Mrchy, hříšnice a vražedkyně mají mezzosopranistky v popisu práce, říká pěvkyně Dagmar Pecková

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
1. 3. 2017 11:30
Dagmar Pecková navázala na svůj úspěšný projekt Hříšnice, v němž prezentovala známé operní árie hříšných žen. Téma přepracovala pro menší orchestry, některé operní tituly tudíž nahradila operetními. Program Hříšné a frivolní ženy uvedla koncem února na koncertě s Komorní filharmonií Pardubice. "Když bych měla natočit všechny své hříšnice, dalo by to na celou knihovnu. Mezzosoprán, to je potvora, vražedkyně, psychicky zdevastovaná žena," líčí Dagmar Pecková. V dubnu se od hříšných žen posune k velkolepému kabaretu Wanted. "Morálně" si však příliš nepolepší - ztvární totiž krále londýnského podsvětí Mackieho Messera.
Dagmar Pecková s Komorní filharmonií Pardubice.
Dagmar Pecková s Komorní filharmonií Pardubice. | Foto: František Renza

Toho rozdělení partů si nelze nevšimnout. Když je v opeře či operetě soprán, očekávejte nadmíru kladnou hrdinku bez poskvrnky, slyšíte-li mezzosoprán, pak to jistě bude nejméně intrikánka, ale spíše vražednice, nejlépe několikanásobná.

"Pokud má být někde nějaká zápletka a má se u posluchače dostavit určité vytržení, nemůže tam být vše jen hřejivé, ale musí se tam zařadit i něco kontroverzního, což u vás žen nebývá až tak vzácné," vysvětluje Bohuslav Vítek, dramaturg Komorní filharmonie Pardubice.

Během koncertu tak Dagmar Pecková ztvárnila nevěrnou Euridiku z Offenbachova Orfea v podsvětí, proradnou Hérodiadu, navádějící Salome, aby chtěla hlavu Jana Křtitele, či hříšnici Máří Magdalénu, oboje od francouzského skladatele Julesa Masseneta.

Po přestávce pokračovala ve sbírce hříšnic Offenbachovou Krásnou Helenou, která svou nezodpovědností zapříčinila krvavou trojskou válku, od téhož autora pak svůdnou a nadmíru cílevědomou Perikolou, zapletenou do manželského trojúhelníku, Saint-Saënsovou Dalilou, jež lstí připravila Samsona o jeho sílu. Jako přídavek nabídla árii z Bizetovy Carmen, ženy, jež flirtuje s několika muži a je nakonec probodnuta dýkou.

Mezzosoprán je málokdy žena čistá jako lilie

"V oboru mezzosoprán se v operách málokdy vyskytne žena čistá jako lilie. Většinou to jsou nějaké ty intrikánky," říká hudební dramaturg Bohuslav Vítek.

Na dotaz, zda jsou skutečně mezzosopránové ženské party takto koncipované, Dagmar Pecková přisvědčuje: "No samozřejmě, to je můj obor. Když bych měla natočit cédéčka se všemi hříšnicemi ze svého repertoáru, dalo by to na celou knihovnu. Mezzosoprán má v hlase vždy drama, je to potvora, vražedkyně, psychicky zdevastovaná žena. Zatímco soprán je tam většinou za anděla. Vezměte si třeba Aidu, to je čistý soprán a naprosto pozitivní postava, zatímco Amneris je dramatický mezzosoprán a hrozná svině."

Když pěvkyně původní projekt Hříšnice v roce 2015 připravovala, použila ho jako určitou osobní psychoterapii. "Dostala jsem se i díky němu do fáze odpuštění. Jakmile člověk odpustí, uzavře minulost, už se v ní nepatlá a už žije jen přítomností."

Na svém albu Hříšnice přidává ještě další proradné ženy do sbírky - Medeu či Elektru.

"Když jsem začala řešit jednu postavu po druhé, zjistila jsem, že to vraždění a intriky v podstatě máme v popisu práce. Jediná Marie Magdaléna jako hříšnice prošla katarzí a odpuštěním a jediná byla schopná duševního vývoje. Ostatní skončily hrozně, výjimkou je Médea, ona sice zabila, koho mohla, ale její hříchy zůstaly nepotrestány," shrnuje své postavy Pecková.

