Bývali jednou z nejžádanějších skupin. Poutníci dvěma koncerty oslaví 50 let

ČTK Kultura ČTK, Kultura
6. 9. 2020 10:20
Bluegrassová kapela Poutníci oslaví 50 let existence koncerty, které se uskuteční 4. prosince v Praze a 6. prosince v Brně. Se současnými Poutníky vystoupí i bývalí členové Hana Černohorská, Jiří Mach, Svaťa Kotas a Petr Brandejs. Hosty vzpomínkových vystoupení budou Malina Brothers a Trapeři s Robertem Křesťanem.
Česká bluegrassová skupina Poutníci nejslavnější období zažila do roku 1991 v čele s Robertem Křesťanem a hráčem na banjo Lubošem Malinou.
Česká bluegrassová skupina Poutníci nejslavnější období zažila do roku 1991 v čele s Robertem Křesťanem a hráčem na banjo Lubošem Malinou. | Foto: archiv Poutníků

Pražský koncert se uskuteční v Kulturním domě Barikádníků ve Strašnicích, brněnské vystoupení v Sono Centru.

"Vyvrcholením večera bude sestava ze 'zlaté éry' Poutníků. Jen místo Jiřího Plocka, jenž bude celý večer moderovat, zaskočí Pavel Páca Petržela. Ten hrál v Poutnících právě před Jirkou," popisuje promotér koncertu David Němeček.

Hudebníci zahrají hity jako Až uslyším hvízdání, Švartnový náramky, Napsal jsem jméno svý na zdi, Všem Kryštofům Kolumbům, Pojďme se napít, Wayfaring Stranger nebo Apropos Country. "Na závěr pak samozřejmě zazní zlidovělá Panenka nebo Will The Circle Be Unbroken," dodává Němeček.

Poutníci vznikli roku 1970. Na rozdíl od mnoha bluegrassových kapel, které hrály americkou klasiku s českými texty, sázeli spíše na vlastní tvorbu. "Když jsme přišli do kapely na počátku osmdesátých let, velmi brzo jsme začali v nové sestavě hrát hudbu, ke které se ta tradiční americká country dala jen stěží napasovat," vzpomíná zpěvák, banjista a skladatel Robert Křesťan.

"Nakonec jsme klasické bluegrassové skladby nemohli přebírat vůbec, protože nevyhovovaly stylu, který jsme si poměrně záhy vytvořili. Svou roli v tom měl hlavně Svaťa Kotas, tehdejší banjista, který byl velmi originální a instrumentálně svébytný, a samozřejmě i moje písničky. Nevědomky jsme se pak stále více vydávali po vlastní cestě," dodává Křesťan.

Poutníci propojovali trampské, folkové a country písně s kytarou, bendžem, mandolínou a se saxofony. "Americkou venkovskou hudbu z Apalačských hor použili spíš jako základní plán, na kterém postupně vystavěli osobitý 'czechgrass', jak ho pojmenoval slavný newyorský banjista Tony Trischka," napsal Ivan Hartman v Hospodářských novinách.

"Tehdejší mandolinista Poutníků Jiří Plocek dokonce připomíná, že má-li být hudba pravdivá, musí ji muzikanti hrát především sami pro sebe, aby naplnili určitý vnitřní pocit. Pak může z hloubi nadchnout i publikum. Tím se Poutníci řídili," dodal Hartman.

Podle něj byli Poutníci koncem 80. let jednou z nejžádanějších československých skupin. Hráli až přes 200 koncertů ročně před vyprodanými sály, jejichž kapacita často dosahovala tisíce míst. Vydali dvě česky zpívané desky, dvě "exportní" anglické a zlatou éru uzavřeli koncertním dvojalbem.

