Co je lepší než poslouchat hudbu? Poslouchat ji s někým! Tato jednoduchá poučka dominovala v roce 2011 nejdůležitějším technologickým novinkám spojeným s digitální hudbou. Propojení Facebooku a streamovací služby Spotify nebo raketový nástup sociální sítě Turntable.fm je důkazem, že izolované poslouchání už lidem nestačí.
Zatímco ve světě se řeší budoucnost cloudového portálu Spotify, Česká republika se alespoň konečně napojila na iTunes a dočkala se spuštění služby MusicJet - české obdoby streamovacích služeb. Být jen o krok pozadu je pro český hudební trh velké vítězství.
V roce 2011 už i největším skeptikům dochází, že streamovací služby jsou asi jedinou záchranou hudebního průmyslu. Prodej kompaktů i nadále klesá a pomalu se zastavuje růst dříve tak dynamického trhu s digitální hudbou - uživatelé jednoduše zjišťují, že poslouchat hudbu přímo z internetu je velmi pohodlné.
Vlajková loď nové technologie - švédsko-anglický Spotify - i nadále zůstává elitním klubem pro hrstku dvanácti evropských zemí a nově i USA, kde odstartoval v červenci 2011. I díky tomu v listopadu překročily počty platících uživatelů hranici dvou a půl milionu.
Hudební vodovody pro každého
První bouřkou v ráji je ale zpráva, že Spotify ve velkém opouští nezávislé nahrávací společnosti, které mají pocit, že jim streamování hudby zdarma bere zisky z digitálních prodejů a že přerozdělovací systém výdělků je pro menšinové vydavatele a interprety krajně nevýhodný.
Na sklonku roku se s portálem rozloučil distributor stojící za více než dvěma stovkami menších vydavatelů, když vyslyšel jejich stížnosti na nevýhodné podmínky. „Spočítali jsme si, že i kdyby jeden posluchač poslouchal naši desku každý den po tři roky, stejně za ni dostaneme od Spotify jen necelých třicet euro," nechal se na blogu slyšet Jason Weinberger z kapely Uniform Motion a z jeho srovnání aktuálních možností, jak distribuovat hudbu po síti, vzešel Spotify pro menšinové interprety zdaleka nejhůře.
Ani úprk nezávislých ale nejspíše vítězné tažení Spotify příliš nezbrzdí. Aktuální průzkumy konzumentských návyků dokazují, že streamovací službu ve vyspělých zemích už využívá zhruba stejné procento posluchačů, jako si kupuje digitální hudbu nebo kompakty. Portál navíc v končícím roce navázal užší kontakty s Facebookem a vypadá to, že jejich „manželství" by mohlo v blízké budoucnosti udávat tempo v propojování hudby a sociálních sítí.
„Dříve jsme si na návštěvách navzájem prohlíželi své sbírky desek a kazet, dnes nám tuto zkušenost nahrazuje Facebook," nechal se slyšet spoluzakladatel Spotify Daniel Ek na konci září při představení novinek.
Když na konci listopadu Spotify ohlásil další velké změny, spekulovalo se dokonce o tom, že obě společnosti chystají fůzi. Elk ale jen chtěl oznámit, že Spotify se otevírá vývojářům ostatních digitálních služeb, což pomůže jeho pronikání do dalších platforem jako jsou mobilní telefony. Plán je jasný - mít „tekoucí" hudbu úplně všude.
Na vavřínech nespí ani Google, jenž si v roce 2011 budoval výhodnou výchozí pozici spuštěním sociální sítě Google+ a cloudového služby Google Music. Ta je zatím dostupná jen v USA a ani jedna nepřináší nic závratně nového; ale jejich největším triumfem je kromě notoricky populární vyhledávací služby i propojení se smartphony s operačním systémem Android. Spotify a Facebook zatím můžou být v klidu, opravdovým soupeřem Google na tomto poli je především Apple s jeho obchodem iTunes.
Sám sobě DJem
Jak důležité je míti sociální sítě, ví i Google. „Doporučení od přátel je nejdůležitějším způsobem, jak lidé vyhledávají hudbu. Domníváme se, že tento prvek má potenciál ke skutečné přeměně nákupního chování," uvedl její zástupce v polovině listopadu při uvedení Google Music.
Analytici marketingové společnosti SocialCode mu dávají za pravdu, když vypočítali, že jeden fanoušek na Facebooku vydělá kapele v průměru zhruba deset dolarů. Za dva měsíce, co Facebook umožnil sdílení hudebního vkusu přes protokol Open Graph, se prý uživatelé „pochlubili" svými oblíbenci 1,5 miliardkrát.
Inovativní nápady, jak sdílet přes sociální sítě hudební vkus nebo provádět marketing, patřily k velkým technologickým příběhům roku 2011. Ten největší napsal portál Turntable.fm, na němž se každý z uživatelů může stát DJem, jenž pouští vybrané skladby návštěvníkům svých virtuálních místností.
Kromě poslouchání můžou uživatelé i debatovat v textovém módu a hodnotit produkci. A samozřejmě objevovat novou hudbu. Do nápadu investovaly své peníze i hudební hvězdy jako Lady Gaga nebo Kanye West, ve VIP místnostech se objevují další stars, ať už dobrovolně nebo jako součást reklamy. Americký DJ Diplo zde dokonce v premiéře uvedl svůj nový singl.
Za dva měsíce od spuštění získal portál 140 tisíc platících uživatelů a podle časopisu Billboard je nejdůležitější technologickou novinkou loňského roku. Protože ale operuje zatím výhradně v souladu s americkými zákony o ochraně autorských práv, zatím je jeho přístup omezen na IP adresy ze Spojených států amerických. Budoucnost Turntable.fm ale závisí na tom, jestli bude schopná dohodnout licencování skladeb s velkými nahrávacími společnostmi.
Konec digitálního temna
Až do letošního podzimu trvala v České republice éra digitálního temna, v níž hudba hudbu na internetu skoro výhradně spravovali piráti. Všechno se změnilo 28. října, kdy společnost Apple umožnila přístup do digitálního obchodu iTunes i českým uživatelům. Byl to nástup velmi rychlý, který asi nejvíce zaskočil lidi připravující českou „hudební tržnici" ClickMusic, jež měla neexistenci iTunes u nás suplovat.
Projekt producenta Michala Pekárka, který podporovali Miro Žbirka, Jan P. Muchow nebo Lucie Bílá, tak byl nejspíše uložen k ledu. Naproti tomu iTunes například vyburcovala společnost Supraphon, která otevřela na svém webu vlastní digitální obchod, v němž nabízí hudbu i v bezztrátových formátech FLAC.
Spotify do Čech ještě nedorazilo, ale dočkali jsme se alespoň obdobné streamovací služby MusicJet, jež nabízí přes stream poslech více než 1,5 milionu skladeb. Stejně jako u švédsko-anglického portálu přerušuje proud hudby reklama; tu nemusí poslouchat uživatelé, kteří si za službu zaplatí. Společný projekt domácích poboček velkých hudebních vydavatelství je tak sympatickou změnou na českém hudebním trhu, který byl po celou nultou dekádu - co se týče digitální distribuce - v hlubokém středověku.