Erik Truffaz představí módní Paris i etno Mexico

Michal Pařízek
21. 10. 2008 23:30
Jazzový trumpetista na turné po ČR
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Téměř přesně na den po roce se vrací do Paláce Akropolis švýcarský trumpetista Erik Truffaz se svým kvartetem. Ve Francii domestikovaný umělec patří mezi největší postavy evropského jazzu, přestože právě jazz je v jeho eklektické tvorbě pouze jedním z mnoha vlivů.

Spolu se svými spoluhráči předvede 22. října výsostně moderní hudbu, která má stejně blízko k Milesi Davisovi jako k Radiohead nebo tanečnímu undergroundu. Pražský koncert bude však až posledním v řadě, před ním ještě Erik Truffaz 4tet navštíví další čtyři česká města.

Erika Truffaze české publikum důvěrně zná, vystupoval tu už mnohokrát, naposledy v létě v rámci doprovodného programu Letní filmové školy v Uherském Hradišti.  Jeho koncerty jsou nejen ukázkou vysoce moderní fúze, ale zároveň zdrojem energie a radosti z hudby. Truffazovi současní spoluhráči Patrik Mueller, Marcello Giuliani a Marc Erbetta spolu s ním tvoří bezchybně fungující mechanismus.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

"Miles Davis acid jazzu" totiž po téměř patnáctileté kariéře našel ty pravé. Dokazují to nejen koncerty, ale i zatím poslední (a vynikající) dlouhohrající album Archangelsk. A také zbrusu nová trojice EPíček, která vychází 3. listopadu, tedy krátce po pražském koncertě.

V diskografii Erika Truffaze najdeme už více než deset dlouhohrajících titulů: od prvotiny Nina Valéria z roku 1994 až po zmíněný Archangelsk. Ve své žánrově široké tvorbě spolupracoval s mnoha hudebníky, některá jeho alba jsou směřována moderně jako Bending New Corners, jindy se zase nechá inspirovat world music jako na albech Saloua nebo Magrouni.

Na Archangelsku najdeme dokonce několik baladických kousků zpívaných Edem Harcourtem, které Truffazovo kvarteto jen lehce podbarvuje. Ale snad nikdy se nepustil do takového experimentu jako nyní. 

Foto: A. Plaveski

Trojici EP spojuje skutečně jen Truffazova osoba, jinak jsou desky skutečně velmi rozdílné. Jmenují se vždy podle místa nahrávání. Na prvním z nich, nazvaném Paris, najdeme osm tracků, na kterých trumpetista spolupracoval s beatboxerem Slyem Johnsonem. Taneční funky kousky pohání kupředu energický beatbox občas doplněný zpěvem a Truffaz je svými dechovými štěky vkusně doplňuje. Hravá záležitost dokázala pozvednout i tak notorickou skladbu, jakou je Come Together od The Beatles.

To nejlepší ale přichází až na dalších dvou nosičích. Jak Mexico nahrané s tamním elektro mágem Murcofem, tak i Benares, kde Truffaz spolupracoval s indickými hudebníky a zpěváky, patří mezi vrcholy jeho tvorby. Truffaz je geniální v tom, jak dokáže naprosto dokonale využít schopností svých spolupracovníků. A sám se klidně upozadí, ostatně velmi podobně to dělal jeho nepřeslechnutelný vzor Miles Davis.

Impozantní Murcofovy elektronické plochy jen lehce dobarvuje velmi střídmý doprovod s vévodící trubkou a pianem. A tři krásné kousky z Mexica jsou možná nejlepším ambientním počinem roku, hlavně hned úvodní Al Mediodia je skutečně nádherná. Dokonale evokuje pocit ospalé polední siesty na prázdném náměstí.

Eric Truffaz 4tet v ČR

  • 18. října Hradec Králové
  • 19. října Fabric, Ostrava
  • 20. října Fléda, Brno
  • 21. října Národní dům, Ústí nad Labem
  • 22. října 19.30, Palác Akropolis, Praha

Projekt Benares je opět o něčem jiném. Podobně jako to už dlouho provozuje John McLaughlin, Truffaz zde roubuje jazz na improvizační schopnosti indických zpěváků. Hned první - Tarana - je z velké části právě jen na nich, Truffaz do ní vstoupí až téměř na konci. Znepokojivá vokální repetitiva si vystačí sama, tribální dojem by "západní" nástroje jen pokazily. Střídmost a sporost budiž tedy dalším Truffazovám kladem.

Závěrečná skladba tohoto EP Yay je pak možná tou nejlepší fúzí indické hudby a jazzu od dob prvního alba McLaughlinových Shakti. Šest a půl minuty čiré dokonalosti.

Není ale podstatné, kolik z nového materiálu zahraje Eric Truffaz 4tet na české minšňúře. Jeho vystoupení jsou sázkou na dobrodružnou jistotu, ať hraje starší tvorbu, nebo úplné novinky.

Podstatné je hlavně to, že nijak neslevuje ze svého vizionářství. Naopak pátrá dál. Stejně jako u Milese Davise je to jeho úděl. Na rozdíl od něj si však lze koncert Erika Truffaze vychutnat živě.

 

Právě se děje

Další zprávy