Čech je nejlepší hornista na světě. Lesní roh je okrajový, ale zaujme, říká Radek Baborák

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 5. 2017 7:00
Radek Baborák (41) patří mezi nejlepší hráče na lesní roh na světě. Začal s ním v osmi letech a už ve čtrnácti zvládal skladby pro dospělé hornisty. "Je to jen ukázka talentu, který mi byl dán. Spočívá hlavně v tom, že jsem se i těžké skladby dokázal naučit rychleji než ostatní," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 30. května si Baboráka budou moci poslechnout návštěvníci Pražského jara, kde vystoupí s talentovaným houslistou Janem Mráčkem.
Radek Baborák je považován za nejlepšího hornistu světa.
Radek Baborák je považován za nejlepšího hornistu světa. | Foto: Lucie Čermáková

Proč se váš sólový koncert s houslistou Janem Mráčkem jmenuje Debut Pražského jara, když s ním nevystupujete poprvé?

Jan Mráček je koncertním mistrem v mnou založeném orchestru Česká Sinfonietta, dirigoval jsem jeho vystoupení s houslovým koncertem Antonína Dvořáka, ale takto v duu s orchestrem budeme vystupovat poprvé; proto sólový debut na Pražském jaru.

Radek Baborák na Pražském jaru

Jednou z hudebních lahůdek Pražského jara bude sólový koncert nejlepšího hornisty světa Radka Baboráka (41) a jednoho z největších talentů mladé houslové generace Jana Mráčka (25). Jejich vystoupení v úterý 30. května doprovodí Pražští symfonici FOK v čele s vycházející dirigentskou hvězdou, Američanem Jonathonem Heywardem (24). 

Mluví se o vás jako o jednom  z nejlepších světových hornistů současnosti. Váš způsob hry a nezaměnitelný zvuk prý těžko hledá ve světě konkurenci. Existuje nějaký styl "Baborák"?

Ano, existuje můj styl, ale existuje i řada osobitých stylů jiných hornistů. Můj styl je, že dbám na kvalitu, kulturu zvuku i frázování. Ale to není nic zvláštního, jen mám štěstí, že se mi to zřejmě daří realizovat častěji než ostatním.

Jak se dá lesním rohem dobýt světová pódia? Jak je k tomu tento nástroj "vstřícný"?

Spíš méně, což je dané hlavně repertoárem. Naštěstí máme čtyři koncerty od Mozarta, dva od Haydna, dva od Strausse, sonátu od Beethovena, něco od Schumanna, trio od Brahmse a dalších pár kousků od méně známých skladatelů, které se dají dobře poslouchat. Jsme spíš okrajový nástroj. První je klavír, pak housle, violoncello a pak teprve dechy - flétna, hoboj, klarinet. Následuje lesní roh či viola. Lesní roh má ale specifickou schopnost zaujmout posluchače, takže já si nestěžuji.

Co je pro hornistu vrchol? A kdy jste ho dosáhl?

Pro někoho je to vítězství v soutěžích, pro jiného místo v dobrém orchestru nebo sólová vystoupení. Já to tak nějak kombinuji.

Vy jste nicméně rovněž i dirigent. Jak všechno stíháte?

Můj profesní život je rozdělený mezi sólové koncerty, komorní hudbu, pedagogickou činnost a dirigování. Je to zhruba na čtvrtiny, které se často prolínají.

Jak vlastně dirigent trénuje?

Řada dirigentů trénuje čitelnost gest a výraz před zrcadlem. Je třeba věnovat spousta času studiu partitury a vůbec všeho kolem konkrétních skladeb a jejich tvůrců. Velmi podstatná část se ale natrénovat nedá. Dá se trochu rozvíjet, ale to je tak všechno.

Na You Tube je video, ve kterém ve čtrnácti letech hrajete koncert pro lesní roh od Carla Maria von Webera. Jak lze být v době, kdy mnozí na lesní roh teprve začínají, už téměř hotový hornista?

Začal jsem hrát v osmi letech a pan profesor Karel Křenek se mnou měl - i co se repertoáru týkalo - velké plány. Já tu nahrávku rád nemám, protože jsem tehdy sice mohl hrát technicky těžké věci, ale hudebně to bylo o ničem. Je to jen ukázka talentu, který mi byl dán. Spočívá hlavně v tom, že jsem se i těžké skladby dokázal naučit rychleji než ostatní. 

Jak moc jste musel cvičit?

Cvičit jsem musel hodinu před začátkem vyučování na základní škole. Odpoledne jsem většinou trávil v hudebce, měl jsem buď lesní roh, anebo komorní soubory a dechovku. Cvičit jsem se musel učit, to není zas tak snadné. Až někdy ve dvaceti jsem začal s rozmyslem a vědomě trénovat sám.

Když jsem na koncertě klasické hudby, pozoruji hornisty a oni během vystoupení manipulují s takovou výlevkou, či co to je. Můžete prosím nám. laikům, objasnit, o co jde?  

Lesní roh je vyrobený z plechu. Má nižší teplotu než lidský dech, který foukáme dovnitř, abychom vyloudili tón. Na vnitřních stěnách trubek se pak kondenzuje voda, již musíme vylít, jinak se ve zvuku objeví podivné bublání. Vylévá se pomocí takzvaných cuků, kterých má horna a jsou v ní právě kvůli ladění a vylévání vody.  

 

Právě se děje

Další zprávy