Flea s Yorkem bloudí krajinami chladného sound designu

Karel Veselý
5. 3. 2013 10:38
Zmučená grimasa frontmana Radiohead se stává otravným klišé
Thom Yorke
Thom Yorke | Foto: Pitchfork.com

Glosa - Zatímco Radiohead si poslední roky budují celkem konzervativní hudební kariéru, Thom Yorke si choutky hudebního experimentátora vynahrazuje ve svých sólových projektech.

Všechno to začalo albem The Eraser (2006), které mu otevřelo dveře do scény současné klubové/elektronické alternativy, kde pak natočil společné počiny s lidmi jako Flying Lotus, MF Doom, Burial & Four Tet či Modeselektor.

Nejnovějším příspěvkem do jeho sólové kariéry je album all-star bandu Atoms for Peace, v němž figurují také Flea z Red Hot Chili Peppers nebo producent Nigel Godrich (Radiohead, Beck, Paul McCartney). Spojení slibovalo hodně, výsledek ale bohužel nijak závratně experimentální, ani písničkářsky objevný.

Flea a Thom Yorke
Flea a Thom Yorke | Foto: Aktuálně.cz

Atoms for Peace původně vznikli k účelu koncertního provedení skladeb z Yorkovy sólovky The Eraser, pak ale projekt začal žít vlastním kreativním životem. Album Amok vznikalo dlouhé čtyři roky v průrvách mezi napěchovaným kalendářem domovských kapel a velká část se zrodila z improvizovaných jamů ve studiu.

Deska ostatně začíná začíná funkovým groove skladby Before Your Very Eyes..., do něhož teprve po chvíli začnou pronikat elektronické zvuky z postprodukce. Ačkoliv elektronické beaty občas převládnou (Unless, Default), Atoms for Peace působí méně jako propojení hudebních egomaniaků a více jako živoucí organismus.

Někoho možná překvapí, jak pokorně se do kapely zařadil Flea, jehož elastické exhibice zůstávají v pozadí a jen nenápadně táhnou písničky vpřed. Je to docela škoda - skladby, v nichž se Flea utrhne z řetězu jako Dropped či závěrečná Amok dávají kapele přesně to „šťavnaté" groove, které ji sedí. Takových momentů je ale po hříchu příliš málo, Amok se jinak většinu času potácí v krajině sofistikovaného a chladného sound designu, čímž hodně připomíná nepříliš povedené King of Limbs.

Stejně jako u poslední desky Radiohead si i tady navíc musím povzdechnout, že zmučená grimasa Yorkova hlasu se stala možná nejotravnějším klišé současné hudební alternativy. Jestli chtěl Yorke na desce o klaustrofobii a strachu z nukleární anihilace utéci z prokletí své domovské kapely, pak se mu to příliš nepovedlo.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Čeští plochodrážníci vybojovali stříbro ve MS družstev na dlouhé dráze

Historického úspěchu dosáhli čeští jezdci v mistrovství světa družstev na dlouhé ploché dráze, když v německé Vechtě vybojovali stříbrné medaile. Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek podlehli ve finále Francouzům, kteří obhájili loňský premiérový triumf.

O velké překvapení se čeští reprezentanti postarali v semifinále, v němž před deseti tisíci diváků vyřadili favorizované Němce. Domácímu týmu nepomohl ani úřadující světový šampion mezi jednotlivci Martin Smolinski. Osminásobní mistři světa se museli spokojit s bronzem.

Dosavadním největším úspěchem českých jezdců bylo třetí místo z roku 2016 z Mariánských Lázní.

Další zprávy