Hvězdy remixují soundtrack k Machinariu. Baví mě hry vznikající odspodu, říká Floex

Karel Veselý Karel Veselý
20. 10. 2019 12:16
Soundtracku k počítačové hře Machinarium skládají poctu renomované kapely Orbital nebo 65daysofstatic. Pro producenta Tomáše Dvořáka alias Floexe je to příležitost, jak definitivně přijmout tvorbu pro videohry.
Počítačová hra Machinarium vyšla 16. října 2009.
Počítačová hra Machinarium vyšla 16. října 2009. | Foto: Amanita Design

V počítačové hře Machinarium se robůtek Josef, omylem vyhozený na vrakoviště za městem, snaží vrátit domů. V nepřátelském prostředí města prolezlého rzí čelí robotím protivníkům z bratrstva Black Cup. Logická "klikačka" českého studia Amanita Design před deseti lety zaznamenala celosvětový úspěch a k jejímu skvělému přijetí přispěla i hravá hudba skladatele Tomáše Dvořáka alias Floexe.

Tomáš Dvořák alias Floex.
Tomáš Dvořák alias Floex. | Foto: Tomáš Jakubec

Postavy ve hře komunikují výhradně pomocí vizuálních bublin, důležitou roli při budování atmosféry tak má i soundtrack plný zvláštních pazvuků či náladových ploch. Písně z Machinaria, kterých se prodaly čtyři miliony kopií, ale fungovaly i samostatně. Samostatně vyšly třeba na vinylu, kterého se prodalo skoro 4000 kusů. Nyní si Floex desáté výročí vydání soundtracku připomíná kolekcí remixů skladeb z Machinaria v podání hudebníků, jako jsou anglické taneční duo Orbital, anglická experimentální kapela 65daysofstatic nebo česká dvojice DVA.

Málem přehlédnuté výročí

"Bylo to takové zvláštní období mého života. Měl jsem čerstvě dokončenou Akademii výtvarných umění, v rámci své tvorby jsem se dost hledal a řešil, jakou cestou jít. Do toho se mi rozpadl vztah, díky němuž jsem pendloval mezi Čechy a Maďarskem, takže to byl takový návrat domů a stabilizace," vzpomíná Floex na dobu před deseti lety, kdy Machinarium vznikalo. "Vnímal jsem ho jako ostrov hravosti, kde je všechno povoleno. Hodně mi to pomohlo se nastartovat a uvolnit pro svou další tvorbu," dodává.

Po titulu Samorost 2 z roku 2005 to byla Floexova druhá spolupráce s vývojáři počítačových her z Amanity Design. Tentokrát ale díky formátu Machinaria dostal větší prostor k realizaci. Hudba mohla být delší a ucelenější.

Soundtrack obdržel cenu za nejlepší hudbu k počítačovým hrám od prestižního časopisu PC Gamer a zájem byl o něj tak veliký, že postupně vyšel v osmi reedicích.

Nápad připomenout si nynější desáté výročí přišel od Lukáše Kunceho z Amanity Design. "Já bych si toho výročí skoro jinak snad ani nevšiml. On pojal ten projekt jako jakési své dítě, takže vybíral většinu remixérů," říká Floex, kterému největší radost udělali Orbital - bratři Hartnollové, britští klasikové elektronické hudby z devadesátých let.

Floexova skladba The Glasshouse with Butterfly, jak ji remixoval Orbital. | Video: Minority Records

"Je to pro mě neskutečná čest. Orbital je jedna z kapel, díky nimž jsem objevil elektronickou hudbu. Inspirovala mě k vlastní tvorbě. Jedna z prvních desek, které jsem si koupil na kazetě, byla jejich Snivilisation," vzpomíná jedenačtyřicetiletý Floex.

Machinarium a jeho soundtrack si prý obzvláště oblíbil mladší z bratrů Hartnollů, Paul. Český hudebník teď na oplátku zremixuje jednu jejich kompozici na kompilaci ke třem dekádám Orbitalu, která vyjde příští rok.

Orbital přidal do Floexovy původně ambientní skladby The Glasshouse with Butterfly tepající beat, který vytváří hypnotickou atmosféru nataženou skoro k osmi minutám.

Anglická postrocková skupina 65daysofstatic pro změnu pojala track The Prison jako rozmlženou náladovou kompozici na hraně hororového soundtracku. The Sea v podání německého skladatele C418 - známého jako autora hudby k populární hře Minecraft - se mění v dávku radostné euforie.

Kompozici The Sea remixoval C418, autor hudby k Minecraftu. | Video: Minority Records

Jediný domácí zástupce, královéhradečtí DVA, smíchal ve stopě nazvané Gameboy Tune osmibitové zvuky s osobitým hravým přístupem. Sami za sebou ostatně mají několik videoherních soundtracků pro firmu Amanita Design.