Záznam koncertu Poutníků pro Československou televizi Brno, 1991. | Video: Česká televize

V roce 1990 získali Poutníci v USA za alba Wayfaring Stranger a Chromí koně cenu Společnosti za zachování a rozvoj amerického bluegrassu za nejlepší neamerické album roku. "Byla to pro nás euforie. Dokonce jsme měli letět do Ameriky převzít tu cenu, ale kvůli problémům s vízy jsme se tam nedostali," podotýká banjista a houslista Luboš Malina.

Krátce poté se cesty Poutníků rozešly. Křesťan s Malinou zamířili do Druhé trávy, ve které hrají dodnes, Plocek založil Teagrass, František Linhárek se věnoval pouze manažerským aktivitám.

"Doba dozrála, já osobně jsem vnitřně svůj pobyt u Poutníků skončil v roce 1989. Byly tu důvody muzikantské, filozofické a samozřejmě i lidské, ale ty byly nejméně důležité," vysvětlil svůj odchod dříve Robert Křesťan.

Dnes Poutníci vystupují v sestavě Jiří Pola, Jan Máca, Jakub Bílý a Peter Mečiar.

Největším hitem Poutníků je skladba Panenka, kterou už Robert Křesťan hrává jen na přání posluchačů. Už na albu Chromí koně je Panenka v "dechovkové verzi", což Křesťan považuje za recesi, ale Malina za jakési "skoncování s Panenkou".

Největším hitem Poutníků je skladba Panenka, kterou už Robert Křesťan hrává jen na přání posluchačů. | Video: YouTube/Džexna

Před třemi lety Poutníci kompilací nazvanou Zlatá éra 1983-1991 připomněli 30 let od vydání debutového alba. Na výběru nescházejí ani předělávky rockových hitů jako Tažní koně (Heavy Horses) od Jethro Tull nebo Telegrafní cesta (Telegraph Road) z repertoáru skupiny Dire Straits.

"Tyhle konkrétní písně jsem navrhnul já, ale kapely Dire Straits a Jethro Tull jsme měli rádi všichni, a písně zpracovali Miroslav Hulán a Jirka Plocek. Byla to velká výzva," dodává Robert Křesťan.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soudkyně amerického nejvyššího soudu podlehla rakovině, bylo jí 87 let

Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední momenty prožila doma se svojí rodinou. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem. Americká média předpovídají bouřlivé spory ohledně nominace náhradníka za Ginsburgovou.

Americký prezident Donald Trum označil Ginsburgovou za úžasnou ženu. "Vedla úžasný život. Co jiného můžete říct? Byla to úžasná žena… byla to úžasná žena, která vedla úžasný život," řekl prezident. "Rmoutí mne to," dodal.

"Naše země ztratila právníka historického významu. My na nejvyšším soudě jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali - coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost," uvedl předseda nejvyššího soudu USA John Roberts.

Ginsburgová byla členkou nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

OSN neobnoví sankce proti Íránu za porušování jaderné dohody

Německo, Francie a Británie v pátek společně vzkázaly Radě bezpečnosti OSN, že sankční režim odvolaný na základě jaderné dohody s Íránem nebude tento víkend obnoven, jak požadují Spojené státy. Napsala to agentura Reuters, která se dostala k dopisu adresovanému RB OSN třemi evropskými stranami zmíněné dohody z roku 2015.

"Neúnavně jsme pracovali na zachování jaderné dohody a zůstáváme odhodláni v tom pokračovat," uvedla trojice západoevropských velvyslanců při OSN. V dopise se podle Reuters mimo jiné píše, že jakékoli rozhodnutí či krok ve snaze obnovit protiíránské sankce OSN je bez "právního efektu". Odpuštění sankcí prý zůstane v platnosti i po víkendu.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo v srpnu oznámil, že zahájil třicetidenní proces, který by měl vést k obnovení sankcí OSN vůči Íránu. Učinil tak prostřednictvím stížnosti zaslané Radě bezpečnosti ohledně toho, že Teherán údajně jadernou dohodu porušuje. Sankce by se podle Washingtonu měly vrátit v noci na neděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy