Úvodní skladba jménem Blues ze 60. let svou zdravou hudební i textovou nostalgií pomyslně uvádí do děje. Celistvá je ale jen převažující nálada, stylově se nahrávka rozbíhá více směry.
Hned následující Requiem pro Petra Šabacha, úžasná hitovka s chytrým a neméně vzpomínkovým poselstvím, bylo ušito z jemnějších nití. Stejně jako třeba píseň Poslední skaut s nádechem country. Syrověji a neučesaněji naopak působí Tvoje hospoda, která má blíž k tvrdší muzice.
Šustrova deska je výrazově pestrá, adekvátně k tomu, kolik podob měla muzika přelomu 60. a 70. let. Dojde na starý dobrý bigbít i hard rock, psychedelické ozvěny, folk rock i to, čemu se tehdy říkalo rhythm-and-blues a nemá to nic společného se soudobým R&B.
I zvukově skrznaskrz tradičně, leč ne archaicky znějící album Old Shooterhand drží pohromadě, aniž by protagonista musel křečovitě vytvářet spojnice mezi písničkami. Silných položek je tu spousta: Špinavý blues, Woodstock 69 nebo důmyslně proaranžovaný a vygradovaný Půlnoční anděl, jemuž dávají křídla i funkčně využití hosté: violoncellistka Jana Gabrielová a talentovaná zpěvačka Viktorie Horáková, které Šustr před časem vyprodukoval a vydal album, stojící za pozornost.
Na desce se pohostinsky mihnou i Zuzana Vintrová, současná zpěvačka kapely Tichá dohoda, nebo kontrabasista Michal Šerák, který v Tiché dohodě hraje na baskytaru. Logicky to vede k úvaze, zda skladby ze sólové nahrávky nepřejdou do repertoáru skupiny. Ale ne - Old Shooterhand je sice zřetelně šustrovská, nikoliv však "dohodovská" deska.
Sám autor říká, že jde o písně, do kterých se nehodil ženský zpěv, a proto je uchopil sólově.
Tvorba Dana Šustra má dávno jasná poznávací znamení, čitelný autorský rukopis. Přesto jeho sólové album působí jinak než nahrávky Tiché dohody. Zní konzervativněji, byť "regrese" je záměrná - a sympatická.
Fanoušci hladce rozpoznají i jeho pěvecký projev. Šustr je de facto rockový písničkář, nevládne bůhvíjakým rozsahem a oslnivou hlasovou technikou, protože o ni tady nejde.
Vždy kladl důraz především na výrazovou přesvědčivost, a to už v časech někdejšího tria První liga, s nímž si v polovině 80. let poprvé vyzkoušel roli frontmana. Totéž platilo i pro následnou první fázi Tiché dohody, třebaže ji většina posluchačů zaregistrovala až s Blankou Šrůmovou za mikrofonem.
Hlavním vokalistou pak byl již v novém miléniu také ve formaci 2Wings, s níž se ale prezentoval výhradně anglicky. Naproti tomu Old Shooterhand obsahuje deset česky zpívaných písniček. V mateřštině texty přece jen znějí přirozeněji.
Navíc Šustrovi záleží na obsahu a jistém poselství, snaží se vyhýbat povrchnímu sdělení a slovnímu balastu - a většinou se mu to daří. Na druhou stranu nejde o nějakou dechberoucí poezii.
Dan Šustr si prostřednictvím alba, jež příští měsíc vyjde na vinylu, pomyslně zaflirtoval směrem, kterým ho to už nějakou dobu táhlo. Nyní se ale zase vrací k osvědčenému a pracuje na novém repertoáru Tiché dohody. Soubor, který předloni po 19 letech vydal novou řadovou nahrávku Hlasitá revoluce, ještě neřekl poslední slovo. Další dlouhohrající deska Dohody by měla vyjít napřesrok.
Dan Šustr: Old Shooterhand
Pop Dissident Records 2019
