Zemřel slavný šansoniér Aznavour, ještě před půlrokem vyprodal sál v Praze

Kultura ČTK Kultura, ČTK
1. 10. 2018 14:15
Půlrok poté, co naposledy vystoupil v Česku, zemřel šansoniér Charles Aznavour. Byl autorem více než tisíce písní.
Charles Aznavour.
Charles Aznavour. | Foto: ČTK

Ve věku čtyřiadevadesáti let zemřel slavný francouzský šansoniér arménského původu Charles Aznavour. V posledních letech se s ním několikrát setkali také Češi. Předloni v pražském Kongresovém centru nahradil avizovaný koncert z roku 1969, jenž byl původně zrušen kvůli upálení Jana Palacha.

Místo zpěvu tehdy Aznavour setrval v zamyšlení nad Palachovou rakví v pražském Karolinu. "Mám pocit, že ten nepochopitelný čin chápu," prohlásil posléze. "Nezapomeňte, že jsem Armén, ač jsem se narodil v Paříži. Náš národ má také zkušenost s nenávistnou totalitou a nadvládou cizí moci," zdůraznil.

Kongresové centrum v Praze zaplnil Aznavour ještě letos v březnu. Sál mu aplaudoval vestoje. Šansoniér si celý večer konferoval ve francouzštině, v doprovodu šestičlenné kapely zpíval, žertoval i tančil. Jako vokalistka ho doprovodila jeho dcera Katia. Po závěrečné písni Emmenez-moi se desítky lidí nahrnuly pod pódium a písničkáře odměnily záplavou květin.

O Aznavourově úmrtí v pondělí odpoledne informovala agentura AFP.

"Zažila jsem jeho vystoupení před lety. Byl to úžasný zpěvák s obrovským charismatem a nádhernými písněmi," reagovala na zprávu zpěvačka Helena Vondráčková.

Eva Pilarová viděla Aznavoura naposledy den před jeho pražským koncertem na filmovém Febiofestu. "Poprvé jsme se setkali v roce 1969 na festivalu v Aténách. Líbilo se mi, jak zpívá, ale vyloženě moje parketa to nebyla, mám raději jazzovou a swingovou muziku. Ale i tak si zaslouží moji úctu," líčí Pilarová.

Podle Marty Kubišové měl Aznavour úžasné osobní charisma a píseň dovedl interpretovat, jak bylo třeba. "To se mi na něm líbilo, snažím se to také tak posluchačům předkládat," říká Kubišová.

Se svým rozlučkovým turné šansoniér vystupoval po světě od roku 2006, koncertoval v New Yorku, Moskvě či Londýně.

Za svou osmdesátiletou kariéru složil přes 1000 písní a nahrál desítky alb, jichž prodal přes 100 milionů kopií. Účinkoval také ve více než 60 filmech, k nejznámějším rolím patří ta ve snímku Francoise Truffauta Střílejte na pianistu.

V anketě televizní stanice CNN byl Aznavour jmenován Největším umělcem 20. století.

Náměty pro své písně čerpal ze života, posluchače si získal šansony o všedních příbězích průměrných mužů, kteří žijí ze vzpomínek a trvalé vztahy nejsou jejich silnou stránkou.

"Jeho hubená postava a nervózní, vyhublý obličej tají neuvěřitelnou sílu. Před jeho hlasem se chce utíkat, ale jeho divoká vůle přinutí obecenstvo k poslechu. Aznavour připomíná Edith Piaf. Tak jako ona zpívá o fyzické lásce, jazyk jeho písní je pravdivý a vášnivý. Je v tom kus posedlosti," napsal o něm Guy Erismann v knize Cesta francouzského šansonu. Jiní zase upozorňovali na lyrismus a exaltovaný patos Aznavourova hlasu.

Jeho skladby měli v repertoáru Edith Piaf, Fred Astaire, Juliette Gréco, Marcel Amont, Maurice Chevalier, Ray Charles nebo Liza Minnelliová. S mladou francouzskou šansoniérkou Zaz veterán Aznavour nazpíval duet J'aime Paris.

Jednu z jeho nejznámějších skladeb, La Bohème, nazpívala Hana Hegerová jako Já se vrátím s textem Pavla Kopty. V programu Aznavourova letošního vystoupení v Praze zase nechyběla Hier encore, k níž pro Karla Gotta napsal Zdeněk Borovec český text Když jsem já byl tenkrát kluk.

Den před letošním pražským koncertem Aznavour na festivalu Febiofest převzal cenu Kristián za přínos kinematografii.

Aznavour letos na filmovém Febiofestu v Praze převzal cenu Kristián.
Aznavour letos na filmovém Febiofestu v Praze převzal cenu Kristián. | Foto: ČTK

Charles Aznavour se narodil v Paříži, na divadelním jevišti poprvé stanul v osmi nebo devíti letech. Navázal tak na rodinnou tradici - jeho otec, Armén původem z Gruzie, býval v Istanbulu úspěšným zpěvákem. A matka, turecká Arménka, se zase věnovala herectví.

Rodiče krátce po tureckém masakru v roce 1915 uprchli z Arménie do Francie.

V mládí Aznavour zpíval po barech, kavárnách a klubech. Koncem války si ho všimla zpěvačka Edith Piaf a přijala ho do své doprovodné skupiny. Aznavour ji pak sedm let doprovázel a psal pro ni texty.

"Bydlel jsem u ní, řídil její auto, vozil ji na koncerty, zpíval s ní, doprovázel ji na piano, skládal jí písničky, hodně jsem s ní ponocoval, hodně kouřil, hodně pil. Všecko hodně," vzpomínal Aznavour předloni v rozhovoru pro magazín ego! Hospodářských novin. "Nebyl jsem její milenec. Nebyla můj typ, když to chcete slyšet. Ale hodně jsme si rozuměli. Možná to bylo tím, že jsme byli oba děti ulice a ty si prostě rozumějí," říkal.

Aznavour se proslavil jako textař a skladatel, většinu svých hitů vytvořil v 60. letech minulého století. Před mikrofon se sám odvážil postavit až později. Na jeho chraplavý hlas si ale francouzská kritika těžko zvykala, a tak první výraznější úspěchy jako interpret slavil v zahraničí.

V roce 1989, po velkém zemětřesení ve vlasti svých předků, byl Aznavour jmenován stálým vyslancem UNESCO pro Arménii. A tam je dodnes uznáván. Má tam muzeum a jeho jméno od roku 2001 nese jedno z náměstí v Jerevanu, kde stojí též Aznavourova socha.

 

Právě se děje

Další zprávy