skomírá, ale pro domácí scénu to vůbec není špatná zpráva – na úkor marketingových komet se daří muzikantům, kteří neberou svoji kariéru nutně jako zaměstnání.
Fanoušci mají dost mainstreamových hvězd a ukázalo se to třeba v negativních ohlasech doprovázejících edukační video české pobočky IFPI (tedy organizaci zastřešující hudební byznys) a OSA nazvané Buď toho součástí, ve kterém Ewa Farná či Ben Christovao vysvětlují, jaká je dřina být hvězdou a proč by je neměli fanoušci okrádat ilegálním stahováním.
Pro establišment českého hudebního průmyslu je nepochybně alarmující, že v počtech zhlédnutí na YouTube moralitka s hvězdami zaostává za parodickou "odvetou" vedenou z pozic nezávislé scény nazvanou Nebuď toho součásti. Čísla ze začátku května jsou: 65 tisíc pro Farnou a spol. a 93 tisíc pro Ondřeje Ježka a spol.
Pohled do nominací Andělů 2013 ukazuje, že zástupce mainstreamu nahrazují muzikanti z žánrových scén či okrajů alternativní scény. Poprvé by se mohlo stát, že jeden z vítězů odstrkovaných žánrových Andělů uspěje i v hlavním večeru.
Mám na mysli samozřejmě album Idiot Vladimira 518. Hip hopu, který už roky patří k nejagilnějším žánrovým scénám, si akademici hlasující v hlavních kategoriích všimli vůbec poprvé.
Průnik krnovských přiznaných outsiderů Bratří Orffů do nominací je ještě překvapivější, ale možná že doba právě přeje podobným „malým“ kapelám, které dobrovolně sabotují svoji kariéru a jdou si raději vlastní cestou. Za připomenutí stojí, že v případě vítězství by se Vladimir či Orffové zařadili po bok minulých vítězů, kterými jsou Kryštof, Tomáš Klus nebo Mandrage.
Svěží vzduch, nebo tryzna za Bartošovou?
Opomenout nelze ani úspěch firmy Supraphon, která se z labelu zaměřeného na vážnou hudbu a archiválie poslední roky etablovala ve výrazného hráče na poli domácího popu. Vsadila na neokoukané mladé interpret(k)y (v nominacích figurují Ille a Never Sol), kteří produkují kvalitní rádiový materiál, z něhož nečouhá křečovitá snaha o to zalíbit se co největší posluchačské skupině.
Za nominovanou skladbou Holka ve tvý skříni od skupiny Ille autorsky stojí Jakub König alias maskovaný lo-fi písničkář Kittchen, který za album Menu letos posbíral nominace ve všech třech hudebních cenách (Apollo, Vinyla i žánroví Andělé), a stojí tak pohodlně rozkročený mezi ceněnou klubovou alternativou a rádiovým éterem.
Hudebníci z alternativní scény, kteří okysličují svými postupy mainstream, to je něco co v domácím popu bylo naposledy v polovině devadesátých let a dá se to brát jako jednoznačný důkaz, že ledy se skutečně pohnuly.
Akademie populární hudby to letos pořadatelům Anděla rozehrála nadějně, teď je na nich, aby si svůj boj o důvěru neprohráli sami. Třeba nevhodnou podobou večera, výběrem hudebních hostů či nějakou trapnou tryznou za Ivetu Bartošovou.
Jak to celé dopadne, uvidíme ve středu večer od 20:00 v přímém přenosu prvního programu České televize.