Se šampaňským mezi diváky

Během koncertu s Komorní filharmonií Pardubice diváky nejvíc zaujala opileckým kupletem Perikoly, kdy sestupovala z horního vchodu do sálu s lahví šampaňského a skleničkou, potácela se mezi publikem, komunikovala s ním a  zpívala svůj part.

Mezzosopranistka Dagmar Pecková se při koncertu s pardubickou filharmonií vydala mezi diváky. Podívejte se na její improvizaci při kupletu z Perikoly. | Video: Lucie Straková

"Kuplet z Perikoly je od Offenbacha koncipovaný tak, aby interpretka měla prostor pro hereckou improvizaci," přibližuje dramaturg Bohuslav Vítek. "Dagmar Pecková je žena s obrovským smyslem pro humor a recesi, takže v jejím podání je výstup dokonalý."

"Nikdy přesně nevím, co udělám. Přemýšlela jsem, jak to provést, abych se dostala mezi lidi. Obcházela jsem si odpoledne celý hudební sál a zaujal mě horní vstup. O přestávce před druhou půlkou jsem nahoře zašla za technikem orchestru panem Sadílkem a oznámila mu: ‚Vy tady teď se mnou sehrajete výstup. Nebudete mě chtít pustit do sálu. Ze všech sil se mne budete snažit vyhodit!"

Veterán pardubické filharmonie Josef Sadílek se své role zhostil skvěle a diváky, kteří až nahoru nedohlédli, tato přesvědčivá dvojice svým dialogem dokonale zmátla. "Pusťte mě dovnitř! Já chci na pódium!" vehementně se umělkyně dobývala do sálu. "Tam nemůžete, tam bude zpívat paní Pecková!" bránil jí ze všech sil v postupu schodištěm technik orchestru. Na její další naléhání pak pravil: "Mějte rozum, vždyť já přijdu o práci!"

Na dotaz, zda se jí pro podobné výstupy hodí její operní, operetní a muzikálová průprava, Dagmar Pecková s úsměvem odpovídá: "V roce 1981 jsem svou dráhu začínala právě muzikálem a operetou. Ale já žádnou činoherní průpravu nepotřebuji, já to v sobě prostě mám!"

Od intrikánek z oper a operet se nyní značně posune, nýbrž z morálního hlediska si příliš nepolepší. V dubnu totiž v pražské Lucerně ztvární krále londýnského podsvětí Mackieho Messera v dlouho očekávané kabaretní show Wanted.

"On to nebude jen Mackie Messer. Půjde o ty nejkrásnější písně německého skladatele Kurta Weilla. A vzhledem k tomu, že jsem velký díl své kariéry věnovala písňové tvorbě pozdního romantismu a první poloviny 20. století, tak si myslím, že je to můj velmi logický posun k songu-chansonu, nebo chcete-li i muzikálu 40. let v Americe. Weillova hudba je návyková. Jakmile k ní jednou přičichnete, už se jejího vlivu nikdy nezbavíte," říká Pecková.

Setkává se prý s reakcemi, že posluchačům zdánlivě jméno Kurt Weill nic neříká. "A přitom zní všude mezi námi. Mackie Messer obletěl svět v podání Luise Armstronga, Franka Sinatry, Stinga nebo i Robbieho Williamse. Nebo Surabaya Johny a Barbara song. V přebásnění Pavla Kopty je naprosto nepřekonatelně zpívala Hana Hegerová. Jsem šťastná, že mě život k této neuvěřitelně krásné hudbě přivedl, a proto ji chci rozdávat dál," uzavírá mezzosopranistka Dagmar Pecková.

Jacques Offenbach napsal tento "opilecký" kuplet Perikoly tak, že ponechal interpretce místo pro improvizaci. A v té je Dagmar Pecková mistr. | Video: Andrea Žeravíková
 

Právě se děje

před 14 minutami

Dron na východě Afghánistánu zabil třicet civilistů, mířil na Islámský stát

Nejméně 30 civilistů zahynulo a 40 dalších utrpělo zranění při útoku bezpilotního letounu, který na východě Afghánistánu podnikly afghánské bezpečnostní síly s podporou americké armády. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na tři afghánské vládní představitele. Cílem náletu byla podle nich skrýš členů teroristické organizace Islámský stát (IS), omylem byli ale zasaženi místní rolníci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy