reklama
 
 

Extáze s písní na rtech a ruchy v pozadí

1. 12. 2006
Recenze - Stačil rafinovaný facelift a Ecstasy of Saint Theresa zní zajímavě i pro ty, kteří hudební pokusy moc nemusí.
Doporučujeme

Albem Watching Black se kapela po čtyřech letech vrací na elektronickou scénu a je přístupná širšímu publiku. A s nadsázkou se dá říct, že to není Jan P. Muchow, skladatel a hlava kapely, kdo se na nové podobě EOST - v devadesátých letech kytarové, na přelomu milénia experimentující - nejvíc podepsal.

Na tom mají zásluhu Björk, Lamb a Massive Attack. Muchow v jejich linii kombinuje počítačem upravené zvuky s rockovými nástroji i symfoniky a zachovává písňovou formu. Na Watching Black slyšíme hudbu, kterou nedusí fundamentální touha znít jinak, ale taky si nic neulehčuje.

Poslechněte si čtyři nové písně na MySpace

Muchow si se zpěvačkou Kateřinou Winterovou a producentem Dušanem Neuwerthem klade do cesty hodně překážek - libé zvuky jsou dílem velkého talentu a také výsledkem mravenčí práce, při které skladby stavěli z různých ruchových impulsů.

V tom navázal na předchozí alba In Dust3 a Slowthinking, tentokrát navíc stejně pečlivě myslí na melodii. Watching Black je stoupáním z podzemí tanečních klubů vzhůru na zem vstříc zenové meditaci, která má různé podoby.

Třeba filmového soundtracku (To Work On My Sleep Schedule), náznaku r´n´b (V.R.! připomínající předloňské EP IT), kytarových riffů (Trash About) nebo souladu hlasu kateřiny Winterové s primitivními zvuky (Gun And The Stars) coby hledání ideální harmonie.

Při vší éteričnosti mají skladby pevný základ, se kterým by obstály v jakékoliv verzi; že Watching Black zní právě takto, je výsledkem volby z milionů možností. Dokládá i Wrong Time Wrong Place, pěvecký dialog Kateřiny Winterové s Václavem Havelkou, hlavou projektu Selfbrush. Z počátku doprovázený jen španělkou se mění v elektrorock a připomíná výlet po Muchowově hudební minulosti, jakési spojení prosté zpívánky Lucky Boy a projektu Colorfactory.

Na letních vystoupeních pod širým nebem EOST často přehrávala novinky s energií uspávače hadů, ale jedenáctistopá nahrávka má naštěstí úplně opačný náboj: posluchače celou dobu udržuje v napětí rozpor mezi neurotickým tempem zvuků a poklidným hlasem Winterové, který může předvést ve víceru polohách než na starších albech. 

Je těžké selektovat, srovnávat a dávat body proměnlivé tvorbě Ecstasy of Saint Theresa. Ale je jasné, že podobu, kterou si zvolili pro rok 2006 a desku Watching Black, zvládli skvěle.

Ecstasy of Saint Theresa: Watching Black. CD, 46 min. Vydala firma EMI, 2006.

autor: Jan Šprincl

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama