Co hráli R.E.M., než nastal konec světa

Michal Pařízek
27. 11. 2006 0:00
Praha - Vzpomínkové album R.E.M.? Ohlížení se za dobou, kdy byla kapela mladší a veselejší, její hity přímočařejší a Michael Stipe vlasatější.
Foto: Aktuálně.cz

Kapela vznikla v roce 1980 na University Of Georgia ve městě Athens. Právě vydané vzpomínkové album And I Feel FineThe Best Of The I.R.S. Years 1982 1987 shrnuje to podstatné před jejich nástupem k major labelu Warner Brothers na konci osmdesátých let. Současně vychází i DVD s titulem When the light is mine.

Na vlastní uši/oči
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Na vlastní uši/oči

Ironicky, ale celkem pravdivě se dá říct, že obě média nabízejí to nejlepší z doby, o níž valná část fanoušků R.E.M. nemá nejmenší tušení - tedy aspoň těch příznivců, kteří kapelu objevili až díky neuvěřitelné rotaci singlu Losing My Religion na začátku 90. let.

Nahrávací společnost I.R.S. (International Record Syndicate, někdy Independent R.S.) vlastnil Miles Copeland III., bratr bubeníka The Police a pozdější Stingův manažer. Od vzniku v roce 1979 vydával label důležité kapely amerického undergroundu i evropské kapely.

Čtveřice Mike Mills, Bill Berry, Peter Buck, Michael Stipe  se jim upsala v roce 1982 a hned týž rok jim vyšlo debutové EP Chronic Town, na kterém najdeme jejich první hit, dynamickou skladbu s povědomým názvem Radio Free Europe.

Ten je jako jediný z prvotiny na výběru na značky I.R.S., kde pak vydali R.E.M. pět alb. Limitovaná dvoudisková verze nabízí i rarity, jinak je každá z desek na kompilaci rovnoměrně zastoupena čtyřmi skladbami

Kromě nejznámějších The One I Love nebo I'ts The End Of The World As We Know It (And I Feel Fine) tu najdeme songy Pretty Persuasion, Sitting Still nebo Talk About The Passion, esenci tehdejších R.E.M. Zvonivé kytary, semknutou údernou rytmiku, jemnou melodii i lehce zahuhlaný Stipeův zpěv.

Tehdy byli hvězdou alternativního roku hlavně pro americké studenty; těžko by se v té době našla skupina, která v "college radiích" zněla častěji. Úspěch měli i u amerických novinářů.

Jejich debutové album Murmur se stalo v prestižním magazínu Rolling Stone deskou roku 1983; v roce 1986 byli dokonce vyhlášeni nejlepší americkou rockovou skupinou. Ale možná jim právě nálepka "kapely pro novináře" tehdy uškodila na cestě za slávou.

Foto: Aktuálně.cz

Do pozice globálních hitmakerů  je pak na začátku 90. let vynesla přece jen o stupeň přívětivější alba Out Of Time a Automatic For The People s hity, jak byly zmíněné Losing My Religion nebo Shiny Happy People. Ale pořád to byl pop s názorem, o který se staral hlavně zpěvák a textař Stipe.

Angažovaný vegetarián pak po cestě showbyznysem poztrácel vlasy a  kapela bubeníka Billa Berryho. Odešel kvůli únavnému kolotoči po přelomové desce New Adventures in Hi-Fi z roku 1996, na níž R.E.M. poprvé neodolali dobovému vábení elektronických strojů.

Foto: Aktuálně.cz

Paradoxně album Up, první deska bez Berryho, je asi tím nejlepším ze zatím poslední éry R.E.M. Na ní kapela poztrácela i část fanoušků, když se snažila křížit starý kytarový zvuk a studiové vymoženosti s větším, či spíše menším úspěchem, jak dokazují hlavně ohlasy na zatím poslední studiové album Around The Sun.

Podle posledních zpráv R.E.M. něco kutí ve studiu, mluví se i o účasti bubeníka Berryho. Třeba tu znovu najdou invenci i ztracenou víru a budou zase znít stejně nekomplikovaně, shiny a happy jako v dobách, kdy zpívali o tom, že svět, jak ho známe, je u konce. Kéž by zase byl...

 

Právě se děje

Další zprávy