Coldplay se na novém albu proměnili. Tříminutové hity nahradil apel na lidskost

Honza Vedral Honza Vedral
29. 11. 2019 13:59
O jedné z nejúspěšnějších britských kapel současnosti se poslední dobou psalo hlavně v souvislosti s prohlášením, že se svou osmou řadovou deskou Everyday Life z ekologických důvodů nevyjede na turné. Plamenné diskuse i vtipy téměř zastínily, jak se nová nahrávka hudebně v mnohém vymyká tomu, čím Coldplay prosluli.
Kytarista Jonny Buckland a zpěvák Chris Martin z Coldplay tento týden na koncertu v Londýně.
Kytarista Jonny Buckland a zpěvák Chris Martin z Coldplay tento týden na koncertu v Londýně. | Foto: Reuters

"Hudba je zbraň / Hudba je zbraň budoucnosti," ozývá se v závěru téměř šestiminutového singlu Arabesque sample hlasu průkopníka žánru afrobeat, již dávno nežijícího Nigerijce Fely Kutiho. Ten pocházel z bohaté rodiny, studoval v Londýně a žil bohémským životem rockové hvězdy. Přesto ho proslavily i plamenné politické projevy, kdy za zvuků bubnů a saxofonů tepal sociální nerovnost, korupci a zvůli moci, za což na dva roky skončil ve vězení.

Zpěvák Chris Martin.
Zpěvák Chris Martin. | Foto: Reuters

Na albu jeho hlas nezní náhodou. Coldplay nejsou prvními, kdo v Kutiho odkazu hledá způsob, jak zůstat globálními hvězdami a přitom tvořit hudbu s jistým přesahem. Takovou, která nebude zapadat do jimi samými vytvořených šablon opulentního stadionového popu.

Čerstvě vydanou deskou Everyday Life se Britové vydali ještě o krok dál než obdobným rockovým mesiášstvím stižení irští U2. Definitivní transformaci Coldplay v kapelu, které záleží na poselství o smíru, provází sympatická rezignace na tříminutové prvoplánově hitové odrhovačky, které konvenují rádiím a jejichž refrény pod pódiem zpívají fanoušci.

Před samplem Fela Kutiho v singlu Arabesque zní kupříkladu několikaminutové saxofonové sólo hudebníkova syna Femi Kutiho. A část písně, která kombinuje rytmy z Blízkého východu se západoevropským vlivy, namísto frontmana skupiny Chrise Martina zpívá ve francouzštině Belgičan s rwandskými kořeny Stromae, jinak spojený zejména s elektronickou scénou.

V takovém propojování přístupů a kultur bez přehnaného ega, prospěchářství i tlačení na pilu tkví kouzlo a účel "každodenního života", jak lze přeložit název alba Everyday Life.

Singl Arabesque z nervózního klidu vygraduje v pompézní epický konec, jaký se Coldplay kdysi naučili od producenta Briana Ena. Je to jedna z nejzajímavějších a nejsilnějších skladeb, které se kapele za poslední roky povedly. Přestože z ní nikdy nebude takový hit jako například z překolorované předchozí, čtyři roky staré desky A Head Full of Dreams. Na to je novinka příliš experimentální.

Skladbu Orphans z nového alba zahráli Coldplay v londýnském Národním historickém muzeu. | Video: Third Man Records

Je rozčleněna na dvě části, označené jako východ slunce a západ, a Coldplay se na ní přehrabují styly. Úvodní kompozice Sunrise připomíná melodramatický soundtrack. Následující Church zase zasněný pop.

BokEN je klasický gospel postavený na luskání prstů, pianu, zvolání a sborové odpovědi. Pod Daddym se skrývá klidná a procítěná klavírní balada, založená na citu Chrise Martina pro melodii a její podání.

Hudební neposednost vede Coldplay k prozkoumávání stylů, které prokládají různými odkazy. V případě Arabesque nebo Orphans ústí v monumentální písně, jiné jen v nadějné skeče, jakým je půvabně melodické soulové číslo Cry Cry Cry. To však zůstalo nahozené a stálo za to by ho dotáhnout.

Až do závěrečného zvolání aleluja, kterým nahrávka končí, album spojuje jediné sdělení: všichni jsme lidé. Zní stejně jasně v angličtině i perštině ve skladbě بنی آدم, jejíž text tvoří báseň Bani Adam od středověkého perského autora Sa’dího. Její první verše jsou ostatně vpletené i do koberce na stěně newyorské budovy Organizace spojených národů. Takhle univerzálně a všeobecně chtějí Coldplay znít.

Coldplay novou desku představili na koncertech za úsvitu a západu slunce v jordánském Ammánu. | Video: Third Man Records

Everyday Life je z mnoha úhlů nečekaná deska s velkými ambicemi i nároky. A škoda, že nekompromisní přístup Coldplay neudrželi po celou dobu.

Obal alba Everyday Life.
Obal alba Everyday Life. | Foto: Third Man Records

Sice svobodu opravdu dýchají plnými doušky a máločím se omezují, ke konci jim ale stejně dochází dech a přes značnou míru experimentování se uchylují do bezpečnějších míst svého rukopisu. Možná i proto, že ten přece jenom nesourodou nahrávku drží alespoň trochu pohromadě.

Výsledek není pro každého. I proto ale Everyday Life v diskografii Coldplay patří k nejzajímavějším a nejlepším nahrávkám. Také proto, že se hitmakeři rozhodli rezignovat na jistoty jedné z komerčně nejúspěšnějších sestav světa.

Jejich snaha ten svět zlepšit a přispět k jeho záchraně svou hudbou sice může působit pateticky nebo kýčovitě, nese však pro spoustu posluchačů srozumitelné poselství. Totiž že lidskost není třeba vzdávat. To se poslouchá poměrně dobře - a s jejich hudbou to v téhle podobě ladí.

Coldplay: Everyday Life

Third Man Records 2019

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 44 minutami

Jihomoravští policisté zadrželi loni na hranicích se Slovenskem 14 tisíc migrantů

Jihomoravští policisté zadrželi za loňský rok na hranicích se Slovenskem zhruba 14 tisíc nelegálních migrantů, od 29. září, kdy byly zavedené intenzivní kontroly, jich bylo téměř šest tisíc. V lednu už počet zadržených migrantů výrazně klesl díky kontrolám i počasí, řekl dnes novinářům jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.

Od neděle kontroly skončí a budou pouze namátkové. Policie bude také nadále monitorovat pohyb na hraničních přechodech, na zelené hranici i situaci v příhraničních obcích. Na ostrahu hranic bude vyčleněno na denní směně 37 policistů, což je desetina dosavadního stavu. Od neděle bude také možné znovu volně překračovat zelenou hranici. Zjednoduší to situaci turistům, kteří, ač je Česko a Slovensko součástí schengenského prostoru, přes zelenou hranici nemohli.

Drtivá většina, 93 procent, zadržených migrantů byli loni Syřané. "Převážně se jednalo o mladé muže, výjimečně o matky s dětmi. Letos v lednu už to nebyli Syřané, ale například Moldavané," řekl Tržil. 

Další zprávy