Všechno pod jedním jménem

Tomáš Dvořák alias Floex odstartoval kariéru v roce 2001 albem Pocustone, milníkem domácího downtempa a jedním z přelomových desek české elektronické hudby. Následně se věnoval audiovizuálním instalacím a soundtracky k Samorostu 2 a Machinariu v první dekádě nového tisíciletí pro něj byly trochu úkrokem stranou od uměleckého světa. Možná proto je nevydal pod svým pseudonymem, ale občanským jménem.

Když se pak v roce 2011 vrátil s autorskou deskou Zorya, která mu získala dvě ceny Anděl a nominace na Apollo i Vinylu, zjistil, že soundtracky jsou možná populárnější než jeho "seriózní" tvorba.

V tomto světě mělo jméno Tomáš Dvořák silný zvuk. Po loňské desce A Portrait of John Doe, natočené s britským hudebníkem Tomem Hodgem a vydané na prestižní značce Mercury KX, už ale Floexova autorská tvorba u posluchačů zase převažuje.

Floexova kompozice Gameboy Tune v remixanové verzi od dua DVA. | Video: Minority Records

Sám producent se rozhodl rozpojení své kariéry ukončit a jeho zatím poslední výlet do světa videoher Samorost 3 i remixy Machinaria už vydává pod jménem Floex.

To, jak se hudebníkova kariéra vyvíjí skrze streamovací služby, je někdy nepředvídatelné. "První skladba, kterou si na Spotify můžete poslechnout z mé tvorby, je píseň tancujícího houbaře ze Samorosta 3. Byla to taková srandička, která skvěle sedí na scénu ve hře, ovšem je to jinak věc, která absolutně nevystihuje mou autorskou tvorbu," poznamenává Floex.

Miniatura Mushroom Picker Dance si ale našla cestu do dětských playlistů, a stala se tak Floexovou nejpopulárnější písní na Spotify. "Média, novináři nebo organizátoři koncertů si často nedají práci zjistit, co je reálně jádrem vaší tvorby. Teď se mi například stalo, že jsme měli koncert v Litvě s Tomem Hodgem, což je notabene ještě zcela jiný projekt, a festival nás propagoval touhle skladbičkou," dodává.

Skládat pro hry už je běžné

Nějaký čas mu prý trvalo, než se se svojí slávou ve světě počítačových her sžil. "Nebral jsem tuhle tvorbu zase tak vážně. Ve srovnání s autorskými deskami jsem to považoval za hudbu o kus banálnější. Dost to změnily právě pohledy fanoušků, a především hudebníků. Nejen Orbital, ale třeba 65daysofstatic nebo Jon Hopkins," vypočítává Floex.

Ostatně ve světě už elektroničtí hudebníci běžně dělají videoherní soundtracky: Brazilec Amon Tobin, americké skupiny Health a Nine Inch Nails nebo angličtí 65daysofstatic přirozeně překračují hranice obou komunit.

Obal alba Machinarium Remixed.
Obal alba Machinarium Remixed. | Foto: Minority Records

"Soundtracky jsou super právě v tom, že mě dostanou do polohy, která by mě jinak nenapadla. Samorost byl hodně o objevování různých akustických zvuků, otevřel mi daleko větší škálu instrumentální barevnosti pro mou vlastní tvorbu," vysvětluje Floex. "Myslím, že tuhle mou tvorbu mají lidé rádi pro velkou barevnost a taky uvolněnost."

Úspěch hudby pro hry od Amanity Design mu pootevřel dveře jinam. V minulosti byl Floex blízko kontraktu na velkou zakázku pro firmu Sony, svět videoherního mainstreamu mu ale příliš nevyhovoval. "Mě baví nejvíc věci, které jsou na začátku a vznikají odspodu," říká muž, který v současnosti pracuje na soundtracku ke hře Papetura mladého polského vývojáře, v níž je zcela všechno ručně vytvořeno z papíru.

Spolu s Tomem Hodgem připravuje také filmový soundtrack k chystanému česko-německému politickému thrilleru.

Remixové album Machinarium vyšlo tento týden, křest se uskuteční 27. listopadu v pražském Paláci Akropolis. "Křtem odstartujeme nový hudební program obsahující živé provedení některých skladeb z mých soundtracků, které jsem dosud ještě nikdy nehrál," avizuje Floex, pro kterého budou koncerty definitivním splynutím jeho dvou identit.

Floex: Machinarium Remixed

Minority Records 2019

 

Právě se děje

Další zprávy