Jestli tedy už křehké písničkářství neleze lidem na nervy. Anglosaským hudebním publicistům se už něco takového stalo. Zatímco první desku O chválili do nebe, "devítku" zatracují.
Přitom mezi nimi není zas až takový rozdíl, ale "bluntománie", jejíž je Rice nezaslouženým vítězem i obětí, je silnější, než bychom si přáli. A to nežijeme v Británii.
Damien Rice, příští měsíc třiatřicetiletý irský zpěvák, nejdřív hrál s rockovou kapelou Juniper a když jí dal vale, cestoval po Evropě. Nějakou dobu bydlel v Itálii a přemýšlel, jak prorazit. Když se vrátil domů, natočil demo a poslal ho producentovi Davidu Arnoldovi známému hlavně jako autorovi hudby k posledním filmům s Jamesem Bondem, který se na Riceovu hudbu chytil.
Poslechněte si celé album Damiena Rice
A společně s ním i posluchači: album O z roku 2002 si koupilo na milion lidí, ale česká média mu moc prostoru nevěnovala. Když, tak o Ricem psala jako o novém pířteli Renée Zellwegerové, přitom na O byla i píseň Prague...
Damien Rice je písničkář, ale to neznamená, že by osaměle se španělkou stál na pódiu a pod ním se kymácely dívky s vlasy trávou zavázanými. Naopak, s doprovodnou kapelou čítající kytaristku, cellistku, basistku a bubeníka často - na novince v písních Rootless Tree nebo Me, My Yoke And I - udělá takový bugr, že by mu rockeři mohli závidět. Charakteristické jsou ale pro něj přece jen melancholické zpěvy jako 9 Crimes, Accidental Babies či Dogs.
Rice si hraje s randálem a tichem zároveň; jedním zvukem, dvěma nástroji, třemi hudebními plochami a navíc zkoumá všechny polohy svého hlasu.
V druhém plánu jeho písní slyšíme Simona a Garfunkela i Leonarda Cohena, z těch novějších Jamese Blunta, Davida Graye, Jose Gonzaleze a zástupce severské hudby jako jsou Kings of Convenience, Múm nebo Sigur Rós. Globalizace proniká i do tak osobních věcí, jako je autorská skladba.
Sám písničkář tvrdí, že skládá intuitivně a že nejlepší je píseň, která k němu sama přijde a on ji během pár minut zaznamená. Nevěřme tomu, Damien Rice má své skladby promyšlené do nejmenšího detailu a v každé lze tušit daný systém. Snad i proto se dalo předem čekat, jak asi album 9 bude znít a po poslechu je jasné, že náš odhad vůbec nebyl špatný.
Damien Rice: 9. CD, 67 minut, v roce 2006 vydala firma Warner Music.
