Recenze - Einstürzende Neubauten vydali nové album a protentokrát si ho můžete pořídit i v kamenných obchodech. Alles Wieder Offen je křižovatkou nejen pro německý národní poklad, ale i na sympatické cestě vymanění se z tenat nahrávacího průmyslu.
Jedním z nejoblíbenějších klišé při hodnocení vývoje kapel je obtížnost druhého alba. O nic lehčí to ale nemají ani zavedené a kultem zatížené kapely ve chvíli, kdy věk členů přesáhne čtyřicítku.
Einstürzende Neubauten stárnou a vzhledem k de-konstrukčnímu programu, který si vytyčili ve svých počátcích, jsou v prekérní situaci. Bezmála padesátiletý Blixa Bargeld je ale naštěstí dost inteligentní na to, aby se nezabýval stereotypními požadavky novinářů, potažmo celého hudebního kolotoče.
Naopak je velmi zajímavé sledovat, jak se se svými spiklenci sofistikovaného rachotu vypořádává s něčím, co bychom mohli nazvat "manopauzou" - mužským přechodem.
Neubauten před několika lety odhodili udidla a pustili se do dobrodružství takzvaného supporterského modelu. Vydali pro své předplatitele na neubauten.org dvě exkluzivní desky - nepočítáme-li osm alb i na poměry EN mnohem experimentálnějšího materiálu, živé DVD a patnáct miniatur.
Tentokrát se i nefanouškovská veřejnost dočkala následovníka tři roky starého Perpetuum Mobile. Deska Alles Wieder Offen v mnoha ohledech skutečně vše znovu otevírá. Neubauten jsou si vlastní nahrávací i vydavatelskou společností - a prohlásili, že pokud album nebude mít valný úspěch, jednoduše skončí.
Hudebně tentokrát nebádají v oblasti nových instrumentálních možností, neslyšíme tu tolik neznámých zvuků. Alles Wieder Offen stojí především na Bargeldově snivém a přehodnocujícím vyprávění.
V repetetivní Susej dokonce jako by bilancuje se svým jednadvacetiletým já a odpovídá si na otázku, kým se to stal. Uvědomuje si, že je produktem nezřízeného životního stylu a touhy po všem novém, neukotveném.
Ačkoliv je sám se sebou v míru, má daleko i k mudrlantskému hodnocení. Ohlíží se, aby mohl nepotřebné věci odhodit a vyčistit stůl. A není to poprvé: Tabula Rasa, Ende Neu a teď Alles Wider Offen. Vše je znovu (a pořád) otevřené.
I své hlukové síly tentokrát Neubauten využívají střídmě. Mohli by nás zavalit rytmickou bombastičností v duchu stařičké hymny Haus Der Luege nebo pokračovat duněním Die Befindlichkeit Des Landes; ale když už se trochu opakují, pak jen účelně. Hlavní je tu gradace a napětí pod povrchem.
Let´s Do It A Dada naznačuje, že předchozí neveřejné album Grundstück jim dodalo chuť k rozparáděnému řinčení - které ovšem nejlépe funguje naživo. Singl Weil Weil Weil je marš vzešlý z Rampe, tedy svébytného improvizačního kusu, který předvádí při každém koncertu a ze kterého vznikají vůbec nejlepší skladby.
I když bychom už mohli mluvit už o písních. Lyrický benjamínek z rodu legendární Armenie, skoro až něžný Nagorny Karabach, byl nahrán živě v berlínském Paláci republiky před třemi lety nejprve jen proto, že lyrikou Nicka Cavea poznamenaného Bargelda bavilo název téhle enklávy opakovaně vyslovovat.
Vůbec většina materiálu vznikla z radosti. A nejspíš právě to zajistilo, že Alles Wieder Offen je nejkompaktnější nahrávkou Einstürzende Neubauten; minimálně v téhle přes deset let staré sestavě, které se pracovně říká Neubauten 3.0.
Předplatitelům z neubauten.org Alles Wieder Offen přišlo domů o čtyři skladby objemnější a s naditým DVD. Je otázka času, zda se jim tenhle prostředníček nastavený molochům vyplatí.
Neubauten mají do šuplíku natočené další album a pokud se Alles Wider Offen bude zamlouvat, další fáze jejich supporterského projektu proběhne ve znamení filmu.
Nejprve se těšme na jejich šňůru, která podle příslibů protne na jaře i Prahu. Místo, kde předvádějí pokaždé vůbec to nejlepší.
Einstürzende Neubauten: Alles Wieder Offen. CD, 53 minut.
