Radost z hraní na ulici podporuje nový web o buskingu

ČTK Kultura ČTK, Kultura
8. 4. 2014 8:31
Aktivita je součástí celosvětového The Busking Project. V Česku buskery podporuje například Vladimír MIšík, Václav Koubek či Peter Lipa, v zahraničí kromě jiných i Paul McCartney.
Paul McCartney vystoupil loni na ulici v centru Londýna.
Paul McCartney vystoupil loni na ulici v centru Londýna. | Foto: Reuters

Praha - O fenoménu pouličního umění označovaného jako busking bude informovat nový web, jehož cílem je informovat veřejnost.

Na webu Buskerjam.cz se mohou hudebníci zaregistrovat, vytvořit si svůj profil, vkládat hudební ukázky a zvát posluchače na místa, kde rádi vystupují.

Hrát na ulici a žebrat je velký rozdíl

Busking v ulicích měst podporují známí hudebníci. Hlavním ambasadorem projektu je Vladimír Mišík, který kdysi začínal hrát pod širým nebem.

"Hráli jsme tehdy s kamarády v Letenských sadech. Lidi se usmívali, takže jsme snad už tehdy rozdávali radost," uvedl Mišík. Projekt se rozhodl podpořit, protože je podle něj muzika skvělý komunikační fenomén.

Na web bude psát o svých zkušenostech z pouličního hraní také mladý písničkář Jakub Ondra, jehož singl Malý princ i klip k této písni sklidil pochvalné reakce.

Co je busking? Podívejte se.
Co je busking? Podívejte se. | Video:

Stránka nabídne příběhy a rozhovory s dalšími muzikanty a lidmi, kteří mají k pouličnímu umění blízko. Aktivita je součástí celosvětového projektu The Busking Project. Pouliční hraní podpořil i Paul McCartney, který loni nečekaně zahrál v centru Londýna na místě, kde obvykle vystupují pouliční umělci.

Tuzemský busking, pouliční uměleckou produkci, převážně hudební, spojenou s dobrovolnou odměnou oživení veřejného prostoru, propaguje i písničkář a herec Václav Koubek, který má zkušenosti s hraním na Karlově mostě v roce 1988.

"Čím víc mě policajti vyháněli, tím jsem míval následně více posluchačů. Později po revoluci, když jsem mohl konečně ven, jsem hrál na ulici v Paříži, ale tehdá kolem chodily jen davy českých turistů s úsměšky "hele tady žebrá Čech". Nevěděli, že ty drobáky jsou jen vedlejším symbolem mé svobody a nezávislosti," vzpomínal.

Dvě hodiny a 45 decibelů

Proti údajně přísným podmínkám pro pouliční umění v Praze se před třemi lety v Praze uskutečnilo několik protestů organizovaných iniciativou Buskerville. Pořadatelé chtěli, aby Praha začala rozlišovat mezi žebrotou a pouličním uměním.

Iamme Candlewick (vl. jménem Andrea Knotková) je jednou z populárních pražských buskerek. Podívejte se.
Iamme Candlewick (vl. jménem Andrea Knotková) je jednou z populárních pražských buskerek. Podívejte se. | Video:

Busking je v metropoli legální od 1. března 2012. Vedení města vystupování umělců na veřejnosti významně zjednodušilo, protože hudebníci už nemusí mít výslovné úřední povolení. Součástí produkce ale mohou být maximálně čtyři vystupující a nesmí mít pódium. Produkce by také neměla být hlasitější než 45 decibelů a delší než dvě hodiny.

Loni pražští zastupitelé rozhodli, že busking bude regulován městskou vyhláškou. Ta omezuje vystoupení na některých místech od května loňského roku, v září k nim pak přibyla další - jedním z důvodů byly stížnosti místních obyvatel.

Busking je zcela zakázán například na Křižovnickém, Letenském, Staroměstském a Řezáčově náměstí a parku v Tusarově ulici v Praze 7. Rovněž zakazuje pouliční umění na hřbitovech, u zdravotnických zařízení, dětských hřišť, kostelů, škol v době výuky nebo na zastávkách MHD. Zpěv či hru na hudební nástroj zakazuje vyhláška na 17 místech. Sem patří například Celetná ulice, Hradčanské náměstí, Husova, Jilská nebo Karlova ulice.

Vyhláška nezahrnuje prostor Karlova mostu, neboť ten podléhá vlastním pravidlům. Zakázat pouliční hraní na hudební nástroje na pěší zóně u Anděla a na barrandovském Tilleho náměstí se rozhodla také radnice Prahy 5. Důvodem je velký nárůst pouličních umělců a stížnosti obyvatel i firem na hluk.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Příspěvek 500 korun budou od státu dostávat i společníci malých s.r.o.

Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Ve středu to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.

Proto senátoři chtěli, aby peníze byly rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy